Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 3 > Viktor Tichák: Jak stavař ukradne stavbu lépe ne stavební inenýh
Čeština je mistryní univerbizace, daří se jí odvozováním zkracovat prakticky jakákoli dvouslovná, ale i delší slovní spojení tak, e je výsledkem jedno zbrusu nové slovo, ať u vypadá jakkoli. To by samo o sobě nijak nevadilo – kadý jazyk se koneckonců vyvíjí nějakým směrem, byť je tato tendence oproti ostatním jazykům velmi netypická, zkracuje-li se ale u prakticky úplně všechno, bez jakéhokoli striktního pravidla, logicky se stane, e začnou některé patvary proudit z běného jazyka i do médií a masmédií, odtud zpět do prosté mluvy a takto budou úspěšně přispívat k všeobecné jazykové apokalypse.
V zásadě existují dva hlavní důvody, proč neříkat SMS zpráva a raději si osvojit esemesku. V prvé řadě potřebujeme, aby bylo vše, co řekneme, co moná nejkratší, a druhým důvodem je pak v některých případech adaptace našemu systému skloňování nebo časování – take se pak můe klidně bez jakýchkoli jazykových problémů stát, e budeme na fejsu podle vzoru hrad, pustíme si k tomu popáč nebo rokec podle nálady, nohy si hodíme na konferenčák a budeme zprávovat.
Samozřejmě známe všichni odvozeniny (zkratky v širším slova smyslu) typu zemák nebo zempl namísto zeměpisu, pedák nebo pajdák místo pedagogické, filda místo filozofické, medina místo lékařské, příroda místo přírodovědecké fakulty, tryskáč, náklaďák nebo sanitka u jsou v jazyce zakořeněny dlouho. Otázkou je však, nakolik jsou to formy regulérní a nakolik je normální, kdy mi spadne čelist při četbě titulku Neplaťte penále na zdravotním pojištění předčasně, radí daňař (idnes.cz, 23. května 2014). Pustil jsem se do hledání a dalšího daňaře našel v komentáři Hospodářských novin z roku 2003: Zprostředkovatel pojistky je určitým druhem poradce (něco jako účetní, daňař, právník či finanční analytik) a překvapilo mě především, e je daňař asi v pořádku, zatímco finanční analytik musí být vypsán dvěma slovy. Má panika se stupňovala, kdy jsem na několik daňařů narazil v různých číslech Mladé fronty DNES (podle některých právních názorů se lhůta krátí na tři roky, říká daňař Tomáš Rozsypal; MF DNES, 19. prosince 2009). Uklidnilo mě mírně, a kdy jsem si ověřil, e nic takového ve spisovném jazyce opravdu neexistuje.
Někdy -ec nebo -ník, často -ák, -ista, -č, -tel nebo právě -ař, přípona se volí více či méně nahodile. Ale proč tedy právě daňař, a ne třeba daňák? Jazykový cit napovídá, e zní druhá monost poněkud neivotně, přestoe by se záhy ozvala početná skupina veksláků, bezďáků a jiných, kteří by nás přesvědčovali o opaku. Takový -ista je specialista na cizí slova, -č a -tel na slova odvozená od sloves, take nám u daně zkrátka vítězí -ař. Ale jak potom můe být jasné, e jde o daňového poradce (moderně řečeno o daňového experta), a nikoli třeba o daňového poplatníka? Pravděpodobně pouze podle kontextu. A kdo to má pak vysvětlovat cizincům, kteří se chtějí naučit česky!
Daňař je tedy poradce, ale co takový finančák nebo bytař? Finančák se pouívá pro obojí, finanční úřad i finančního poradce, dokonce můeme najít doklady uití finančáka jako pokladníka. U bytaře u je věc také sloitější: Bez narušení zámku je otevře i průměrný bytař (Lidové noviny, 1993). Je bytař tedy vykradač bytů podle vzoru kasař, nebo můe jít i např. o správce, prodejce nebo opraváře bytů? V roce 1996 proběhla v Lidových novinách zuřivá debata o slově zámkař, pouitém v souvislosti s českou firmou FAB (FABka, abychom byli důslední) – podle jednoho čtenáře je toti logické chápat zámkaře jako vykradače zámeckých budov právě po vzoru kasaře, bytaře nebo půdaře. Take se s panem čtenářem shodneme, e nám vlastně daňoví poradci vykrádají daně, houbaři houby, stavaři stavby, a tak nezbývá ne prohlásit, e panuje ve slovotvorbě takový chaos, e není důvod nepřijmout tvrzení Jiřího Kratochvila: Jestlie je bytař ten, kdo něco z bytu odnáší, tak jeho pravým opakem je řatyb.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.