Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Největší spolková země Dolní Rakousko hraničí s Čechami, Moravou i SR. Jméno obce Zwentendorf není ani u nás neznámé. V 70. letech se stalo symbolem pohřbení atomové energie: ve všelidovém hlasování (sice těsnou většinou) bylo rozhodnuto neuvést do provozu už vybudovanou elektrárnu. K velkému zklamání tehdejšího spolkového kancléře Bruna Kreiského, jež se stalo jedním z motivů jeho rezignace. Daňové poplatníky přišel betonový „palác“ na miliardu eur, ve staré měně 14 miliard šilinků. Dnes prostor elektrárny využívají ke školení němečtí inženýři, dočasně, protože, jak známo, i Německo se rozhodlo pod vládou kancléřky Merkelové k postupnému zastavení provozu dosavadních atomových provozů a přechodu na alternativní zdroje.
Doslova na zelené louce v těsné blízkosti zwentendorfského neužitečného obra byla nedávno zahájena výroba energie na bázi prozatím největší zdejší solární elektrárny na 2300 panelech s výkonem 450 megawattů. Zároveň se stala modelem první fotovoltaiky v občanském držení. Velká část solárních panelů byla totiž občanům nabídnuta po 300 eurech za jeden panel. Občané se velmi rychle chopili příležitosti a na 13 let dále pronajali společnosti EVN (Energieversorgung Niederösterreich) – s očekávaným závěrečným ziskem 400 eur. Dnes už je 9 z 10 dolnorakouských domácností zásobováno energií z obnovitelných zdrojů, do roku 2015 se počítá se všemi domácnostmi. Zbývá už jen dodat, že zřízení a uvedení solární elektrárny v Zwentendorfu do provozu přišlo asi na 400 000 eur.
Kromě období, kdy slouží jako cvičný prostor, láká bizarní památník i zvědavé návštěvníky. Prohlídka s průvodcem je však na první pololetí 2013 vyprodána.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
