Marcela Hutarová

Noblesa v nemilosti?

Výraz noblesa či noblesnost zní pro mnohé nepřijatelně, i když jinými slovy jde o slušnost, důstojnost a také taktnost v chování a vyjadřování. Tyto vlastnosti byly v minulých dobách přičítány zejména šlechtě a později vyšším společenským vrstvám. Spisovatel a publicista Zdeněk Mahler se ve svých úvahách často zmiňuje o plebejství české společnosti, kterou poznamenaly historické události, jako byl exodus české šlechty po Bílé hoře a opakovaná emigrace inteligence v minulém století. K tomu je ovšem třeba poznamenat, že rysy společnosti nejsou konstantní a proměňující se sociální podmínky se mohou uplatnit jako výrazné faktory změn. Naše dnešní demokratická společnost by v tomto směru neměla rezignovat, vždyť důstojná komunikace a taktní jednání tříbící ducha přinášejí všem stranám uspokojení. Pořad televizního média o společenském chování nebo publikace na toto téma jsou vítané, ale na prvním místě se uplatňují bezesporu vzory. Nesčetné divadelní inscenace, filmy a televizní seriály si často libují ve vulgaritě postav a líčí je s chutí ještě ve výraznějších barvách, než je skutečnost. Také některé rozmluvy moderátorů s pozvanými hosty nesledují důstojnost vyjadřování a dávají přednost zábavnosti na hraně slušnosti. Stane se potom, že jeden z účastníků talk show ve veřejnoprávní televizi, asi aby vyjádřil nudu z jejího průběhu, prohlásí s použitím nevhodného výrazu, že odchází vykonat svou tělesnou potřebu. O úrovni zarážejícího vyjadřování některých vrcholných politiků bylo již mnohé napsáno. Přitom zde se naskýtá jedinečná příležitost poskytovat občanům kulturní vzory. Základem slušných mravů je bezesporu řeč. Pod vlivem médií dochází k velmi benevolentnímu vztahu k výrazům hrubým i u těch, kteří by měli určovat důstojný tón komunikace. Respekt k pravidlům při vystupování na veřejnosti je v mnoha zemích zcela přirozený jev a řeč doprovází třeba i patos, vzletný způsob vyjadřování. Ten nemusí být v žádném případě prázdný, ale citově zaujatý. V naší společnosti by byl projev tohoto druhu výjimečným jevem a kritiky by byl patrně označen za nepřirozený. Proto možná z obrazovek zmizely chvilky poezie. Moderátoři pořadů oceňující vítěze soutěží převádějí tento úkon velmi často na úroveň frašky. Národní symboly nejsou nedotknutelné a pojmy jako vlast a patriotismus se pokládají za nemoderní a patetické.

I historické budovy mohou mít svou důstojnost. Na schodištích některých kulturních stánků zmizely koberce, zamýšlené architekty jako nezbytné doplňky vznosných interiérů. V pražských muzeích, jako je Uměleckoprůmyslové muzeum, Muzeum hlavního města Prahy, Smetanovo muzeum, po nich zbyly pouze záchytky. V demokratické společnosti není noblesní chování znakem vyšších společenských vrstev, ale je přístupné všem slušným lidem, ať už se nazývá jakkoliv. Schází tu výchova, vzory a uvědomělá snaha přispět k zušlechtění české společnosti.

Marcela Hutarová

Obsah Listů 4/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Marcela Hutarová

Noblesa v nemilosti?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu