Básníci a jejich místa (27)
Ne harfa
zanechávající vlhkou stopu v duši
jak oceán na písku
ne pianino předělávající horkou
palačinku města na ragtime
ne trubka která naplňuje
kalich večera
zlatým nektarem
ale jako tlačenka domácká
heligonka
dnes loučí se se dvěma horníky
z dolu Gabriela
nadutě a drze
ani slzu smrti
Holka z Cyngutówky
s dlouhými copy
dcera brlohů
od narození na špatném místě
musela v oslí lavici
snášet opovrení smích
protoe prý jsme byli lepší
lépe oblékaní z lepšího těsta
jak se říkalo doma
a rádi jsme ukazovali převahu
nad ábou a slepejšem
take zůstávala bez ochrany
a kdy ji oholili (skříňovitá
paní hygienička) kvůli vším
kdy jí ustřihli ty dlouhé
nádherné copy
zakryla si hlavou šátkem
na znamení hanby
úasné jak lehko
je zvyknout si na násilí
a necítit vinu
ač jsme věděli
co je bolest vdyť nesmlouvavé
osvětářky zboňující
Konopnickou a Stalina
dokázaly praštit
přes ruku pravítkem
vší silou
Byl čas kdy jsme přejímali
kadý večer
Zaolzí
u piva z arcivévodského pivovaru
zuřivě jsme pěstí útočili na stůl
půllitr za půllitrem jsme rozíhali
svatý oheň abychom vystrnadili
českého lva z jeho skrýší
mrtví na sněhu ve Stonavě
u kostela z pobledlých cihel
volali po pomstě opakovali jsme
nazpaměť naučenou lekci
ztrát jména vesnic
jako jména dívek
prodaných do hampejzu
přebírali jsme
šance v Mostech
Bohumín Hnojník
víceméně do půlnoci
jsme je vytahovali
ze špinavé cizími
výkaly a mokvajícími
strupy pokryté
věznice
slzami čisté
a potom jsme šli spát
snít touit střízlivět
Do pole vytáhlo
všecko listí
a kráčelo ke zkáze
v náhodném pořadí
začalo putování
bezdomovců hledajících
podél Ostravice úkryt
před zátahem a zimou
začalo shromaďování
havranů před kostelem
českých bratří ve tmě
ztuhlých v netečnosti
začalo uklízení
třídění chabých nitek
úklid v galanterii
výprodej not léta
Ó starobylá
svěcená měsícem
jak to jen skřípeš
vystavená průvanu
lancknechtů mrazivých
větrů ze severu
zůstaň otevřená
hosti dobrým
slovem vínem
písničkami
vůní chmele
propusť Doubravku
Paracelsa a Comenia
dešťové mraky
z jihu
buď nadále otevřená
Hodně čápů
a stále méně Poláků
v Komorní Lhotce
brzo u jenom déšť
hladce přečte
kamenné alexandriny
vytesané v mateřském dialektu
š ę na hřbitově za Olzou
Ze sbírky
Epitafum dla Lucy (Seria Poetycka Zeszytów Literackich, Varšava 2012) vybral a přeloil Václav Burian.Jerzy Kronhold (1946) se narodil v Těšíně; je básník, divadelní reisér; působil od roku 1989 v místní politice a také jako diplomat Polské republiky v České republice. Je příslušníkem významné básnické generace Nové vlny, spolu se S. Barańczakem, R. Krynickým, A Zagajewským aj.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.