Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 6 > Album: Pejsek na mostě, Hodolany

Album

Pejsek na mostě

Autogram VB ve sbírce básní Blankyt půlnoci, 14. 2. 2008

Milovali jsme jej pro jeho nevšední humanitu, humanitu za-každé-okolnosti, pro jeho břitkou, subversivní, rafinovaně jemnou ironii, pro jeho láskyplný, profesorský, vždy kultivovaný relativismus, pro jeho „polské zprávy“, které nám pomáhaly chápat jinak to všední, domácí, pro jeho skromnost, s jakou se písemně vyjadřoval k málu, když vše uměl kouzelným způsobem komentovat, pro jeho „r“, pro jeho rozšafnou, zvonivou, nonšalantně tesknou letoru, pro jeho „Mezi Labem a Vladivostokem...“, pro jeho melancholické postávání s malým bílým psíčkem na mostě přes Mlýnský potok na Komenského, pro jeho noční telefonáty od kubistického stolu, pro věčné okamžiky s ním v Ponorce a nočních pivnicích, kde točili jeho milovanou Poličku. Byl jedním z nejvzácnějších, nejryzejších. Byl z rodu absolutních. Nenahraditelný.

David Voda

Hodolany

Kdysi šestitisícové město, jež se v roce 1919 stalo předměstím Olomouce z potřeby zvýšit v ní podíl českého obyvatelstva. Zvláštní je už název, jehož smysl se ztrácí ve středověku a dnes mate: jistý literární časopis nedávno napsal o básníku Petru Mikešovi: „Rád odpočívá na své holandské zahrádce.“ V regionu je známa hodolanská omáčka (jinde brambory na kyselo). Jsou tu i záhady, třeba že Nové Hodolany leží na území Hodolan dávných, zatímco Staré Hodolany jsou stále na stejném místě. Pozoruhodný je novodobý příběh pomníku padlých z 1. světové války. Katolická Kostelní jednota jej nechala postavit tajně, polovině Hodolanských, kteří opustili církev, naschvál. Ježíš na kříži nad ruským legionářem je pobouřil tak, že v roce 1924 v zastupitelstvu města prosadili odstranění pomníku. Jenže to se nestalo. Tudíž se Sdružení pokrokových organizací, spolků a stran rozhodlo postavit pomník druhý, ideově správný. Nestalo se ani to. Kohosi napadlo, že místo toho se za vybrané peníze postaví dětský domov s malinkou pamětní deskou. Kdo vyhrál?

-tt-

David Voda

Tomaš Tichák

Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.