Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
– V Listech č. 4/2006 jsme představovali knihu Amose Oze Jak vyléčit fanatika; text končil větou: Rád bych četl něco podobného také z pera Palestince, pak bych snad uvěřil, že Ozova naděje dočkat se „šálku kávy, k němuž se Izraelci a Palestinci sejdou nad hotovým dílem“, bude naplněna. S takovou knihou se setkávám nyní. Autor, dítě uprchlíků v Gaze, vystudoval medicínu v Káhiře a stal se významným odborníkem v oblasti gynekologie a porodnictví. Pracoval v nemocnicích v pásmu Gaza i v Izraeli. Při izraelské „pacifikaci“ Gazy 2009 zahynuly tři z osmi jeho dětí. Kniha líčí autorův život od dětství až po odchod do Kanady, kde nyní pracuje, a na jeho pozadí přibližuje novější historii Gazy a problémy jejích obyvatel. Knihu prostupuje víra, že jsou řešitelné, dojde-li k mírovému vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci. Teroristické činy autor odsuzuje, zároveň se však snaží je vysvětlit beznadějí, v níž obyvatelé Gazy žijí. O lidech, s nimiž se setkal na izraelské straně zejména jako lékař, píše s nehledanou sympatií. Jeden z izraelských kolegů napsal předmluvu, v níž říká, že „téměř všichni vědí, jak to dopadne, a přesto si to jen málokdo přiznává a málokdo je schopen patřičně jednat – vzniknou dva sousední státy“. Naděje na porozumění a nalezení východiska se bohužel v posledních letech vzdálila, ale kniha přece jen navrací optimismus.
Izzeldin Abuelaish: Nebudu nenávidět. Cesta lékaře z Gazy za mírem a lidskou důstojností,
přeložila Martina Neradová, Host a INSAAN, Brno 2014, 237 s.
-jn-
– Britský fyzik se již po více než dvě desetiletí zabývá fundamentálními problémy fyziky, jež pojímá originálním způsobem. Jeho úsilí vyústilo do čtyř rozsáhlých knih – první dvě se zabývají vztahem fyziky k činnosti mozku a vědomí a možnostmi matematického aparátu a počítačů. Další je přehledem současné fyziky se zřetelem k jejím perspektivám. Z prvních dvou knih bylo do češtiny přeloženo autorovo shrnutí pod názvem Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl. Zatím poslední kniha vyšla v češtině jen s malým zpožděním. Ústředním tématem je druhý zákon termodynamiky a s ním těsně spojený pojem entropie. Od ostatních fyzikálních zákonů se liší „historickou dimenzí“ – s růstem entropie se mění vesmír, zároveň roste jeho neuspořádanost a vznikají v něm složité struktury. Není v tom rozpor? Jak tento trend vznikl a k čemu povede? Podle Penrose má zákon růstu entropie kosmologický původ a řešením základního problému „počátku, konce a směru času“ by mohla být existence časových cyklů – eonů. Kniha není populárně vědecká v běžném slova smyslu, autor se nevyhýbá vzorcům a složitějším úvahám. Přesto jde o velmi čtivý text, který vzrušujícím způsobem přivádí čtenáře k hranicím soudobého poznání.
Roger Penrose: Cykly času. Nový pozoruhodný pohled na vesmír, přeložil Jiří Podolský,
Argo/Dokořán, Praha 2013, 238 s.
