Demokracii často ohrouje i nekompetentnost těch, kteří ji navenek reprezentují. Tam, kde se člověk nedovolá včas práva, kde nemá pocit bezpečí a nevidí své vlastní smysluplné ivotní místo, tam vdy přicházejí autoritářští demagogové, kteří ukazují na domnělé viníky všeho špatného, a pro nejrůznější problémy nabízejí rychlá, jednoduchá řešení totalitního střihu.
(Leo Pavlát)
Oněch několik vět ředitele idovského muzea v Praze v úvodu mohlo by předznamenat kníku, kterou nedávno vydala Západočeská univerzita a kterou napsala tamní pedagoka Věra Tydlitátová. Jmenuje se E-antisemitismus. Na čtyři sta stran drobného písma popisuje vývoj české internetové scény po roce 1989, který byl nejen předělem politickým, ale i technologickým – tehdy se naprosto zásadním způsobem změnila naše komunikace nejen v osobním styku, ale taky při předávání informací všeho druhu – objevil se internet a elektronická pošta. Na jedné straně pomáhá toto médium šířit myšlenky svobody a demokracie po celé planetě, podkopává moc autoritářských reimů, dokáe upozornit na zločiny proti lidskosti a zásadním způsobem přispívá k ekonomickému pokroku, na druhé straně se internet téměř okamitě stal nástrojem k šíření nenávisti, konstatovala Věra Tydlitátová na besedě, kterou uspořádala brněnská idovská obec 18. března. Kniha uvádí desítky a stovky konkrétních případů internetového šíření xenofobie, šovinismu, rasismu a především antisemitismu. Jmenuje portály i jejich tvůrce, z nich někteří vystupují zcela otevřeně pod svým jménem, jiní zůstávají skryti za domény v zahraničí. Kníka není určena pro trh, konstatuje Věra Tydlitátová, neobjeví se v knihkupectvích, je distribuována jen knihovnám a odborným pracovištím. Je toti určena především těm, kteří přicházejí do styku s těmito projevy nesnášenlivosti – ať u mají podobu pouličního chuligánství či nenávisti internetové – policistům, právníkům, soudcům, psychologům, pracovníkům státní správy a samosprávy. Domnívám se přitom, e právě internetová scéna je mnohem nebezpečnější. A to je pravda. Kdy se někde objeví bojůvka s baseballovými pálkami a mládenci, kteří obdivují Rudolfa Hesse, je věc právně jasná. Mnohem sloitější je to na internetu. Autoři se ohánějí svobodou slova. Poukazují například na USA, kde je jedním ze základních práv. Proto jsou některé domény provozovány právě z USA. Zapomínají přitom, e v USA je nebezpečí takovéto činnosti ošetřeno jinak – pokud někdo prokáe, e mu tím byla způsobena újma, následuje obvykle penění trest, a to hodně vysoký. Ale u nás takovéto psaní vede k relativizování právního řádu, k větší odvaze propagátorů antisemitismu a rasismu, říká Věra Tydlitátová. Taky upozorňuje, e díky internetu zaznamenaly zvláštní rozkvět konspirační teorie, v nich hrají velkou roli zednářské lóe, Velký Izrael či nezkrotná touha USA po světovládě. V tomto duchu si nakonec notují antisemitismus levicový i pravicový.
(Širší verze psána pro internetové stránky brněnské O)
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.