Antonín Rašek

Kdo získá sympatizanty?

Mezi sociálními skupinami existuje jedna specifická – sympatizanti politických stran. Angažují se v jejich prospěch víc, než aby šli jen volit. Důvodů, proč akceptují program strany, ale nevstoupí do ní, je mnoho. Buď preferují osobní nezávislost a mají averzi k jakémukoli členství, nebo se nechtějí podřizovat stranickým rozhodnutím, či mají špatnou zkušenost s členstvím v jiné straně (u nás zvláště s členstvím v KSČ). Někteří sympatizanti nechtějí straně, s jejímž programem souhlasí, komplikovat situaci – stačí si vzpomenout, jak M. Kalousek, když mu došly věcné argumenty, připomněl v Odborné komisi pro důchodovou reformu jednomu z členů někdejší členství v KSČ.

Podle sociologických výzkumů se otevřenost strany projevuje právě vůči sympatizantům. Teritoriální členění stran by proto mělo být doplněno uspořádáním klubovým – dělníků, žen, odborářů, učitelů, lékařů, mládeže, seniorů. To je personální práce, kde mají strany největší rezervy. Takových lidí je hodně, podaří se jich však získat jen malou část. Sociální demokracie se je snaží získat projektem Přátelé sociální demokracie. Nejvíc sympatizantů ČSSD je v Praze (320), na jižní Moravě (274), severní Moravě (272) a v severních Čechách (173); v ostatních krajích pod stovku. V předminulých volbách se sympatizanti ODS organizovali v Modrém týmu. Někdy jsou spojování s vajíčkovými útoky v předminulých volbách, Modrý tým ale pomáhal při povodních na Liberecku. ANO jako nové uskupení sice usiluje především o získání členů, ale současně o registraci sympatizantů. KDU-ČSL se svými tiskovinami obrací i na sympatizanty. Také KSČM se k nim na jednom svém sjezdu obrátila výzvou. Podobně TOP 09. Obracejí se však k sympatizantům jako k nedefinované skupině, neorganizované. Některé strany umožňují sympatizantům pracovat v odborných komisích, navrhují je do vládních funkcí (v čele zmíněné komise pro důchodovou reformu stojí sympatizant sociální demokracie prof. Martin Potůček). Systematická práce se sympatizanty je potřebná zvláště proto, že ve srovnání se západními demokraciemi mají naše strany málo členů. Prioritou by měly být aktivity, které překonávají Achillovu patu naší politiky – nízkou intelektualizaci a práci s médii. Někteří funkcionáři však jako by měli strach, že si v sympatizantech vytvářejí konkurenci.

Petr Kolman

Obsah Listů 5/2014
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Kdo získá sympatizanty?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu