Magdalena M. Baranová

Orbánův podzimní výpad

Sotva skončily prázdniny – ano, ani plody okurkové sezóny jsme ještě nestihli pořádně pozavírat do sklenic, aby dobře konzervované posloužily (ovšemže v případě potřeby) celý rok –, a již se k dalšímu výpadu přichystal Viktor Orbán. Prázdniny se mu podle všeho vydařily. Opálený, odpočinutý, rodinně uvolněný. Když už vdal dceru (o čemž informoval na svém facebookovém profilu), může se vrátit k politickým výpadům. Na scénu vstoupil v rytmu čardáše odpalujícího všechny pochyby, když připomněl, že Maďarsko dobře zná svou hodnotu. Politikům ještě se poněkud odddávajícím zahálce připomněl již na prvním zasedání parlamentu, že „Maďarsko je nezávislý suverénní stát“ (jak by ne, vždyť to tak přece stojí v orbánovské ústavě) a „éra kolonizace skončila“.

Hřímal, až ho zaslechli v Bruselu, který stále zkoumá kosmetické změny, jaké Maďarsko zaneslo do své ústavy. Vzal v úvahu četné výhrady k základnímu zákonu, a tak „ustoupil“ v otázce vedení předvolební kampaně (přece jen ji bude možné vést rovněž v soukromých médiích), svobody vyznání, nezávislosti soudů, a také když zrušil pasáž umožňující zavést dodatečné zdanění kvůli „nečekaným platebním závazkům“. Pokud si tedy Orbán svým vládnutím vyslouží unijní finanční postihy, nebude je moci vyrovnat tím, že po nutných financích sáhne do kapes občanů. Ony úpravy však představují kapku v moři potřeb, které stále čekají na reakci Evropské komise a Benátské komise. Ovšem prozatím si maďarský premiér vede dobře.

Může dokonce sám sobě pogratulovat. Když otevíral poprázdninové fungování parlamentu, prakticky zahájil volební kampaň. Jestliže mají jít Maďaři v prvním pololetí roku 2014 opět k urnám, sluší se začít připomínat jim blahobyt, který jim vládnutí Fideszu zajistilo. Premiér tedy připomínal stěžejní projekty své vlády týkající se snížení poplatků za média (fakticky podle maďarského statistického úřadu zlevnily plyn, energie a paliva o 8,7 procent, vodné a stočné pak o dalších 9 procent, nikdo však neříká, že náklady takového rozhodnutí shora byli v naprosté většině zatíženi zahraniční dodavatelé) nebo podpory (ba dokonce „záchrany“) maďarské rodiny. Dalším kamínkem do zahrádky úspěchů má být vládní pomoc při splácení úvěrů na bydlení uzavřených v eurech a švýcarských francích. Zde dal Orbán do 1. listopadu bankám čas, aby předložily plán oddlužení, který by angažoval stát, banky i uživatele úvěrů. Pokud to neudělají nebo bude nabídka neuspokojivá, slibuje Orbánova vláda, že plán přichystá sama, načež ho uvede do života. A vzhledem k tomu, že maďarská média se každou chvíli rozepisují o „úvěrových teroristech, kteří vedou občany na pokraj bankrotu“, zasahuje Orbán opět citlivé místo.

„To oni se mají přizpůsobit nám Maďarům,“ jako by opakoval, když oslovuje banky a zahraniční podniky a když stále troufaleji tatáž slova vrhá směrem k Evropské unii. Chybí jenom heslo „Maďarsko (skutečným) Maďarům“, a již bychom mohli mluvit otevřeně nikoliv o sklouzávání, ale o otevřeném, pečlivě vytyčeném kursu směrem k určitému systému národní samovlády. A to všechno krátce před zahájením volební kampaně. Pokud k tomu přidáme nejnižší inflaci od roku 1979 a rostoucí podporu Fideszu, je oč si dělat starost.

Zůstává otázka, zda bude kdokoliv s to zastavit orbánovský pochod k zachování moci. Může být skutečně těžko, zvláště když srpnové průzkumy ukazují, že mnozí stále ještě důvěřují Orbánovým „reformám“ a „ruční ovládání“ státu přijímají jako bernou minci. Dvouciferná převaha nad opozičními socialisty snad ještě nepředstavuje mandát umožňující zachování ústavní většiny, ale podpora na úrovni padesáti procent (a takovou Fideszu jeden z průzkumů dává) je zajisté převaha, kterou bude těžké promarnit.

(Kultura Liberalna 246 (39/2013), 24. září 2013)

Magdalena M. Baranová

Obsah Listů 5/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Magdalena M. Baranová

Orbánův podzimní výpad

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu