Jiří Němec

Nečas odešel právem, pochybnosti zůstávají

Premiér Nečas odešel právem. Z důvodu nepříliš očekávatelného. Vybral si jako úhlavní spolupracovnici dámu, která moc rozumu asi nepobrala a s funkcí jí naskočilo ego způsobem, který zřejmě zaskočil i šéfy Vojenského zpravodajství. Na tálibance generálové stačili, na dámu nikoliv, umění říci „ne“, protože to zákon nedovoluje, si musí osvojit každý šéf, nejen top rozvědčíci. V tomto bodě vlastně vše v pořádku, s nádechem mýdlové opery, ale i kvůli mezilidským vztahům a zneužívání postavení odcházejí politici všude ve světě.

Údajná korupce, pokud jde o „poslance-rebely“ , to je už jiná káva a podle mého názoru to skončí zřejmě až na úrovni Ústavního soudu, aby se i do budoucna vymezilo, co je ještě politika, do které nejrůznější výměnné obchody patří, a kde je hranice už pro aplikaci trestního práva. Kvůli tomu politici demise většinou nepodávají.

První dva body jsou údajně jen vedlejším produktem vyšetřování role „kmotrů“ v české politice, a to je věc nadmíru společensky škodlivá, pakliže za zvolené politiky by měl rozhodovat někdo jiný, a samozřejmě nikoliv ve veřejném, ale svém ryze soukromém zájmu. Tady zatím? – žádný konkrétní výsledek ve formě zahájení trestního stíhání neexistuje, a tím pádem nemá kdo podávat demise.

A teď to nejzajímavější. Proč olomoucký vrchní státní zástupce Ištván vše spojil do jedné jediné kauzy údajně z důvodu personálního propojení přes onu dámu, co rozumu asi příliš nepobrala? Představme si hypoteticky, že by bylo zahájeno trestní stíhání jen ohledně „poslanců-rebelů“ ve věci obecně známé a nikoliv nové. Podle mě by to žádné extra politické dopady nemělo.

A co kdyby se policisté vrhli jen na kauzu odposlechů a nezákonného sledování z vůle oné dámy? Politické dopady by to asi mít mohlo, ale spíše na úrovni oné mýdlové opery, vyjma pochybností o generálské způsobilosti nechat si velet a kým... Kdyby v boji ošlehaní generálové uměli říci „ne“, nestalo by se – možná jenom zatím – vůbec nic?! Ale když to všechno bylo zabaleno do „kmotrovského“ baličku spolu se stamiliony korun a kily zlaty v bankovních depozitech, získalo to všechno pravý nádech skutečného zločinu. Skutečně náhoda? To se pozná podle výsledků vyšetřování třetí kauzy. A pakliže nebudou v brzké době následovat další zatčení a obvinění především „kmotrů“ a kauza vyšumí pro nedostatek důkazů, pak spojení a načasování žádnou náhodou být nemuselo. Ale velmi bych si přál opak!

Státní zástupci a policisté mají velké pravomoci, ruku ruce s tím však musí jít i velká odpovědnost a také povinnost nést následky případných pochybení – viz kauzu paní Jourové a její měsíční vazbu, zničenou kariéru a následky na celý život. Byl za to někdo z orgánů činných v trestním řízení postižen, třeba aspoň na platě? Policisté, ale především státní zástupci a samozřejmě hlavně soudci musí být a také jsou procesně (a na politicích především!) nezávislí a musí v oblasti trestního práva konat podle hesla „padni komu padni“, avšak to nemůže znamenat, že by měli být i nekritizovatelní.

Petr Nečas na funkci premiéra rezignoval plným právem a prezident Zeman přijal jeho demisi okamžitě, ale jisté pochybnosti vzbuzuje i otázka, zda padla skutečně zároveň s demisí premiéra i celá jeho vláda, respektive všichni ministři. Ústavně dosti nejednoznačné. Ústava zná demisi premiéra, demisi dalších členů vlády a demisi vlády jako celku, ale nikde se nepíše, že demise premiéra znamená zároveň demisi celé vlády. Prezident Zeman čte a vykládá ústavu podle mého názoru jako jakýkoliv jiný obyčejný zákon. Vnímá pouze psaný text ústavy a pro někoho překvapivě se apriori neřídí oněmi často zmiňovanými „ústavními zvyklostmi“, o kterých není v ústavě koneckonců ani slovo.

Ústavní zvyklost lze zjednodušeně vyložit tak trochu s odkazem na precedenční právo jako něco, co bylo nějakým způsobem nějak aplikováno v minulosti, a proto je tak vhodné se obdobně chovat a jednat i nyní a dále do budoucna. Ale musí to tak skutečně být? Osobně nemyslím. Ústavu může vykládat v zásadě každý, politik nebo i „obyčejný“ občan, a pakliže zde není jednoznačné stanovisko toho, kdo má, pokud jde o výklad ústavy, kartu nejvyšší, tj. Ústavního soudu ČR, jsou ústavní zvyklosti vlastně na obdobně nezávazné úrovni výkladu a aplikace ústavy jako názory moje nebo kohokoliv jiného. Navíc ať si říká kdo chce co chce, Miloš Zeman je prvním přímo občany zvoleným prezidentem a očekávat, že bude postupovat v duchu ústavních zvyklostí prezidentů, kteří byli zvoleni odvozeně v rámci zastupitelské demokracie, mohl jen málokdo. Vlastní psané ústavní prezidentské pravomoci se zavedením přímé volby sice nijak nezměnily (což byla možná chyba), ale ústavní zvyklosti, na které se nyní leckdo odkazuje, změny nepochybně čekají, a to je také to, oč se prezident Zeman pokouší.

Uvidíme, jak si s tím vším prezident, hlavní hráč na současné politické šachovnici, nakonec poradí. Jmenováním „svého“ premiéra Rusnoka, který sestavuje vládu, ač zřejmě existující těsná většina v Poslanecké sněmovně má o jménu předsedy vlády jiné představy, se aspoň zpočátku ničeho ústavně nekonformního nedopustil. Nepochybuji, že s vlivem jakékoliv dámy ve svém politickém okolí by si poradit uměl, stejně jako třeba Václav Klaus, i když on možná trošku jinak...

Jiří Němec

Obsah Listů 4/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Jiří Němec

Nečas odešel právem, pochybnosti zůstávají

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu