Štěpán Steiger

Hillary Clintonová 2016

Ústava Spojených států stanoví, že táž osoba může být prezidentem pouze dvakrát po sobě. Je proto pochopitelné, že sotva je prezident zvolen podruhé, jako se právě v loňském roce stalo Baracku Obamovi, vyrojí se – zdánlivě předčasně – spekulace, kdo by po něm mohl nastoupit za další čtyři roky. V současnosti je nejčastěji připomínána Hillary Clintonová (považovaná republikány za protivníka tak nebezpečného, že začínají s „protikampaní“). O jednom aspektu, byť prozatím ne hlavním, zde píši, a to i proto, že můžeme poznat méně známý způsob úvah amerických politologů a komentátorů, který se u nás sotva vyskytuje.

Hillary Clintonová, tvrdí (a dokazují) americké sdělovací prostředky, se těší mimořádné oblibě. Ta se datuje už z doby, kdy byla „první dámou“, tedy z let prezidentování jejího manžela Billa Clintona (1993–2001), a svědčil o ní i poměrně úspěšný souboj v prezidentských primárkách Demokratické strany v roce 2008, kdy podlehla Baracku Obamovi. Ještě než ke konci minulého roku odešla z úřadu ministryně zahraničí – nehodlala pokračovat přesto, že Obama byl zvolen podruhé a nic nebránilo Hillary, aby svou misi vedla dál –, ozývaly se jak v Demokratické straně, tak ve sdělovacích prostředcích hlasy, že by mohla být v roce 2016 vhodnou kandidátkou na prezidenta.

Třebaže mezi důvody své rezignace uváděla také momentální zdravotní potíže, Hillary nikdy výslovně takové návrhy neodmítla. I v současnosti zůstávají výsledky průzkumů její oblíbenosti bezprecedentní. Mezi demokratickými voliči je to až 60 procent, což obvykle charakterizuje oblíbeného viceprezidenta (a často se dnes uvažuje, jestli by vůbec mohla prohrát nominaci své strany). Za největší možnou překážku v tomto ohledu se spíše považuje její věk. Hillary Rodhamová Clintonová je totiž ročník 1947, čili v roce příští prezidentské volby 2016 jí bude 69 let. A podle údajů Střediska pro kontrolu chorob zemrou ve Spojených státech 4 procenta bílých žen starších 65 let před listopadem 2016 – tedy datem voleb.

Hillary je ovšem pravděpodobně zdravější než většina žen jejího věku (potíže, o nichž se loni hovořilo, nakonec nebyly vážné), navíc je bohatá, může si proto dovolit nejlepší možnou lékařskou péči. Její matka zemřela ve věku 92 roků (pětašedesátileté bílé ženy se dožívají v průměru 85–86 let). Také tyto faktory proto mluví v její prospěch. Z historie víme, že ženy veřejně činné – senátorky, ministryně, „první dámy“ – se po druhé světové válce dožívaly vysokého věku (až na Jackie Kennedyovou, která zemřela v 64 letech na chorobu lymfatických tkání).

Nadějnější vyhlídky má Hillary rovněž jako žena. Bílá žena má ve věku 65 let stejnou šanci, že by v následujícím roce zemřela, jako šedesátiletý bílý muž. Je zhruba na téže úrovni jako George H. W. Bush, když se ucházel o prezidentský úřad. Hillary Clintonová může mít proto větší naději, než měl Ronald Reagan (jenž svoje druhé období zahajoval, když mu bylo 73), a zdá se, že i větší než současný viceprezident Joe Biden (leckdy citovaný jako její možný protikandidát mezi demokraty v příštích volbách): je muž a starší než ona, přičemž 8 % devětašedesátiletých bílých mužů zemře před volbami v roce 2016.

Uchazeči o nejvyšší funkci z řad republikánů naproti tomu jsou mnohem mladší. Devadesát devět procent pětačtyřicetiletých bílých mužů (jako např. wisconsinský guvernér Scott Walker, ročník 1967) bude ještě naživu v roce 2016, zatímco padesátiletí – jako Rand Paul (ročník 1963, senátor z Kentucky, syn loňského prezidentského kandidáta) má šanci 98 procent. Šedesátiletí (jako Jeb Bush, ročník 1953, mladší bratr bývalého a syn dřívějšího prezidenta) mají prakticky stejné vyhlídky v roce 2016 jako dnes bílá žena, jíž je 65 let. A jako Hillary jsou všichni tito republikáni podle všeho zdravější a bohatší než průměrný Američan, proto s větší nadějí, že se voleb dožijí.

Jasnou výjimku představuje Chris Christie. Guvernérovi státu New Jersey je právě padesát. Ze statistik ovšem víme, že obezita snižuje životní očekávání – aspoň v USA – o 6 až 10 let. Podle výpočtů Pennsylvánské university (University of Pennsylvania) je očekávaná délka guvernérova života 73 roků, při průměru 74. Jeho vyhlídky jsou nejhorší ze všech kandidátů: má 96,6procentní naději, že se dožije prezidentské volby v roce 2016, ale jenom 84,2 procenta, že by se dožil roku 2025, kdy by mu v Bílém domě mohlo končit druhé období. Naproti tomu má Hillary 93,8procentní naději, což koresponduje s 92 procenty senátorek, ministryň a „prvních dam“, jež se dožívaly 78 let.

Sympatizanti Hillary Clintonové mohou proto nadále věřit, že její vyhlídky na nominaci jsou téměř 99 procent – nezasáhne-li ovšem osud.

Štěpán Steiger

Obsah Listů 5/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Štěpán Steiger

Hillary Clintonová 2016

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu