Jazyk

Viktor Tichák

Kudy a kam vlaky nejedou

Uživatelka 7kraska píše na fóru rodina.cz: „Slyšela jsem to poprvé na nějakém jednání, kde jedna ženská furt říkala: Takhle to musí být a přes to nejede vlak.' Snažila jsem si to představit jako nějaký strom spadlý přes koleje, přes který ten vlak prostě nepřejede.“ A není to zdaleka jediný názor lidové tvořivosti, kterak vysvětlit záhadné úsloví přes to nejede vlak. Na tuto úvahu mě přivedla improvizovaná anketa u hospodského stolu, kde dokonce vyhrála možnost, že přes to vlak jede. Následný sběr dat a názorů mě velmi překvapil, na serveru ankety.stylove.com se podobného průzkumu zúčastnil větší vzorek populace, bezmála 500 lidí, z nichž se 58 % ztotožnilo s možností, že přes to vlak nejede, 18 % si myslelo, že jede, 15 % toto úsloví nikdy neslyšelo, 6 % je to jedno a necelá 3 % si myslí, že to není dobrá anketa.

V důsledku je tedy jasné, že se ta poslední tři procenta mýlí, a přes to (ne)jede vlak. Z hlediska laického užívání jazyka lze myslím poměrně jednoduše vysvětlit oba přístupy. Když totiž vlak jede přes něco, má to v češtině v zásadě dva významy – buď jede přes Českou Třebovou, nebo přes větev ležící v kolejišti. Nejdůležitějším dílčím významem zkoumaného úsloví je totiž ona fatalita děje, kterou chceme jedoucím vlakem podtrhnout. Přes to jede vlak by se tedy teoreticky dalo obhájit – jazykový obraz by měl podobný význam jako soudní rozsudek nebo výsledek aukce, potvrzený úhozem kladívka. Nákladní vlak s šestaosmdesáti vagóny toto potvrzuje ještě obrazněji, když přes ono rozhodnutí přejede, a tím ho zpečetí.

Nicméně je pravda, že je opravdu správně možnost přes to vlak nejede. Věrohodné vysvětlení uvádí poradna Národní knihovny, že jde o přenesení omezenosti železniční sítě pouze na koleje – když někam koleje nevedou, nejede přes to vlak a nic se s tím nenadělá. I v němčině je ekvivalentem da kommt kein Zug mehr, tedy tam už se žádný vlak nedostane. Dala by se tak podpořit i další hypotéza, že jde o rčení vzniklé v době výstavby železnic, kdy zákon nedokázal přimět majitele půdy, aby odprodali své pozemky, přes které měla železnice vést, a tak pokud se opravdu pevně rozhodli neprodat, doslova přes to nejel vlak.

Ať tak či onak, význam dnes není úplně jasný, a jak je pro náš český jazyk typické, začal si s úslovím hrát: „Chceme postup, přes to nejede vlak, tvrdí plzeňský útočník Holec.“ (hokej.idnes.cz, 17. března 2014) Důležité je, co totiž znamená to to: Jde o děj, který vlak svou (ať už jakoukoli) jízdou potvrzuje – tedy v citované pasáži fakt, že postup chtějí, nikoli postup samotný. Mezifází je možnost: „Přes církevní restituce u lidovců nejede vlak, říká Daniel Herman“ (rozhlas.cz, 1. listopadu 2013), kde můžeme alespoň částečně přiznat církevním restitucím dějovost, Herman chtěl svým výrokem zdůraznit, že jsou jednání o církevních restitucích uzavřenou kapitolou, přesto však existuje prostor pro další interpretace, například že lidovci trvají na schválení nebo i zamítnutí církevních restitucí, sloveso totiž chybí.

A existují zajímavější příklady: „Přes termín 15. dubna nejede vlak. Archeologové potvrdili termín pro ukončení svého výzkumu;“ (mbnoviny.cz, 28. února 2014), „Přes referendum pro nás nejede vlak;“ (ods.cz, 14. ledna 2012) nebo dokonce název facebookové skupiny „Přes občany Prahy 6 nejede vlak“, kde můžeme počítat s jistou ironií, každopádně však už metafora s kolejemi nemůže fungovat vůbec a přichází na řadu názor 7krasky. Zajímavý je patrný posun významu předložky přes – když porovnáme první a druhý příklad v tomto odstavci, přijde nám možná první jazykově přirozenější a předložka přes indikuje, že by se jednalo o překročení termínu, není problém ukončit výzkum dříve. Příkladů, kdy přes termín nejede vlak, najdeme mnoho. Podobně například: „Přes tři roky nejede vlak. Která máma využije čtyřletou mateřskou, je v jejich očích nemakačenko.“ (Ona DNES, 33/2007)

Možná je celá tato úvaha slepá kolej, třeba v blízké budoucnosti narazím na nějaké zázračné řešení jedoucích a nejedoucích vlaků, snad v jízdním řádu. Nebo se spokojím s názorem 7krasky, která dodává: „Připadá mi to jako naprosto blbé úsloví a dovedu si představit lepší vyjádření.“

Viktor Tichák

Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Kudy a kam vlaky nejedou

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu