Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Na základě amnestie bylo soudem (nepravomocně) rozhodnuto o zastavení trestního stíhání soudce Berky. Případ se tak stal příčinou útoků na amnestii. Možná právem... Předtím, loni v srpnu, však Vrchní soud rozsudek v kauze tzv. konkursní mafie zrušil v plném rozsahu a věc vrátil k novému projednání první soudní instanci. V ČR je dvojinstanční soudní řízení, které zaručuje, že proti každému prvoinstančnímu rozsudku je přípustné odvolání. A tak se nabízí otázka: Byla proti zmíněným prvoinstančním rozsudkům, kterými byly soudcem Berkou vyhlášeny konkursy na různé firmy a které pak realizoval třeba konkursní správce Thonat a spol., podána odvolání, a pakliže ano (jak předpokládám), rozhodl o nich nadřízený vrchní soud? Kolik takových rozsudků, které se z pohledu trestního soudního řízení zdají nezákonné a podvodné, odvolací soud zrušil, a kolik naopak potvrdil a odvolání zamítl? A když zamítl, nepotvrdil tím, že vyhlášení konkursu bylo asi zákonné a v pořádku?
Bylo by přece strašné, kdyby jediný soudce mohl definitivně rozhodovat o vyhlášení konkursu na tu či onu firmu a možná ji poškodit či dokonce zlikvidovat, a náš soudní systém by se neuměl bránit. Jak se dvojinstančnost naplnila právě v kauze soudce Berky a spol.? Proč odvolací soudy ony údajně nezákonné rozsudky v odvolacím řízení nezrušily?
I proti rozsudku odvolacího soudu existuje obrana: dovolání, k Nejvyššímu soudu. Soudní systém je nesporně nastaven dobře. Proč však, zdá se, selhal, zrovna v těchto a také jiných obdobných kauzách? Anebo ne a všechno bylo a je v pořádku a kauza vlastně neexistuje? Tak by se i mohlo zdát po zrušujícím rozsudku Vrchního soudu. Definitivní odpověď ve formě pravomocného meritorního rozsudku se už asi kvůli amnestii nedovíme. Leda že by se o to začalo zajímat ministerstvo spravedlnosti, třeba i v souvislosti s navrácením – nenavrácením soudce Berky do taláru. Nebo že by soudce Berka amnestii odmítl...
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
