Pavel Šaradín

Budoucnost ODS: program, který už měla plnit

Jeden z posledních průzkumů, který se věnoval podpoře českých politických stran, přisoudil ODS pouhých 9 procent potenciálních voličů. Jiná agentura krátce nato naměřila občanským demokratům o pár procent více, ale i tak se již řadu měsíců objevují spekulace, zda se strana vůbec dostane do Sněmovny, jestli skončí až čtvrtá za sociální demokracií, komunisty a TOP 09 a jestli třeba vůbec nezanikne. Jistě, ODS není jedinou stranou, která se v preferencích dotýká politického dna, ale je první, o jejímž konci se uvažuje.

Jiří Paroubek přebíral ČSSD v roce 2005 přibližně ve stejné době, jakou nyní dělí od voleb ODS. Sociální demokracii by tenkrát volilo 11 procent voličů, Paroubek za patnáct měsíců výsledek ztrojnásobil. Ale nikdy se nespekulovalo o tom, že by sociální demokracie v české politice skončila. Věřilo se, že se zachrání, jiná silná všeobecně přijatelná levicová strana tu nebyla. Petr Nečas nyní patrně sází na stejnou logiku jako Jiří Paroubek. Rozdíl je tu však podstatný. Premiér Nečas ztratil důvěru jako politik – jedinec, který se žádného návratu na politické výsluní patrně již nedočká. Nicméně sebevědomí mu nechybí, v rozhovoru prohlásil, že žádného vhodného nástupce v ODS nevidí.

Občanští demokraté, jak víme, ve volbách v roce 2010 doplatili na všeobecnou nedůvěru vůči parlamentním stranám; všechny oslabily a některé se vůbec do Sněmovny nedostaly. Petr Nečas, který pár týdnů před volbami vystřídal nedůvěryhodného Mirka Topolánka, měl být velkou nadějí. Dvacet let v politice, žádný skandál, žádná aféra, přesto volby prohrál s nejhorším výsledkem. ODS volil pouze každý pátý volič a jen souhra okolností vedla k tomu, že se nakonec stala hlavní vládní stranou. Ačkoliv ODS potřebovala spíše načerpat síly v opozičních lavicích, dostala šanci prosazovat svůj program s TOP 09 a nevypočitatelnými Věcmi veřejnými.

Nemůžeme říci, že by si premiér Nečas vedl vždy špatně, ale v konečném součtu neúspěchy výrazně převažují. ODS se dnes pokouší zachránit jakousi marketingovou kampaní, kterou nazvala Agenda 2014. Pro čtvery volby, které se uskuteční v příštím roce, nabízí osm zásadních bodů, mj. „podporu růstu pro ob-novení ekonomiky, podnikání bez překážek pro vyšší zaměstnanost, právo a dodržování pro boj s korupcí či vstřícný stát pro efektivní servis veřejnosti“. Hrome, a je ODS stranou opoziční, nebo (spolu)vládne již sedm let? Uvěří voliči Petru Nečasovi, že jim to opravdu splní?

ODS ztrácí podporu voličů, ale je tu řada dalších indicií, které napovídají, že situace je pro ni vážná. ODS ruší okresní sekretariáty a ubývají jí členové. Samotní činovníci říkají, že strana pomalu mizí a na obzoru není žádná skutečná politická osobnost, která by jí dokázala pomoci. Samozřejmě, může se stát cokoliv a tento černý scénář se tak úplně nenaplní. Třeba ODS dosáhne slušného dvouciferného výsledku a bude mít čas se vzpamatovávat v opozici. Ale třeba ne.

Už před časem jsem psal, že český stranický systém má ve východním bloku stabilní postavení a že je dobré kultivovat každou zavedenou a čitelnou stranu. Zejména ony dva póly, které onu stabilitu zajišťují.

Otázka nejspíš zní, jaká je na pravici k dispozici alternativa? Možná skutečně TOP 09, ale i nově vznikající pravicové subjekty, protiunijní spolky kolem Václava Klause, populisté. A vysoká volební neúčast. Nabízí-li však ODS nyní program, který měla řadu let naplňovat, jako program pro budoucnost, není těžké odhadnout, jak to s ní asi dopadne.

Pavel Šaradín (1969) je politolog.

Obsah Listů 2/2013
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Šaradín

Budoucnost ODS: program, který už měla plnit

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu