Antonín Rašek

Jak vidí budoucnost američtí zpravodajci

Středisko bezpečnostní politiky UK věnovalo v diskusi s členy bezpečnostní komunity pozornost páté zprávě National Intelligence Council (NIC), která vyšla v prosinci. Stopadesátistránková publikace Global Trends 2030: Alternative Worlds shrnuje poznatky amerických zpravodajských služeb o možných směrech vývoje do roku 2030. NIC poskytuje podklady pro koncepční rozhodnutí americké vlády; jistě ovlivňuje i jiné vlády a subjekty. Výhledy nejsou jen extrapolacemi známých trendů, ale na základě analýzy je modifikují a identifikují trendy nové.

Zpráva považuje za nejvážnější riziko růst bohatství jednotlivců, institucí a zemí vedoucí k prohlubující se sociální diferenciaci, potvrzuje přesun moci ve světě z jednoho centra na více zemí, koalic či sítí center, dokumentuje stárnutí populace, růst migrace a urbanizace a problémy se zdroji vody, potravin a energie. Kolem roku 2030 může být voda větším zdrojem konfliktů než nerostné bohatství a energie. Už i proto, že do roku 2030 přibude k sedmi miliardám lidí jedna další. Zpráva varuje i před hrozbou sucha ve východní Evropě, a to v prostoru východního Polska, západní Ukrajiny, části Rumunska, Bulharska a na západ i poblíž českých hranic. Ohrožena může být zejména jižní Morava,

Spojené státy ztratily vedoucí roli; udržují si však sílu v měnové a ve vojenské oblasti. Vytvoření více center může přispět k diversifikaci a vyšší odolnosti světové ekonomiky, ale stejně tak může zkolabovat. Mnohé závisí na postavení finančního kapitálu, čemuž se zpráva příliš nevěnuje, alespoň v dostupné verzi. Složitý vývoj lze očekávat ve východní Asii, kam USA přesunuly těžiště zájmu. Vzhledem ke stavu přírodního bohatství bude životně nezbytný návrat k šetrnosti, snižovat porodnost primárně tam, kde chybějí zdroje.

Hrozbou stále je, že se zbraně hromadného ničení dostanou do rukou nestátních subjektů. Z dvou set zemí jsou ve čtvrtině vlády totalitní či autokratické, zvláště na Středním východě a v jižní Asii. Přesun zájmu USA do oblasti Číny znamená, že Evropa bude muset převzít odpovědnost za vývoj v Africe, což se již projevilo v průběhu tzv. arabského jara a v Mali, a to při americké rezervovanosti.

Vývoj Ruska bude ovlivněn tím, jakou strategii bude bývalá supervelmoc preferovat, zda integraci do mezinárodního systému a zmírňování hrozby ozbrojeného konfliktu, nebo bude pokračovat v relativní izolaci a nedůvěře. Rusko má obavy i z rychle rostoucího potenciálu Číny i čínského zájmu o zdroje na ruském Dálném východě a na Sibiři. Západ se zvláště obává, zda Rusko nevyužije sílu k intervenci v postsovětském teritoriu a zda potenciál USA a NATO bude tomu schopen čelit.

Vyústěním jsou čtyři scénáře. Pozitivní vývoj závisí zejména na spolupráci USA s Evropou a Čínou. Nelze naopak vyloučit, že se Spojené státy mohou stáhnout ze světové scény, Evropa může mít problémy dostat se z recese a zejména v Asii zintenzivní riziko válek. Důsledkem může být extrémní zvyšování nerovností mezi zeměmi i v jejich rámci; to může vést k enormnímu napětí, k decentralizaci světa, v němž budou mít rozhodující roli nové technologie a nestátní subjekty. Nevylučuje to ani těžko předvídatelné hrozby, jako jsou pandemie, rychlé klimatické změny, jaderné a kybernetické války a sluneční bouře nebo kolaps EU, rychlá ztráta moci USA a nejistota vývoje v Číně při její demokratizaci jako důsledku ekonomického rozvoje.

Kdy se i my dočkáme podobných kompetentních výhledů?

Antonín Rašek

Obsah Listů 4/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Jak vidí budoucnost američtí zpravodajci

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu