Antonín Rašek

Co na velitelském shromáždění nezaznělo

Každoroční velitelská shromáždění mají armádě vytýčit cíle na nadcházející výcvikový rok. Zúčastňuje se jich pravidelně prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. V 90. letech se obvykle soustřeďovala na mnohdy zbytečné reorganizace a rušení posádek, i když tento proces byl objektivně podmíněn snižováním počtů vojáků.

Přelomem bylo rozdělení armády a její profesionalizace. Ta byla za Zemanovy vlády provedena naráz, i když existovaly i jiné scénáře, např. profesionalizace postupná, tj. jen těch vojenských profesí, které již nemohli vykonávat vojáci v základní službě. Nyní se proto bez naděje na úspěch diskutuje o obnovení povinné vojny.

Velitelská shromáždění se stávala i střetem koncepcí. Václav Klaus na začátku svého prezidentského mandátu cílevědomě prosazoval v souladu se Severoatlantickou smlouvou jako prioritní obranu země. Prosadila se koncepce vysílání vojáků do zahraničních misí, paradoxně pod vedením NATO, kterou u nás zastával tehdejší stínový ministr obrany ODS Petr Nečas. Vzhledem k výsledkům a důsledkům zahraničních misí je znovu patrný návrat k obranné politice. Stojí před ní i NATO. Situaci komplikuje vznik tzv. Islámského státu a ukrajinská krize.

Jak jinak, na shromáždění byly peníze na prvním místě. Jednou z hlavních priorit je efektivnější vynakládání a následně zvýšení výdajů na obranu. Podařilo se to po širším politickém konsensu na konferenci parlamentních stran na Hradě ve výši 1,4 %, i když požadavek byl 2 %. Resort obrany ale dosud veřejnosti nepředložil kritickou analýzu, jak bylo naloženo se dvěma biliony korun současné hodnoty, které dostal od roku 1990. Při rozdělení republiky měl totiž k dispozici majetek ve výši 418 miliard Kč, tj. dvanáctinásobek tehdejšího rozpočtu, kdežto nyní má jen jeho dvojnásobek.

Od ministra Martina Stropnického, navrženého hnutím ANO, se to očekávalo už proto, že toto politické seskupení vedení Andrejem Babišem vstupovalo do parlamentních voleb primárně se záměrem, že dá do pořádku finanční hospodaření. To je nemyslitelné bez analýzy. Těžko věřit, že by resort neměl experty, kteří jsou schopni to udělat.

Vedení resortu obrany a velení armády přes přesnou analýzu bezpečnostních hrozeb veřejnosti nepředložily, jak budoucí armáda bude vypadat, k čemu budou zvýšené finanční prostředky sloužit. I když nemusí vždy platit, že za naši bezpečnost je lepší bojovat na cizím území, stále jsou v popředí zahraniční operace. Těžko argumentovat i tím, že výdaje na mise nepřekračují čtyři procenta resortních výdajů, když na mise je soustředěna celá armáda.

Snad se nové podoby armády dočkáme v připravované Koncepci výstavby schopností Armády České republiky během následujících deseti let. Podle slov náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Petra Pavla „má stanovit dlouhodobý rámec rozvoje schopností, který bude vodítkem pro transparentní akviziční proces a zároveň poskytne přesnější obrázek politické reprezentaci i veřejnosti, jaké náklady bude obrana státu v jednotlivých letech vyžadovat“.

Zatím dost obecné, ale uvidíme. Aby totiž bylo jasné, jak řekl Miloš Zeman, že se generálové nepřipravují na minulou válku. Příslibem je konkrétní výhled v nákupu zbraňových systémů.

Ministr obrany Stropnický na shromáždění vojáků řekl: „Zažili jste toho skutečně mnoho. Neustálé střídání ministrů, někteří si možná nestačili ani vybalit tužky, aby už zase byli odvoláni, neustálé změny, nestálé reformy reforem. To není prostředí, ve kterém se pracuje dobře.“

Snad je to zároveň ubezpečení, že fámy o jeho odchodu do diplomatických služeb jsou skutečně jen fámami. Nechal si však tak trochu vzít vítr z plachet, když mluvil jako poslední. Není dobré, když musí své vystoupení prokládat odvolávkami „jak řekl prezident, jak řekl náčelník generálního štábu“. To na prestiži představitele civilního řízení obrany a armády nepřidává.

Josef Brož

Obsah Listů 1/2015
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Co na velitelském shromáždění nezaznělo

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu