Jana Lüth

Odešel Antonín Brousek

Slavistika na hamburské univerzitě 80. let se až na výjimky zabývala strukturalistickým pojetím literatury. Vedoucí katedry, renomovaný znalec Puškina a vyznavač literární teorie Šklovského, Jakobsona nebo Mukařovského, odmítal pohled na tvorbu ve společenskopolitickém kontextu. Jeho literární analýzy byly fascinujícími intelektuálními hříčkami, ale chyběl jim vztah k tvůrci a jeho realitě. Tak trochu se vtírala představa věže ze slonové kosti, zesílená tím, že se zde člověk pohyboval v odosobněných prostorách účelově řešeného výškového domu z betonu. Bohemistika hrála roli popelky.

Na této často strohé akademické půdě byl Antonín Brousek nezvyklým zjevením: charismatický intelektuál, který důvěrně znal literární a kulturní prostředí šedesátých let a s rozzářenýma očima a humorem předával své obsáhlé vědomosti a zážitky studentům. Jeho přednášky hýřily vtipem a byly plné citátů a vzpomínek. Nevím, jak se mu dařilo se vypořádat s druhou částí svého úkolu, výukou češtiny. Musela to být především únavná snaha vysvětlit často nechápajícím studentům, kteří bojovali s českými pády a mnoha pro ně naprosto nesmyslnými výjimkami, záhady komplikované české gramatiky. Okruh studentů se přesto během jeho působení značně rozrostl.

Zažívali jsme Antonína Brouska jako bohéma, který žil literaturou a nadšením pro jazyk a který si rád užíval radostí života. K tomu patřila také sklenka alkoholu; teprve později jsme se dozvěděli, že bohužel někdy nezůstávalo jen u jedné. Nakonec se mu to stalo osudným.

Ještě dnes mám před očima cestu z Hamburku do Berlína, kam jsem ho v posledním období jeho tamního univerzitního působení ještě s kamarádem doprovázela na léčení. Bylo to někdy koncem roku 1989 nebo brzy poté. Cesta někdejší NDR byla dlouhá a neutěšená. A najednou se ze zadního sedadla ozval zpěv – budovatelské písně 50. let, zpívané s lehkou ironií v hlase, občas prokládané údernickými básněmi. Tehdejší doba převratů ještě umocnila jejich absurditu a komičnost. Brousek jich znal desítky. Vydržely nám na celou cestu. A působily zvláště zde, na cestě rozděleným Německem, prazvláštně.

Jana Lüth

Obsah Listů 3/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Jana Lüth

Odešel Antonín Brousek

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu