Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
– Hrdina knihy je osobnost pozoruhodná nejen svým vědeckým dílem – patří k průkopníkům snah o spojení kosmologie a teorie gravitace s kvantovou fyzikou –, ale i svým osudem, který by se dal vystihnout slovy „optimistická tragédie“. Choroba, podle názoru lékařů smrtelná, která ho postihla již v době studií, byla pro něho výzvou k intenzivní práci, v níž pokračuje navzdory rostoucím potížím dodnes (narodil se 1942). Díky moderní technice mu ani postupná ztráta přirozených možností komunikace s okolím (nemoc paralyzuje svaly ovládané vůlí) nebrání ve sdělování myšlenek. Stává se také úspěšným popularizátorem vědy a ve spolupráci se svou dcerou píše i osobité knihy na hranici vědy a beletrie. Pozoruhodným zjevem je též autorka knihy, která není profesionálním fyzikem, ale dokáže Hawkingův přínos kvalifikovaně a poutavě vyložit na pozadí jeho osobního života a příslušnosti k vědecké komunitě. Knihu doplňuje fotografická příloha, slovníček odborných termínů a bibliografie Hawkingovy tvorby (je potěšující, že díla určená širšímu okruhu čtenářů máme většinou přeložena do češtiny). Můžeme ji číst jako informaci o současném stavu špičkového bádání ve fyzice i jako svědectví o lidské nezdolnosti.
Kitty Fergusonová: Stephen Hawking. Jeho život a dílo, přeložil Tomáš Jeník, Práh, Praha 2013,
366 s., cena 399 Kč.
-jn-
– Publikácia profesora Jána Fusku (ako predseda Nadácie Milana Rastislava Štefánika sa v roku 2009 významne zaslúžil o postavenie repliky sochy M. R. Štefánika v Bratislave od novopackého sochára Bohumila Kafku) prináša slovný aj obrazový súpis pamätníkov M. R. Štefánika na Slovensku a vo svete. Ide o starostlivo spracovaný materiál, ktorý obsahuje súpis pamätníkov a prehľad o pomníkoch postavených na rôznych miestach z iniciatívy rôznych spolkov, obcí a organizácií. Štefánikovu mohylu na Bradle približuje reedícia štúdie architekta, národného umelca Dušana Sama Jurkoviča. Fuskova práca je doteraz najúplnejšiu studnicou poznatkov o obrazovom aj faktografickom materiáli viažucim sa k Štefánikovým pomníkom a prináša mnohé doteraz neznáme podrobnosti a okolnosti, ktoré sa viažu na vznik pamätníkov a pomníkov, lokálne a regionálne dejiny a súčasne aj spracovanie stručných životopisov ich tvorcov. V niektorých prípadoch dáva na pravú mieru zaužívané (mylné) predstavy o autoroch pomníkov. Kniha je určená odborníkom aj širokej verejnosti. Obsahuje veľké množstvo údajov, ktoré poslúžia historikom, učiteľom i osvetovým a kultúrnym pracovníkom pri výučbe a propagácii života a diela stále ešte nedoceneného M. R. Štefánika. Publikácia obsahuje CD prílohu s ďalšou obrazovou dokumentáciou.
Ján Fuska a kol.: Milan Rastislav Štefánik žije v národe. Mohyla na Bradle, pamätníky doma i vo svete, Nadácia M. R. Štefánika, Bratislava, 2013.
-vrábel-
– Pavol Hudák (1959–2011) bol novinár, publicista a najmä výnimočný básnik. Vydal len tri básnické zbierky. Debutoval roku 1992 knižkou Broskyňový súmrak, za ktorú získal Cenu Ivana Kraska. Nasledovali zbierky Silvester 1999 (1994), Zatmenie slnka (1999) a výber Povraz v dome obesenca a iné básne (2003). Ako súborné dielo nepublikovanými veršami doplnil poet a editor Radovan Brenkus, ktorý je i autorom spomienkovej básne a doslovu. Hudák vlastné bytie a svet naokolo vyjavuje v presných metaforách, ktoré okrem pôsobivého lyrizmu vždy obsahujú i dramatický tón či aspoň predzvesť neodvratnej drámy, prízrak smrti. Ide o genetický prvok, o základný údaj zo životopisu básní a ich autora, ktorý o sebe napísal: „Niektorý z mojich predkov / položil rozcítené husle / na spráchnivený stôl.“ A Duch básnika „ponúka svoje hodiny / za celkom iný / čas“. Čo zvyšuje vo vymeranom čase, keď „sekundy sa ťahajú / ako kravské sliny“ a keď obesenec vyzváňa nohami, či povedané s Hudákom: keď všade číha „len ticho ako / v ušiach utopenca“? Subjekt tohto druhu poézie v neznesiteľnej naliehavosti seba samého a sveta žije s vlastnou vykorenenosťou, iným „nechtiac lezie do záberu“, alebo „stojí na druhej koľaji ako vlak do Bratislavy“. Je sám v noci a proti noci, v ktorej hukot vlakov násobí neschopnosť, nemožnosť niekam odísť. Je sám zoči-voči jednostaj sa vracajúcim vidinám a predtuchám, zoči-voči ničote, zmaru a zániku. Alebo sám „len“ s pominuteľnosťou vecí a vzťahov, akokoľvek sa usiluje o ich znovunastolenie – v spomienkach zhmotňovaných vo vlastnej tvorbe, ktorá nie je gestom, ale vari posledným zmysluplným činom. Ibaže túlavý básnik môže recitovať iba ak „trávnikom, psom a deťom“. A hádať, „čo všetko sa ešte bez nás stane / čo všetko ešte, nikdy / neuvidíme“. Každým v pokore i vzdore napísaným slovom si však môže byť istý, že vo svete, v ktorom prechodne účinkoval, v tej „obrovskej nočnej psychiatrii“, má svojich vďačných čitateľov.
Pavol Hudák: Povraz v dome obesenca a iné básne, Pectus, Košice 2013, 224 s.
-mah-
– Dvacáté výročí rozdělení Československa a zrodu České republiky včetně vytvoření Armády ČR jsou příležitostí zamyslet se nad jejím dvacetiletým vývojem. Učinil tak velmi kvalifikovaně a seriózně kolektiv autorů, v němž podstatnou tvůrčí a zpracovatelskou roli měl tragicky zesnulý Josef Janošec. Publikace je určena nejen vojákům a lidem spjatým s Ministerstvem obrany, autoři předpokládají, že zájem projeví rovněž další profesionální skupiny a občané zajímající se o historii a současnost ozbrojených sil – vždyť aktéry v bezpečnostním systému jsou konkrétní vojáci a příslušníci v aktivní záloze, policisté, profesionální a dobrovolní hasiči, zdravotničtí záchranáři, příslušníci vězeňské služby a justiční stráže, báňští, horští i vodní záchranáři a další občané, jež můžeme vidět při mimořádných událostech a v nepříznivých situacích společnosti.
Kol.: Armáda České republiky. Symbol demokracie a státní suverenity 1993–2012, Ministerstvo obrany, odb. komunikace a propagace, Praha 2013
-ar-
– Když si svět připomínal 200. výročí narození F. Chopina (1810–1849), zahájil výzkum českých chopinian vědec (a také autor Listů) L. Martinek. Knížka dokazuje, že nejen opulentní svazky mohou přinášet bohatství témat. Autor se věnuje skladatelovým návštěvám Čech a jeho setkáním s českými učiteli a hudebníky, všímá si vytváření chopinovské legendy. Pak čteme interpretace Chopinovských akordů (1967) Oldřicha Zemka, Fryderyka a Marianny (Chopin v Mariánských Lázních) (1961, 1981) Kamila Bednáře, Chopiniany (1976) Josefa Pávka, Hledání modrého stínu (1979) Jiřího Karena, Již nikdy nedovolím požáru – Już nigdy pożarem mi nie płonšć (2003) Karly Erbové a Růže pro Fryderyka (1993) Vladislava Mareše. Přestože se dovídáme zajímavosti z Chopinova života, těžiště spočívá v interpretaci. Martinek prokazuje erudici při zkoumání formální výstavby, dokáže v rámci díla rozpoznat výkyvy. Objevují se i četné odkazy ke kontextu světovému, autor díky komparativnímu naturelu nesetrvává v rámci české kultury. U zpracování lidových balad (Chopinova inspirace Mickiewiczovou sbírkou Balady a romance) neuvádí jen Fibichovo zhudebnění Erbenových balad z Kytice, ale i příklady raně romantických skladatelů F. Schuberta či C. Loeweho. Martinek shrnuje poznatky o ohlasu chopinovské tematiky v Českých zemích a uvádí, že mnohá bibliofilsky vydaná díla by si zasloužila „reprezentativnější vydání (...) s paralelním polským překladem“. Kresby s chopinovskou tematikou opavského rodáka Osvalda Klappera působí jako vtipné odlehčení. Spojování hudební tematiky s literární v době specializace potěší.
Libor Martinek: Fryderyk Chopin v české literatuře,
Slezská univerzita, Opava 2013, 76 s.
-horký-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
