Antonín Rašek

Zavést Tobinovu daň?

Evropská unie hledá cesty z krize prosazením fiskálního paktu a bankovní unie. Jedenáct zemí chce zavést i tzv. Tobinovu daň, tj. zdanit finanční transakce. Jsou jimi Francie (zavedla ji od 1. 8. 2012), Německo, Belgie, Rakousko, Slovinsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Itálie, Španělsko a Estonsko. Z nečlenských zemí se připojilo Norsko. Česká republika byla za Nečasovy vlády s Velkou Británií proti. U Angličanů to lze pochopit, přišli by o zisky, u Čechů ne. Zmínka ministra financí, že se nepřipojíme, snad nebyla myšlena vážně. Pro sociální demokracii je Tobinova daň častým námětem diskusí a patří do souboru jejích ekonomických návrhů.

Tobinova daň nese jméno po nositeli Nobelovy ceny za ekonomii Jamesovi Tobinovi, který ji v roce 1972 navrhoval zavést na spekulace s měnami. Z iniciativy řady zemí, například bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, se jí zabývaly i pracovní skupiny OSN a G20, promýšlely ji i z hlediska proměny globální architektury vládnutí, koordinace regulace finančních institucí, likvidace daňových rájů, prolamování bankovních tajemství, daňových úniků, regulace platů vrcholových manažerů, spojení ekonomiky s organizovaným zločinem apod. Tedy aktivit, které jsou v souladu s programovým prohlášením současné koaliční vlády. Bez toho je cíl zastavit prohlubování sociální diferenciace jako základní příčiny světového napětí a dosažené žádoucí rovnováhy nemyslitelné.

Zavedením Tobinovy daně z bankovních a akciových transakcí u dluhopisů ve výši do 0,1 procenta (mluví se i o 0,5 až 1,0 procentu) a u derivátů o 0,01 procenta (obchod s těmito finančními nástroji přesahuje hodnotu světového HDP) lze získat desítky až stovky miliard dolarů ročně. Konkrétně v Evropě by to mohlo být 35 až 55 miliard eur. Francouzi navrhovali jednoprocentní zdanění, což by přineslo 12,5 bilionu eur. Daly by se využít na snižování státních dluhů a řešení ekonomických, sociálních, ekologických, bezpečnostních a jiných problémů. O Tobinovu daň projevují zájem i občanské iniciativy. Charitativní organizace Válka s nouzí (War on Want) vypočítala, že při sazbě 0,25 % by Tobinova daň vynesla 285 miliard eur ročně. Transakce dosahují denně hodnoty několika bilionů dolarů. Přitom 90 až 95 procent je spekulativních, ekonomickému rozvoji nepomáhajících. Reprezentují kasinový kapitalismus. Kritizuje je i George Soros, který na nich vydělal miliardy. Dochází přitom i k praní špinavých peněz v odhadované výši 2 procent světového HDP. To je téměř tolik, kolik se vydává na zbrojení. Transakce mají i negativní vliv na úroveň zaměstnanosti. Na transakce občanů, jako jsou půjčky, platby a vklady, by se daň nevztahovala, stejně tak na prokázané investice. Daň by šla do rozpočtu EU, ale i jednotlivých zemí.

Nelze přehlédnout ani negativní důsledky takového kroku. Jedním z nich je pokles obchodů s akciemi i odliv investic. Přesvědčilo se o tom v 80. letech Švédsko. Kritici ji nazvali Robin Hood Tax. Měla přinést 15 miliard švédských korun, ale vybralo se jen 80 milionů, protože se transakce přestěhovaly do Osla a Londýna. Podle jedné ze studií by zavedením daně mohlo v EU dojít ke ztrátě 1,76 procent HDP. Aby fungovala optimálně, musí být zavedena přinejmenším v celé Evropě, pokud ne celosvětově. Stejně tak musí být zrušeny daňové ráje.

Tak by bylo možné uvedením dalších kladných i záporných stránek zavedení Tobinovy daně v jejím širším rozsahu, než ji autor zamýšlel, pokračovat. Začínají ale převažovat pozitivní argumenty. Bez jednomyslnosti daň zavedena nebude. Stejně tak u nás bez sociální demokracie. Už proto, že ČSSD se hlásí k programu Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, která před volbami vydala dokument pod názvem Oživení v Evropě – Naše alternativní vize pro budoucnost, v němž se píše: Chceme evropské daně z finančních transakcí zvýšit na 80–200 miliard eur ročně. To by bylo nadějné.

Antonín Rašek

Obsah Listů 3/2014
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Zavést Tobinovu daň?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu