Jste zde: Listy > Archiv > 2013 > Číslo 5 > Eva Veselá: O hodném pejsku a zlém vlkovi aneb Romové Indiány Evropy
Takhle ale psát nemůete, upozornila mě kdysi moje lektorka z kursu tvůrčího psaní. Musíte jasně oddělit kladné a záporné postavy, jinak se v tom lidé nevyznají a prohlásí, e je to blbost. Ano, lidé mají rádi ve všem jasno. Rádi oslavují idoly na náměstích a proti těm zlým pořádají protestní pochody, lynče nebo pogromy. Uznávám, e tento zjednodušený, černobílý pohled je mono tolerovat u dětí. Pomáhá jim orientovat se v tom strašlivě sloitém světě dospělých. A tak jim vyprávíme pohádky o hodném pejskovi a zlém vlkovi. Pes je hodný, protoe se nechá vycvičit a zcela podléhá naší vůli. Je pro nás tedy uitečný. Kdo pro nás uitečný není a navíc nám ještě poírá ovce, toho je nutno vyhubit. A pak ještě existují tvorové, kteří se nám jednoduše nelíbí, protoe uráejí naše estetické cítění, anebo jim jednoduše nerozumíme. I těm je lepší se vyhnout.
Romové mi hodně připomínají Indiány. Oba národy milují svobodu, chtějí si ít po svém a nerady se přizpůsobují cizí, byť majoritní komunitě. A právě pro tu svoji neposlušnost byla tato etnika v minulosti systematicky pronásledována a vybíjena. Nejspíš namítnete, e mezi nimi existuje velmi podstatný rozdíl, a to v tom, e Indiáni obývají Ameriku od nepaměti, zatímco Romové do Evropy dokočovali a někdy ve 14. století. Nesouhlasím. Indiáni jsou přece původem Asiaté, a kdy budeme řešit, kdo kdy kam vlastně přišel první a kdo má na toto území výsostné právo, nedostaneme se vůbec nikam. Nejspíš narazíme u u Benešových dekretů. A copak nemá kadý z nás právo svobodně si vybrat místo ke svému ivotu?
Take i přesto, e Indiáni patrně také nebyli ádoucími pracovníky (proč by se jinak vozili do Nového světa otroci?) a mnohdy nechápou, proč by měli platit účty za vodu a elektřinu, jsou v myslích mnoha spoluobčanů – na rozdíl od Romů – zafixováni kladně. Dokonce existují skupinky lidí, kteří si ve volném čase na Indiány hrají. Staví si týpí a večer u ohně bubnují a tančí indiánské tance či pokuřují dýmku míru. Další naši spoluobčané obdivují indiánské šamany a věří, e by je jejich zaříkávání mohlo uzdravit. Skoro všichni Češi pak v mládí s nadšením hltali indiánky, ať u v tištěné či zfilmované formě.
Na Cikány si u nás ale nehraje nikdo. Nebo snad máte sousedy, kteří o víkendu někde na louce za městem budují cikánský tábor, balí se do pestrých šátků a tančí romský čardáš? Zdá se, e poslední romantické představy o ivotě tohoto etnika odešly s Karlem Hynkem Máchou a Puškinem. Ještě se sice před pár desítkami let objevil půvabný film Cikáni jdou do nebe, ale ten u v televizi nějak přestali vysílat a nejspíš k tomu mají své důvody. Kdy se dnes někdo pokusí natočit něco realistického o ivotě Romů, film zkrachuje na nízké návštěvnosti, neboť je to blbost.
Nechci posuzovat romský a indiánský styl ivota ani řešit a hodnotit způsoby jejich integrace, ghetta a rezervace. To ráda přenechám odborníkům. Chci jenom připomenout, e na Zemi neijí andělé a ďáblové, nýbr lidé, zvířata, rostliny. A všichni mají na ten ivot právo.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.