Cedulku s tímto nápisem a velikostí M, jako middle, jsem četla na dámských, čerstvě zakoupených spodních kalhotkách, česky typu bombarďák. Nevím, zda se ještě to lidové pojmenování vyskytuje. V obchodech s prádlem všude nabízejí uzounké krajkové nic. Pro mne? V zimě mrznout na studících plastových idlích v čekárnách a nejvíc v českém motoráku z Českých Velenic do jihočeské metropole a zpět? Ve vlaku, který pamatuje anno dazumal, do něho po strmých schůdkách starší pasaéři jen s velkou námahou nastupují. České dráhy tomu říkají spoj. Na mezistátní trati s Rakouskem. O víkendech by měla jezdit trochu modernější souprava. Zaila jsem jednou jedinkrát. Pak ji u skoro u Českých Budějovic naboural mladinký řidič; v dílnách Českých drah si po mnoha týdnech s opravou nevědí rady. Proč se neporadí s rakouskými kolegy? – Majtki długie po nutném prvotním vyprání připraveny plnit funkci. Ani se toho pojmenování nemohu nabait. Vzpomínám, jak neboka Stenia Mielecka hubovala dcerku Ewu kvůli nepatřičným majtkám. Při jedné z mnoha korektur své nové kníky jsem objevila, e příjmení Ziębová je vytištěno jako Ziembová, jak jsem je měla v sluchu. Do korektury jsem poznamenala, aby m vypustili a pod e dali polský ocásek. Grafik mi zavolal, jak to myslím, ujistila jsem ho, e dobře. Předtím jsem z paměti lovila vyslovované i psané jméno profesora Zięby, člena redakční rady Ostnachrichten 80. let. – Co čert nechtěl, majtki długie jsem zanechala ve Vídni, kde v obecním dvoupokojovém bytu nemám ústřední topení. Plynový krb a elektrické přímotopy, v koupelně malé vyhřívadlo, před lety instalované všeumělcem Mirkem Skalákem. Zpět v jihočeské metropoli jsem kráčela do prodejny Artex, dříve Jitex v podloubí za katedrálou a poádala o další majtki długie. K mému zklamání byly jen krutkie, tedy psáno krótkie, za pouhých 135 korun. Prodavačka si stěovala, e z Polska u další dodávky nepřijdou, nevyplatí se vyrábět v malých sériích. A co Jitex a prachatický či vimperský Šumavan, známé kvalitou pánských košil, pyam, dámského prádla? Prý se tradiční výroba ruší. A český zákazník raději koupí levné asijské zboí namísto draších českých výrobků. Jestli nám zvýší nájemné, tak to tady stejně zavřeme... Má Tommy Hilfiger v těsném sousedství podobné starosti?
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.