Wolfgand Gemünd

Obdělávání literárního úhoru

Mladý kulturní a literární časopis z rakouské oblasti Weinviertel se vydává hledat talenty. Ambiciózní, mezinárodně zaměřený a s velmi nízkým rozpočtem. Bez vlastních prostředků, bez sponzorů, bez podpory.

Když Haimo L. Handl koncem roku 2009 přemýšlel, prakticky bez vstupního kapitálu, o vydávání literárního časopisu, nebylo málo těch, co mu předpovídali, že projekt se nedočká ani nultého čísla. Přesto se Handl rozhodl pomocí zkušebního vydání uveřejněného na internetu získat předplatitele, aby se v případě poptávky mohl pustit do pravidelného vydávání čtvrtletníku.

V současnosti je již třiašedesátiletý Haimo uprostřed příprav 9. čísla časopisu Driesch (Úhor) a může se pochlubit dvěma lety trvalého růstu. Arci: růstu na velmi skromné úrovni, počet výtisků jednoho vydání vzrostl ze 300 za první rok na 400 v roce druhém. Finančně tedy časopis stojí stále ještě na vratkých nohou. Příjmy z předplatného pokryjí pouze tisk a poštovné, pět redaktorů a autoři pracují zdarma. A rovněž vydavatel a šéfredaktor Haimo L. Handl vyjde naprázdno. Důvod k radosti si ale přesto najde. A to například když může místo původně plánovaných 400 stran ročně dát do tisku téměř 700. Nebo díky dotaci ze Spolkového ministersva pro vzdělávání, umění a kulturu, která umožní příště ještě jedenkrát zvýšit počet stran.

Básně psané slovensky, rumunsky, persky, nizozemsky, slovinsky, řecky a německy, próza německy a anglicky a k tomu ještě eseje rakouských, německých, nizozemských, amerických, českých a tožských autorů. To, co působí jako exkurse do literárního světového almanachu, je nejnovější vydání Driesche. 232 stran s kosmopolitním obsahem, na kterých se 77 příspěvků nejrůznějšími způsoby přibližuje tématu „cizí“. Člověk by si řekl: Aha, vydání s motem „cizí“ přitahuje obzvlášť cizojazyčné autory, ale není to tak. Otevřenost světu je program: ve čtyřech číslech roku 2011 byly uveřejněny texty v 18 jazycích. Každý čtvrtý příspěvek byl v jiné řeči než německy (byl ale do němčiny nebo přinejmenším do angličtiny přeložen). „Výměnná spolupráce jdoucí přes jazykové, ideologické a národní hranice je pro nás velmi důležitá,“ říká Handl.

Vedle vysokého počtu cizojazyčných textů existují ještě další charakteristiky, které řadí Driesch mezi jedinečné časopisy . V neposlední řadě je to místo vydávání: Drösing s necelými 1200 obyvateli, ležící v nejvýchodnější části oblasti Weinviertel, není zrovna místem, kde by člověk hledal takovouto literární kolébku. Proč právě Drösing? Protože Haimovi L. Handlovi, narozenému ve Vorarlbergu, se na východě líbí a našel zde dům, ve kterém se mu dobře pracuje a který se hodí jako místo k pořádání poloveřejných uměleckých soiré.

„Driesch má svým programem obdělávat a kultivovat úhor,“ vysvětluje Haimo L. Handl název časopisu. Každé číslo má nové tematické zaměření (např. „cizí“, „nahý“ nebo „vlast“), ke kterému jsou publikovány dosud nezveřejněná překlady a díla. K tomu se přidružují „vykopávky“ z etablovaného literárního prostředí (minule například Hugo von Hofmannsthal, Friedrich Hölderin nebo řecký autor Constantine C. Cavafy), jež Handl považuje za pozitivní pěstování tradic. Kromě literárních příspěvků obsahují sešity recenze knih a množství grafik a fotografií, neboť Driesch se považuje nejen za literární, nýbrž obecně za kulturní časopis.

Co je zapotřebí, aby produkt určený jen malé skupině lidí mohl mít tak pestrý obsah a u každého příspěvku mohly být kladeny vysoké nároky na kvalitu? Dobré kontakty! Těch Handl během života jako člen Grazského (Štýrskohradeckého) autorského svazu, literárního uskupení Podium, lektor institutu publicistiky a komunikace ve Vídni a vydavatel politicky a kulturně orientovaného online-časopisu Zitig nasbíral spoustu. Z toho profituje také Driesch, například pokud jde o podněcování spolupráce mezi autory, redaktory a umělci. Mnoho autorů doporučili Handlovi překladatelé, jiní se k němu dostali přes domovské stránky vydavatelství. Které články budou uveřejněny, rozhoduje redakční rada. Asi třetina návrhů se do časopisu nedostane. „Příspěvky musí odpovídat zadanému tématu a být na vysoké kvalitativní úrovni. Jinak jsme velmi otevření,“ vysvětluje Handl.

Bez peněz ani v literární branži kuře nehrabe: Proto je jasné, že etablovaná jména se při nabídce honoráře spíše zdráhají v časopise publikovat. „Ale proto tady Driesch ani není,“ říká Handl. „Časopis má na jedné straně sloužit začínajícím autorům jako prvotní pódium, na straně druhé zveme k publikování i starší autory. Mnoho z nich tvoří znamenité práce, nemají ale – jelikož například nemají kontakty nebo jsou málo agresivní – na trhu šanci.“

Udělat si jméno dobrými autory a tím přilákat další, rozšířit rozmanitost časopisu – to jsou cíle do následujících let. Handl doufá, že jednoho dne bude mít dostatek prostředků, aby mohl finančně odměnit autory i redaktory. To, že by časopis někdy disponoval enormně velkým rozpočtem, si nemyslí. Proč tedy časopisu věnuje téměř polovinu svého pracovního času? „Nestačí jen přihlížet a čekat, co udělají ti velcí a vysoce dotovaní. Člověk musí sám něco podniknout!“ říká. Ale tolik práce za tak málo peněz? „Takový projekt se samozřejmě nedá vysvětlit racionálními důvody. V umění je zapotřebí pozitivní zapálenost a nadšení, které uvolňuje zásoby energie bez ohledu na jakákoli ekonomická kritéria. A toto zapálení a nadšení nám nechybí.“

Nejnovější číslo (12) vychází v půli prosince 2012 a jeho tématem je eroze-rozpad. Informace na www.drieschverlag.org, Roční předplatné: 4 čísla v Rakousku 40 , v Evropě 50 . Kontakt: redaktion@drieschverlag.org.

Wolfgand Gemünd,
přeložila Jolana Jančaříková

Obsah Listů 6/2012
Archiv Listů
Autoři Listů

Wolfgand Gemünd

Obdělávání literárního úhoru

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu