Václav Burian

Jedna poznámka

Málokdo předvedl tak dobře tlučhubovský charakter většiny dnešního veřejného českého antikomunismu jako 20. srpna 2013 ve Sněmovně Miroslava Němcová. Připomeňme její slova: „Dámy a pánové, jenom čtyři poslanci v říjnu roku 1968 – jenom čtyři poslanci z 242 – hlasovali proti návrhu na smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na československém území. Deset poslanců z 242 se zdrželo a jenom čtyři byli proti. To je také obrázek zákonodárného sboru, na který máme myslet... v roce 1968 se našlo deset plus čtyři z 242 odvážných, normálních slušných lidí, kteří věděli, že česká veřejnost si nepřeje, abychom byli okupovanou zničenou zemí, a jenom těchto čtrnáct mělo odvahu za svobodu své země zvednout hlas. Bohužel jsem hledala v archivech Poslanecké sněmovny jména, protože bych je zde velmi ráda právě dnes přečetla, ale ta tam nejsou.“ Měla v roce 1969 šestnáct, z toho věku už si člověk něco pamatovat může. Ale určitě nemusí dnes mlátit prázdnou slámu a může prolistovat dobové noviny. Nebo si může koupit nějakou knihu. Nemusí hledat jen v internetové parlamentní knihovně, kde jména Gertrudy Sekaninové-Čakrtové, Františka Kriegla, Boženy Fukové a Františka Vodsloně u příslušného hlasování ovšem nejsou. Kdyby si něco pamatovala, to i bez studia, mluvila by ovšem o československé veřejnosti, která si nepřeje... Jenže: kdyby si něco pamatovala, označila by čtyři komunisty, z toho tři předválečné bolševiky, za odvážné, normální slušné lidi? Škoda mluvit. Ještě pár slov téže bojovnice za národní paměť: „Pokud dnes komunisti prostřednictvím ČSSD chtějí rozložit instituci, která má nestranně studovat nacistickou a komunistickou minulost naší země, mám velmi vážné obavy o budoucí osud země, o zničující dopad případné budoucí koalice komunistů a ČSSD na celostátní úrovni. Za takový vývoj přebírá ČSSD plnou zodpovědnost, ale ODS v žádném případě nebude nečinná. Použijeme všechny síly a všechny prostředky k tomu, abychom zabránili rozvracení Úřadu a zakrytí sítě členů StB a těch, kteří mají být před odhalením uchráněni. Jde o informace, které musí česká veřejnost mít k dispozici.“ Oni mluví, jako by před českým parlamentem stály tanky řízené samými Zemany. Když tam tanky stály, mluvila naproti tomu Gertruda Sekaninová-Čakrtová docela suše: „Doporučuji (...) a navrhuji, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení: Národní shromáždění žádá vládu, aby v brzké době zahájila se Sovětským svazem jednání o úplném odchodu sovětských vojsk z československého území.“ Snad se kdysi jako mladá komunistka frázím nevyhnula. Ale vyrostla z toho.

Václav Burian

Obsah Listů 5/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Václav Burian

Jedna poznámka

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu