Jaroslav Dvořák

Dvacet let armády

(K Listům 4/2013)

Generálmajor v záloze Antonín Rašek nám předestřel zjednodušenou historii armády ve dvacetiletí trvání České republiky. Několikrát použil v různých obměnách slovo „transformace“. Ono slovo vnímám jako proces, během něhož se předmět pohybuje z jednoho stavu do stavu druhého, a to podle zadání, které určil hybatel. U takového „předmětu“, jakým je armáda, byl zcela určitě oním hybatelem stát. Armáda je jistě zcela ojedinělým objektem takového procesu; jejím hlavním posláním je být připravena na válku. To znamená na něco, kdy může jít státu o všechno. Například počátkem 60. let by bylo šlo, podle slov tehdejšího náčelníka Generálního štábu generála Rytíře, „o prostou existenci národa“. (Nechť si milý čtenář sám představí, co znamenají slova „prostá existence národa“.) Z toho pak rezultuje, že zadání pro jakoukoliv činnost armády, tedy i pro její transformaci, musí vycházet z toho, na jakou válku a na válku s kým musí být armáda připravena či připravována.

Nemohu se zbavit dojmu, že v případě transformace české armády nestálo na počátku transformačních procesů ujasnění, kdo je či kdo by mohl být nepřítelem. A toto neujasnění pokračuje, a stává se tak trvale působícím činitelem.

Je nesnadné v současném světě takovou definici vypracovat, jestliže se máme přenést do reality, nikoliv do tvorby mýtů. Vím, že v tom nejsme sami. Ve stejné situaci je celá aliance, jíž jsme členy. Na stejný problém poukázal v rozhovoru, který poskytl médiu ???????? poslanec Evropského parlamentu, člen Italské demokratické strany Giuseppe Arlacchi. Tedy občan státu, který je rovněž členem NATO. Rozhovor byl v červenci 2013 zveřejněn na internetové stránce http://www.stoletie.ru/politika/pino_arlakki_nato_zanimajetsa_mifotvorchestvom_724.htm a byl příznačně nazván NATO se zabývá tvorbou mýtů. Arlacchi říká: „... dnes je největším problémem pro NATO, aby zdůvodnilo svou existenci... dnes neexistují hrozby, které by zdůvodňovaly existenci NATO... v Bruselu jsou neustále zaměstnáváni hledáním a vytvářením hrozeb... propaganda NATO je velice účinná. Daří se jí vytvářet nepřítele, i když ten neexistuje... práce nových lidí, kteří do Bruselu přicházejí, spočívá v tom, aby z bílého dělali černé... jejich povinností je nacházet nové hrozby... ,natovci' dnes trpí hlavně bolestmi hlavy, která dostávají z toho, že musí neustále hledat nové ,hrozby'.“

Jedno ze svého pohledu graduovaného vojáka mohu prohlásit s pravděpodobností, jež se blíží jistotě: cílem oněch transformací bylo zbavit náš stát schopnosti bránit se silám, které by snad měly v úmyslu stát zbavit základních jeho atributů; cílem bylo vložit obranu hodnot do cizích rukou, případně do rukou spojenců včetně těch, kteří se v minulosti zvlášť neosvědčili, či dokonce usilovali o totální zničení toho, co český stát již od středověku představoval. Důsledkem je, že se naplnila vize profesora Václava Černého z Křiku koruny české: „Budeme ještě kdy mít podobnou armádu? Chtěla svému národu, statečnému, ale hluboce antimilitaristickému, dokázat svou oprávněnost, a nesměla! A v tom je tragédie: kdy tento národ uvěří znovu v opodstatněnost vojáka? A kdy se osmělí uložit svému vojákovi, aby pro národní čest a svobodu umíral? Pomyslili na toto ti, kdo roku 1938 armádě zakázali bojovat?“

A já se dovolím se zeptat: pomyslili na tato slova ti, kteří po roce 1989 odstartovali sérii transformací české armády, jejichž výsledkem je to, co mám před očima dnes? Nejsem schopen absorbovat argumenty, že v Afghánistánu bojují naši vojáci za obranu České republiky. Že toho nejsem schopen, ale může být proto, že jsem byl vojensky vzdělán na nesprávném místě; proto jsem byl asi také per legem zbaven občanské spolehlivosti. Škoda že nám autor nevysvětluje, proč by Evropa (kdo to konkrétně je?) měla odpovídat za bezpečnost na africkém kontinentu, případně na Středním východě. K tomu snad byla jako jeden z nejdůležitějších výsledků druhé světové války vytvořena OSN, ne? Ta pověřila „Evropu“ něčím takovým? Neměli bychom tedy více než o upevňování Severoatlantické aliance usilovat o upevňování Organizace spojených národů?

Ing. Jaroslav Dvořák, Třebíč

Obsah Listů 5/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Jaroslav Dvořák

Dvacet let armády

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu