Michal Bartoš

Přirozené potíže s trvalou

V mém dětství máma nosila trvalou. Trvalou na vlasy. Měla jich méně, a tak toužila po bohatším účesu. Vedle příčesku to byla další možnost, jak obelstít přirozenost. Dnes se kudrliny moc nenosí, žehlí se. Trvalá je spíše přežitek. Potíže s trvalou byly ty, že ve skutečnosti trvale nikdy nevydržela. Aby přežila, musela se stále znovu „trvalit“.

Nějak podobně se to jeví i s konceptem „trvale udržitelného života“. Takto lidé pojmenovali jeden z možných přístupů společnosti k řešení ekologických problémů a krizí. Říká se, že jde o to, předat svým dětem přírodu v takovém stavu, jaký zažili jejich rodiče. Pěkná myšlenka. Ale co lze vlastně uchovat v přírodě ve stavu, jaký prožili rodiče, když vše živé kolem nich stárne spolu s nimi, a třeba u jepic dokonce neskonale rychleji. Jepičí život je pro pozorné diváky divadelním kusem, jehož příběh říká, že vše jedinečné živé se rodí k umírání a je stabilně neudržitelné. A smrt je vlastně na naší jediné Zemi tím, co umožňuje přirozenosti neustále přirůstat. Toto přirůstání má stále nové podoby, doslova. Děje se vždy v jiných situacích. Trvalení se všeho živého je založeno na tom, že vše, co je v tomto živém celku částečné, osobité, jedinečné… umírá. Aby uvolnilo místo a umožnilo tak další a další životapuzení.

Environmentalisté jsou často veřejně označováni jako ti, co nic užitečného nedělají, co jen stavějí kulturu proti přírodě a destruují tak, neproduktivně, společnost pro jakousi „reprodukci“ všeho živého. Když konečně vznikne v této kultuře „kontra“ koncept trvalé udržitelnosti, jako snaha o rozmýšlení alternativních scénářů směrů, kam se má ubírat společnost, je to pro mnohé opět jen známkou neskonalé touhy ekologistů, ulpívajících na svých zelených „ismech“. Důkaz snahy získat moc a potom ovládnout svět a poničit svobodného ducha těch druhých (lidí samozřejmě).

A cosi na tom je. Každá snaha napravit společnost podle zelených not, kterými hraje životadárný celek, je z podstaty podezřelá. Vyhovět totiž přírodě, to by znamenalo řídit společnost tak, aby neubližovala onomu „trvalení se“ Života. Jenže Život se o sebe, kupodivu, stará sám a člověka k tomu sice přibral, ale jeví se, že se dokáže trvalit i bez něj. Tedy bez lidí, dokonce i bez environmentalistů. Tak jako peníze by nevznikly, kdyby je člověk nevymyslel a nenatiskl, tak by lidé nevznikli, pokud by se trvalost nerozvinula svou proměnlivou povahou právě tímto způsobem. Environmentalisté se potom zrodili v reakci na tento „způsob“.

Každá učebnice věnovaná problematice trvale udržitelného života by tedy měla být spíše tázáním se po tom, jak se nám Příroda právě trvalí. Snahou o to, aby člověk nepřesáhl míru její roztodivnosti a mohl ji nadále společně s ostatními živými obývat. Měla by to být učebnice o pestře se proměňujícím životě, tedy žádný přesný a konečně platný (navždy trvalý) návod jak se trvale udržovat, nýbrž neustálý zájem o opatrné a úctyplné vyhledávání toho, jak pokud možno společně s ostatními živými bytostmi trvale žít a umírat. S vědomím, že žádná učebnice trvale udržitelného života nemůže odhalit ono tajemství, které je nějak skryto „smotané“ v neuchopitelném zárodku jedinečné a neustále proměnlivé přírody.

Jednu jistotu bychom v tomto nekonečném hledání přece jen mohli mít: příroda si bez člověka vystačí. Bez člověka i s jeho technologiemi, počítači, financemi. Vždyť i ty drahocenné lidské statky, kolem kterých se zpravidla točí lidské osudy, jsou odlity, vytištěny, vyrobeny a zhotoveny z toho, co nám příroda ve své pestrosti nabízí. Proto je vhodné přemýšlet společně o našem vztahu k celku, z jehož náruče jsme jako lidé zrozeni a do něhož se rozpadáme. My všichni s trvalou i bez ní, vyžehlení, a třeba holohlaví, takoví i makoví, všelijací.

Michal Bartoš (1964) je absolvent katedry ekologie PřF UP v Olomouci. Je vedoucím Střediska ekologické výchovy Sluňákov olomouckého magistrátu a organizátorem festivalu Ekologické dny.

Obsah Listů 2/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Michal Bartoš

Přirozené potíže s trvalou

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu