Knihy 1/2014

Starý pes, nové kousky

– Kniha je součástí širšího výzkumného projektu, který se zabývá Federálním shromážděním v letech 1989–1992. Zabývá se procesem kooptací od jeho rané fáze na přelomu 1989/90. Vymaňuje se z obvyklého klišé volání po diskontinuitě a snahy vložit do tohoto období počáteční hřích Sametové revoluce. Analyzuje střet morálně estetické revoluce, která má zatočit se zlořády světa, prosazované V. Havlem, s konceptem „paragrafované revoluce“ prvního místopředsedy FS Zdeňka Jičínského. Autor dospívá k podstatně jinému hodnocení role Jičínského, než jaké mu běžně přisuzuje publicistika. Ukazuje ho jako skutečného konzervativce s hlubokou skepsí vůči géniu davu a jeho vůdců. Hodnotí pozitivně jeho snahu kodifikovat průběžně potřebné změny tak, aby se „revoluce“ ubírala po cestě vyznačené právně. Najdeme zde i analýzu památného lednového projevu V. Havla, kterým se rozpoutala „pomlčková válka“. Studie se věnuje analýze postoje komunistické strany, lépe řečeno komunistů, kteří tvořili podstatnou část poslanců ve FS a nechtěli hrát jen pasivní diváky transformačního procesu. Ukazuje, jak peripetie kooptací paradoxně vedly k tomu, že se na scéně etablovala generace mladších pravicových politiků, kteří sdíleli program politického antikomunismu – namířený především proti klíčovým postavám Pražského jara, jako byl Z. Jičínský. Budou-li mít i další studie z projektu analýzy FS stejnou kvalitu, můžeme se těšit, že moderní dějiny přestanou být pouze muničním skladem floskulí pro použití v politickém zápase.

Petr Roubal: Starý pes, nové kousky: kooptace do Federálního shromáždění a vytváření polistopadové politické kultury, ÚSD AV ČR, Praha 2013, 110 s.

-žák-

Hádání v hospodě. 27 filosofických disputací

– Přední matematik si před více než třiceti lety psal pro vlastní potřebu filozofické rozpravy, v nichž se odrážely jeho pochybnosti o neomylných jistotách vědeckého světového názoru. Rozhovory jsou situovány do hospody, což dává jejich aktérům volnost pronášet soudy z nejrůznějších hledisek kacířské. Debata začíná mezi koncesovaným vědcem se sklonem k scientismu a hloubavým a kádrově zavrženým topičem z kotelny. Dočasně i trvale se připojují další přizvaní či nahodilí zájemci, reprezentující různé duchovní sklony. Ústřední otázkou debaty zůstává, odkud se v objektivním světě zkoumaném exaktními vědami bere život, vědomí a svobodná vůle. Diskutující se často odvolávají na klasická díla velkých myslitelů i na méně známé spisy přírodovědců s filozofickým přesahem. V pozadí debat prosvítá dusné ovzduší období vzniku Charty 77.

Petr Vopěnka: Hádání v hospodě. 27 filosofických disputací, Práh, Praha 2013, 248 s., 251 Kč.

-jn-

Nebarevné vzpomínky

– V Prologu ke knize je pěkně vystižen její záměr: „Autorovým cílem bylo zpřístupnit vzácný, dávno natočený film. Duši dítěte lze totiž nahlížet jako jemnou fotocitlivou látku, do níž se zapisuje vše, co z okolního světa přichází.“ Obce, krajiny, občanský život druhé půle 60. let zhruba do nástupu normalizace jsou nazírány očima dítěte, které je značně izolováno od vrstevníků pod vlivem dominantního otce – význačného matematika – a senzitivní matky, postižené duševní chorobou. Prostřednictvím vzpomínek na prarodiče nás kniha zavádí i do vzdálenější minulosti a naopak autorovy vstupy porovnávající změny, ke kterým došlo v životě během půl století, mají někdy prorocký ráz. Čtenář, který umí číst mezi řádky a má vlastní zkušenosti s vědeckou prací, bude mít patrně větší porozumění a ocenění pro autorova otce, než jaké navenek projevuje autor.

Martin Vopěnka: Nebarevné vzpomínky. O rodině, o dětství, ale hlavně o 60. letech, Práh, Praha 2013, 102 s., 179 Kč.

-jn-

Každý umírá sám

– V čase největších výbojů Třetí říše se po smrti jediného syna ve válce v Berlíně dva manželé – na pohled obyčejní, veřejnosti zcela neznámí lidé rozhodli k boji proti Hitlerovi. Připravovali a umísťovali na chodbách domů letáky, pranýřující činy vládců a vyzývající k odporu. Netušili, že naprostá většina jejich výzev skončí na policii, která si místa nálezů označuje na plánu města červenými praporky (plán, snad autentický, je přetištěn na vnitřní straně desek), a odhaluje tak postupně „slepou skvrnu“ v okruhu bydliště manželů. Hans Fallada se ve svém posledním románu inspiroval jejich příběhem. Podal v něm především hrůzný obraz dopadu totalitního systému na osudy a chování lidí, zároveň však poukázal na to, že okolnosti spektrum lidských charakterů nevytvářejí, ale dávají mu pouze možnost se projevit. Napínavé vylíčení policejního pátrání z perspektivy policie i z perspektivy hledaných „pachatelů“. Román vyšel v Německu několik let po válce a brzo potom i u nás, avšak s retušujícími úpravami oproti původnímu rukopisu. Teprve nyní jej čtenáři dostávají do rukou v drsnější podobě, jakou mu dal autor.

Hans Fallada: Každý umírá sám, přeložila Jana

Zoubková, Ikar, Praha 2012, 508 s., cena 349 Kč.

-jn-

Ľuba Lauffová

– Ľuba Lauffová (1949–2004) svojou tvorbou tri desaťročia spoluurčovala vývoj slovenskej modernej, najmä výtvarnej fotografie. Študovala na bratislavskej Škole umeleckého priemyslu, odbor fotografia, majúc stále poruke otcov fotoaparát Rollei. V štúdiu pokračovala na Filmovej fakulte AMU v Prahe, popritom fotografovala a svoje práce uverejňovala, napr. v prvom čísle časopisu Divoké víno, no jej fotografie sa stali aj súčasťou filmového dokumentu režiséra Dušana Hanáka Keby všetky vlaky sveta (1971). Vôbec prvú snímku – s názvom Na trhu – publikovala roku 1965. Zachytáva dve staré ženy, ktorým nevidieť do tváre. Jedna z nich je celá v čiernom, akoby bola negatívom a kópiou tej druhej. Ide o intímnu snímku v duchu poézie všedného dňa, na ktorú možno plne vztiahnuť v knihe citovaného Luisa Bunuela: „Niekde medzi náhodou a tajomstvom je, našťastie, fantázia. Len ona nám zachová slobodu.“ Lauffová žila a fotila so slobodným duchom, jej fotky majú imaginatívnosť, sú občas tajomné a ešte častejšie magrittovsky poetické (nie náhodou nesie koláž z jej inscenovaných fotografií názov Z oblaku na oblak rebríkom). Zostavovateľka monografie, mimochodom, absolventka Inštitútu tvorivej fotografie Slezskej univerzity v Opave, predstavuje jej dielo vo všetkých tematických blokoch: akt, portrét, umenie akcie, ilustrácie ku knihám, fotografia vo verejných priestoroch, práca s deťmi, inscenovaná fotografia, luminografia, koláž. Reprezentatívna publikácia obsahuje okrem vzácnych portrétov osobností česko-slovenskej a slovenskej kultúry (Z. Homolovej, M. Vargu, D. Tatarku, D. Hanáka...) bibliografické a biografické údaje, ale aj texty, v ktorých na Lauffovú spomínajú František Mikloško, Dezider Tóth, Otis Laubert, Albert Marenčin a ďalší.

Elena Lichá-Zábranská: Ľuba Lauffová, FOART, Bratislava 2013, 264 s.

-mah-

Hledání české filosofie

– Nástinem vývoje odborné filozofie v češtině s důrazem na filozofii 2. pol. 20. století, údobí nejméně známého, chtějí autoři a editoři zjevně vyplnit mezeru, jež byla mezi lety 1948 a 1989 vyhrazena „marxismu-leninismu a vědeckému komunismu“. Sborník obsahuje dvacítku textů. Ve čtyřech oddílech (O smysl české filosofie, Filosofie době navzdory, Reformní filosofie „ve strukturách“, Filosofie na prahu doby porevoluční) autoři poprvé pokrývají systematicky vývoj české filozofie oné doby. Po knize sáhnou nejen přemýšliví laici, ale hlavně učitelé, kteří mají v úmyslu ve vyšších ročnících střední školy nebo některých semestrech školy vysoké zaměřit výuku tímto směrem. Je to i krásná vázaná kniha.

Erazim Kohák, Jakub Trnka (ed.): Hledání české filosofie, Filosofický časopis, zvl. číslo,

Filosofia, Praha 2013, 388 s., 225 Kč.

-šab-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 1/2014
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 1/2014

Starý pes, nové kousky

Hádání v hospodě. 27 filosofických disputací

Nebarevné vzpomínky

Každý umírá sám

Ľuba Lauffová

Hledání české filosofie

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu