Antonín Rašek

Nejde jen o radar

Na konferenci k 15. výročí vstupu do NATO položil expremiér Mirek Topolánek předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi otázku, jak se dívá na možnost znovu o tom uvažovat. Nová diskuse rozhodně není inspirována jen předvolebním vystoupením amerického senátora Johna McCaina. V pozadí je i ukrajinská krize. Z USA se také okamžitě ozvaly odmítavé hlasy. Je zajímavé, proč se k tématu pravicoví politici vracejí. Dne 12. 3. seznámil ředitel Centra transatlantických vztahů CEVRO Alexandr Vondra účastníky tiskové konference s výsledky výzkumu o významu NATO a vztazích s USA. Uskutečnil se s podporou Ministerstva zahraničních věcí a Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) v projektu Linka Praha-Washington (Agentura Ipsos). Zkoumán byl i postoj občanů k americké protiraketové základně na našem území. Podle výzkumu se v době, kdy bylo umístění radaru aktuální, o téma zajímalo 38 procent dotázaných.Polovina nepovažuje ani nyní dislokaci radaru za správnou a dvě pětiny nedokážou zaujmout jasný názor. Nesouhlas je zdůvodňován obavami o bezpečnost, souhlas navíc ekonomickým přínosem. Proto se stále 58 procent respondentů domnívá, že nebyla chyba dislokaci zamítnout, a 50 procent, že to nenarušilo naše vztahy s USA.

Pravicoví politici znovu přicházejí s něčím, s čím si ve vlastní vládní koalici nedokázali poradit. A nyní by to rádi požadovali po nové vládě. V ní mohou získat podporu jen KDU-ČSL. Problém je daleko vážnější. V souvislosti s radarem se prokázalo, že jsme nebyli schopni řešit podobné a daleko vážnější bezpečnostní strategické procesy. Chyběli a chybějí nám k tomu až na výjimky odborníci v zákonodárném sboru i v exekutivě. Chybou pravicových vlád bylo, že její představitelé nebyli na možnost dislokace části americké protiraketové obrany připraveni, ani si dostatečně neuvědomovali, že jde o geostrategický záměr, jež logicky narazí u Ruska, jež neuvěří, že je zaměřen proti Íránu. Tehdejší premiér Topolánek dojednával souhlas opozice. Ale ani vedení ČSSD nemělo zprvu o projektu jasno. Jinak by Jiří Paroubek nešťastně nemluvil o radýrku, čehož se ochotně ujala média. Nakonec vláda svěřila propagaci radaru agentuře vedené Tomášem Klvaňou. Nemohlo to skončit jinak než Obamovým nočním telefonátem předsedovi úřednické vlády Jan Fischerovi, který projekt poslal ke dnu.

Ale s ukrajinskou krizí rozhodně není u dna zásadní strategická diskuse o naší bezpečnosti a obraně. Bylo to obsahem prezidentova vystoupení na zmíněné konferenci a na tuto nutnost poukazovali všichni řečníci. Je jen otázkou, kdo se této diskuse ujme. Pokud vůbec. Už jsme se sotva dotkli stejně závažné diskuse o energetické bezpečnosti, konkrétně o jádru a obnovitelných zdrojích. Nebo o elektronizaci, což se vymstilo v případě S-karet a registrace motorových vozidel. Následkem by v budoucnosti mohla být slabá obrana proti kybernetickým útokům vyúsťujícím v blackout. Ale to je jen malý výčet možných hrozeb.

Antonín Rašek

Obsah Listů 2/2014
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Nejde jen o radar

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu