Jazyk
Uivatelka 7kraska píše na fóru rodina.cz: Slyšela jsem to poprvé na nějakém jednání, kde jedna enská furt říkala: Takhle to musí být a přes to nejede vlak.' Snaila jsem si to představit jako nějaký strom spadlý přes koleje, přes který ten vlak prostě nepřejede. A není to zdaleka jediný názor lidové tvořivosti, kterak vysvětlit záhadné úsloví přes to nejede vlak. Na tuto úvahu mě přivedla improvizovaná anketa u hospodského stolu, kde dokonce vyhrála monost, e přes to vlak jede. Následný sběr dat a názorů mě velmi překvapil, na serveru ankety.stylove.com se podobného průzkumu zúčastnil větší vzorek populace, bezmála 500 lidí, z nich se 58 % ztotonilo s moností, e přes to vlak nejede, 18 % si myslelo, e jede, 15 % toto úsloví nikdy neslyšelo, 6 % je to jedno a necelá 3 % si myslí, e to není dobrá anketa.
V důsledku je tedy jasné, e se ta poslední tři procenta mýlí, a přes to (ne)jede vlak. Z hlediska laického uívání jazyka lze myslím poměrně jednoduše vysvětlit oba přístupy. Kdy toti vlak jede přes něco, má to v češtině v zásadě dva významy – buď jede přes Českou Třebovou, nebo přes větev leící v kolejišti. Nejdůleitějším dílčím významem zkoumaného úsloví je toti ona fatalita děje, kterou chceme jedoucím vlakem podtrhnout. Přes to jede vlak by se tedy teoreticky dalo obhájit – jazykový obraz by měl podobný význam jako soudní rozsudek nebo výsledek aukce, potvrzený úhozem kladívka. Nákladní vlak s šestaosmdesáti vagóny toto potvrzuje ještě obrazněji, kdy přes ono rozhodnutí přejede, a tím ho zpečetí.
Nicméně je pravda, e je opravdu správně monost přes to vlak nejede. Věrohodné vysvětlení uvádí poradna Národní knihovny, e jde o přenesení omezenosti elezniční sítě pouze na koleje – kdy někam koleje nevedou, nejede přes to vlak a nic se s tím nenadělá. I v němčině je ekvivalentem da kommt kein Zug mehr, tedy tam u se ádný vlak nedostane. Dala by se tak podpořit i další hypotéza, e jde o rčení vzniklé v době výstavby eleznic, kdy zákon nedokázal přimět majitele půdy, aby odprodali své pozemky, přes které měla eleznice vést, a tak pokud se opravdu pevně rozhodli neprodat, doslova přes to nejel vlak.
Ať tak či onak, význam dnes není úplně jasný, a jak je pro náš český jazyk typické, začal si s úslovím hrát: Chceme postup, přes to nejede vlak, tvrdí plzeňský útočník Holec. (hokej.idnes.cz, 17. března 2014) Důleité je, co toti znamená to to: Jde o děj, který vlak svou (ať u jakoukoli) jízdou potvrzuje – tedy v citované pasái fakt, e postup chtějí, nikoli postup samotný. Mezifází je monost: Přes církevní restituce u lidovců nejede vlak, říká Daniel Herman (rozhlas.cz, 1. listopadu 2013), kde můeme alespoň částečně přiznat církevním restitucím dějovost, Herman chtěl svým výrokem zdůraznit, e jsou jednání o církevních restitucích uzavřenou kapitolou, přesto však existuje prostor pro další interpretace, například e lidovci trvají na schválení nebo i zamítnutí církevních restitucí, sloveso toti chybí.
A existují zajímavější příklady: Přes termín 15. dubna nejede vlak. Archeologové potvrdili termín pro ukončení svého výzkumu; (mbnoviny.cz, 28. února 2014), Přes referendum pro nás nejede vlak; (ods.cz, 14. ledna 2012) nebo dokonce název facebookové skupiny Přes občany Prahy 6 nejede vlak, kde můeme počítat s jistou ironií, kadopádně však u metafora s kolejemi nemůe fungovat vůbec a přichází na řadu názor 7krasky. Zajímavý je patrný posun významu předloky přes – kdy porovnáme první a druhý příklad v tomto odstavci, přijde nám moná první jazykově přirozenější a předloka přes indikuje, e by se jednalo o překročení termínu, není problém ukončit výzkum dříve. Příkladů, kdy přes termín nejede vlak, najdeme mnoho. Podobně například: Přes tři roky nejede vlak. Která máma vyuije čtyřletou mateřskou, je v jejich očích nemakačenko. (Ona DNES, 33/2007)
Moná je celá tato úvaha slepá kolej, třeba v blízké budoucnosti narazím na nějaké zázračné řešení jedoucích a nejedoucích vlaků, snad v jízdním řádu. Nebo se spokojím s názorem 7krasky, která dodává: Připadá mi to jako naprosto blbé úsloví a dovedu si představit lepší vyjádření.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.