-jn-
– Peter Juščák (1953) tematicky nadväzuje na predchádzajúcu knihu Odvlečení, v ktorej sústredil osudy desiatok z oných miliónov ľudí, sovietskym komunistickým režimom poslaných do gulagov. V najnovšej knihe už autor spracoval spomienky väznených občanov Slovenska a Čiech románovo. ... a nezabudni na labute! je príbehom Ireny Kalashovej. V januári 1945 operuje v Kežmarku sovietska armáda a armáda generála L. Svobodu. A NKVD si odškrtáva mená zo zoznamu kolaborantov. A tak miznú Slováci, Česi, Rusíni, Maďari, karpatskí Nemci, Židia, ba i komunisti. Tehotnú Irenu, manželku karpatského Nemca, odsúdia na pätnásť rokov nútených prác v tábore pri rieke Kolyma na Sibíri. Irena cestou v dobytčiaku potratí a v zóne sa stane písmenom a číslom: G 211. Žije v ponižujúcich podmienkach, no nikdy nestratí ľudskú dôstojnosť, keďže o ňu bojuje denne, i z posledných síl a aj, či najmä vtedy, keď jej situácia je bezútešná. Rovnako nedopustí, aby v nej umlčali túžbu po slobode, ba i túžbu byť, hoci len na okamih, ženou: „Tak som túžila po nežnosti, až som sa opäť stala ženou, prebleslo jej mysľou...“ Irena sa v lágri stane matkou, hoci jej chlapca menom Ivanuša odoberú, dajú ho dojke a neskôr zveria do opatery detskému domovu... V románe defiluje viacero pozoruhodných postáv – spoluväzenkýň: Maďarka Katalin, herečka, pantomimicky znázorňujúca vzlet, let i pád zranenej labute. Poľka Danuta, ktorá prežila varšavské povstanie a dospela k poznaniu, že „Boha niet. A keď niet Boha, niet ani diabla. Z toho nám vychádza, že diablom je človek“. Žeňa trpko konštatujúca: „Naša ruská povaha je pohostinná, priateľská, ústupčivá, trpiteľská, priam ideálna na to, aby sa na jej čelo postavil zloduch. Kým všetci dôverčiví prídu na to, kto sa im votrel do vedenia, kým zistia, že ich dobrácku povahu zasa niekto zneužil, je neskoro, zloduch sa zapelešil. Čo nám potom ostáva? Nič, len im ustupovať.“ Alebo dozorkyňa Paraska, ktorá zbičuje ešte i obálky, v ktorých sú listy väzenkýň, oznamujúcich svojim príbuzným, že ich čoskoro prepustia... Juščákov román je veľkou reflexiou čias, keď – ako hlásal Lenin – „mravné je všetko, čo slúži veci komunizmu“, ideológie všeobecného deštruktivizmu, ktorá mnohým ochotne poskytla „podiel na akejsi halucinogénnej moci“, čo je, pre zmenu, myšlienka Arna Gruena. A jednako i v takej dobe vzlietajú labute. I v takej dobe sa človek pokúša vstať. A narovnať.
Peter Juščák: ... a nezabudni na labute! Kalligram, Bratislava 2014, 402 s.
-MarHa-˝
– Žánr kresbobásně, básně propojené s kresbami v jeden celek, stvořila Alena Nádvorníková již v polovině 60. let. Kniha nynější obsahuje také samostatné básničky, doplněna je ukázkami kreseb na zdech autorčina bytu. Čtenář, který otevírá knihu známé české surrealistky v obavě z neporozumění, z nedostatku zkušenosti, je příjemně překvapen. Uvědomí si, jak hluboko klesl jazyk ve veřejném prostoru v nelítostným souboji o co největší doslovnost, o nejprvnější plán. Kresbobásně Aleny Nádvorníkové jsou totiž pravým, osvobozujícím opakem: zvukomalebné náčrty slov i tahy kreseb jsou hravě lehké, vznášejí se jako motýli v zrcadlovém bludišti. V těch zrcadlech – představivosti pozorovatele – se vzájemně odrážejí do nekonečna významů jako sklíčka v kaleidoskopu. Kniha je navíc krásně vypravená – a přitom skromně. Jako knížka pohádek. A vlastně to kniha pohádek opravdu je – pro děti v nás. „Za Zadní Třebání se naklání / Země. Otrhaný deštník / mizí / v orkánu. // To potemníci, červotočovití a kožojedovití / čistí / okluzní frontu, můj kapitáne!“
Alena Nádvorníková: Krasobásně dnes a jiné kresby (i z bytu) a básně. Reel Prague, o. s., Praha 2014, 160 s.
-tt-
– Reportáž Anne Applebaumové začíná na palubě lodi z Gdaňsku do Kaliningradu a končí na lodi z Oděsy do Istanbulu. S autorkou procházíme územím, na němž hranice určovala síla a přesídlování lidí bylo důsledkem nepromyšlených velmocenských rozhodnutí. Prostor mezi Polskem a Ruskem Applebaumová nazývá „pohraničí Evropy“. Kniha vyšla v anglickém originálu v roce 1994. Je tedy především čtivým svědectvím o životě na jedné z evropských periferií na počátku 90. let. Postavami jsou převaděči, veksláci, podivní podnikatelé, nacionalističtí akademici i lidé, kteří putují „za lepším“ do Evropy. Často nemají potřebu zabývat se minulostí. Kromě obchodu se hrdinové zajímají v Kaliningradu třeba o to, jak rozprodat na cihly místní zámek, protože jeho dávná sláva k ničemu není. Součástí knihy jsou i exkursy do historie a literatury předchozích staletí. Díky tomu můžeme s autorkou, ženou polského exministra Sikorského, vnímat postsovětské republiky nejen jako jakési nárazníkové pásmo, ale i jako prostor míšení etnik a obousměrného procházení kulturních vlivů.
Anne Applebaumová: Mezi Východem a Západem. Napříč pohraničím Evropy, přeložila Petruška Šustrová, PANT, Ostrava 2014, 240 s.
-pe-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
