Viktor Tichák

Náčelníci, druzí muži a nečekané útoky

(Jazyk)

V zájmu lepšího prodeje či sledovanosti mizí každým dnem z českých médií slova, koncovky, slovní spojení či věty. Ve snaze připomenout zuřivým reportérům jejich existenci pravděpodobně neuspějeme, věnujme jim alespoň malou vzpomínku.

Takové slovo místopředseda všichni známe, v televizi i rozhlase často slýcháme a v novinách čítáme v různých spojeních. Vazba být místopředsedou se ale ze zpravodajství vytrácí. Jak se to stalo? Stalo se tak v zájmu jasnosti a srozumitelnosti? A především, čím tedy dnešní novinář toto spojení nahrazuje?

Začněme od konce a zodpovězme nejprve poslední otázku pomocí několika příkladů: „Kryla záda exšéfovi NKÚ. Teď čeří stojaté vody na třebíčské radnici.“ (idnes.cz, 19. července 2013) „Místo aby Sobotkovi kryl záda, mydlí mu Hašek schody, zlobí se Dienstbier.“ (lidovky.cz, 26. července 2013) „Šest let kryl záda Paroubkovi, teď sám míří do vysoké politiky.“ (Hospodářské noviny, 5. listopadu 2013) a nakonec čerstvá zpráva: „Fialovi bude krýt záda europoslanec Zahradil.“ (ČT24, 18. ledna 2014) Rada politikům tedy zní: Chcete-li se stát místopředsedou, připravte se, že budete někomu krýt záda, tedy, jak říká Slovník spisovného jazyka českého, „chránit ho proti nečekanému napadení.“

Takto ale samozřejmě tyto výpovědi nechápeme. Použije-li je redaktor, rozumíme, co tím myslí. Postavíme-li ale vedle sebe věty „Fialovi bude krýt záda europoslanec Zahradil“ a „Fialovým místopředsedou bude europoslanec Zahradil“, je to jistě ta druhá, která je jednoznačnější, protože hned víme, že se nejedná o přátelské fotbalové utkání ODS proti ČSSD, nýbrž o vnitrostranickou politiku. Tolik k otázce druhé, spojení být místopředsedou je srozumitelné dostatečně. A proto se zpětně dostáváme k otázce, která byla položena jako první: Jak se to stalo?

Nový význam spojení krýt záda nevznikl přirozenou cestou. Po zvolení nového rektora univerzity se všichni začali zajímat, koho jmenuje svými prorektory, nikoli kdo mu bude krýt záda. Toto spojení není běžně užívané – a to je právě důvod, proč si je anonymní redaktor, který si připisuje prvenství v použití nového významu, zvolil.

Podobných příkladů najdeme v médiích mnoho. Ovšem stalo se pravidlem něco nepředvídaného. Čekali bychom, že se budou žurnalisté snažit o originalitu a použitou neotřelost uloží na neurčito do archivu, tak jako hollywoodská hvězda ukládá do hlubin své šatny honosnou róbu, kterou si nechala vyrobit pouze na večer předávání Oscarů. Tyto použité originály nebyly uloženy do šatníku, nýbrž znovu a znovu nošeny, až se staly v médiích tak obvyklými, že začaly vytlačovat každodenní jazykové šatstvo. Dnes i denně se tak setkáváme v titulcích novin a televizních reportáží s gulášem z českých přísloví, rčení a rádoby neotřelých (ale stále dokola otíraných) slovních spojení.

Tak se tedy také přihodilo, že už místopředsedové „nejsou“, najdeme už jen muže kryjící záda svým předsedům. I samo slovo místopředseda už začíná být strohé: „Nový předseda ODS Fiala dostal velmi silný mandát. Druhým mužem strany je Zahradil.“ (rozhlas.cz, 18. ledna 2014) Stále však místopředsedy najdeme v prostých sděleních pod fotografiemi, v seznamech a pestrých grafikách. Zatím i v liště pod mluvícím Zahradilem běží „Jan Zahradil, místopředseda ODS.“ A co předseda? Diagnóza: zastaralé. Modernější je šéf. Kdyby se objevil další anonymní redaktor a použil slova náčelník či boss, což je v současné době pravděpodobnější, předseda alias slunéčko sedmitečné by měl ještě menší šance na zachování svého druhu. A pak tedy nebude ani místopředseda Zahradil, ani předseda Fiala: Druhý muž Zahradil už bude jen krýt záda svému bossovi. Nepřipomíná to mafii?

Viktor Tichák (1990) je germanista a bohemista.

Obsah Listů 1/2014
Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Náčelníci, druzí muži a nečekané útoky

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu