Kdy a proč se pojem Střední Evropa objevil? Zdá se mi, e to mohlo být ve spojitosti s politikou Pruska, která pod vedením kancléře Bismarcka vedla k vytváření Velkoněmecké říše. Tu u velmi silně ovlivnily napoleonské války, které posílily národní cítění obyvatel všech částí Evropy. Svatá říše římská se nyní měla stát státním útvarem národa německého, který by sjednotil různé v podstatě stejným jazykem mluvící národy; týkalo se to Bavorů, Sasů, Franků, Švábů... U v polovině 19. století se ve Frankfurtu konal sjezd jejich zástupců, uvaující o sjednocení. Pozván byl i František Palacký jako uznávaný představitel národa ijícího po staletí ve středu Evropy. Jeho Dopis do Frankfurtu však odmítl účast s poukazem na zvláštní národní tradici a identitu Čechů, i kdy zastoupených vládci ve Svaté říši římské. A těch se Češi nechtěli vzdát a podařilo se jim to a do dneška.
Ustavení Velkoněmeckého císařství v roce 1871 na oslavě vítězství Pruska nad poraenou Francií v Paříi významně ovlivnilo poměr sil v Evropě. Vytváření císařství však muselo překonávat různé překáky v ostatních státech s obyvatelstvem mluvícím německy, kde vládnoucí šlechtické rody ne vdy byly připraveny podřídit se pruskému velení.
Zdá se, e idea Střední Evropy se měla týkat oblasti, kde obyvatelé mluvili jinými jazyky; měla jim umonit rozvíjet se sice mimo Velkoněmeckou říši, ale také se vyhnout přímé závislosti na jiných velmocenských tendencích, především ruských. Ustavení Velkoněmecké říše přinášelo také eliminaci Rakouska jako významné mocnosti. Kdysi se pod habsburskou dynastií ustavil velký stát, který měl čelit růstu tureckého vlivu na Balkáně a do středu Evropy, a ten u nehrozil. A tak význam Rakouska rychle klesal a dostávalo se do závislosti na politice Německa.
Koncem 19. století rozpory mezi velmocemi velmi narůstaly a bylo jen otázkou času, kdy se střetnou dva bloky. Eventuální válka rozhodně nemohla vést k vytvoření Střední Evropy; první světová válka to potvrdila. Idea Společnosti národů, usilující o zajištění míru, se týkala celé Evropy a do jisté míry celého světa.
Nová světová válka nehrozí, ale také se nerýsuje šance pro ustavení Střední Evropy. Evropa do nového století vstoupila s reálnou nadějí na mírové souití, jeho významným činitelem se stal integrační proces. Zatím přinesl ustavení – v ekonomické oblasti – Evropské unie, netající se úsilím o dalšími kroky ke spolupráci i v oblasti politické, kdy u kulturní přínos Evropy světu je obecně uznáván.
Světové války vyvolaly evropské státy, a tak je nyní na Evropanech, aby v novém století zajistili Evropě mír. K tomu nebudou potřebovat zvláštní útvar ve středu Evropy.
Alexandr Ort, Klatovy
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.