Knihy 6/2012

Gottland

Kniha reportáží Gottland od novinára, spisovateľa a čechofila Mariusza Szczygieła (1966) sa po tom, čo roku 2007 vyšla v Česku, konečne dočkala aj slovenského vydania. Nie azda preto, že by Slováci prerušili dávnu tradíciu a odrazu prestali čítať po česky, ale preto, aby si táto najlepšia európska kniha roka našla cestu k ešte väčšiemu počtu čitateľov, ktorí sú schopní a ochotní zaoberať sa tým, ako žili a prežili obdobie dvoch totalitných režimov a ich dôsledkov. Hoci dejiskom knihy je dôsledne česká časť Československa a Československej socialistickej republiky, kriticky reflektuje novodobé dejiny rovnako Čechov i Slovákov, v zmysle dobových reálií, vyplývajúcich z rovnakej ideológie, sa však týka i Poliakov, východných Nemcov a ďalších našich geografických susedov. Názov knihy dráždil svojou provokatívnosťou. Gottland je totiž metafora a zároveň miera, v akej sa lojálnym a prispôsobivým podarilo „vyrovnať sa“ s reálnym socializmom, to jest nedostať sa do konfrontácie s režimom a neprivodiť si ťažkosti, ale naopak – zo všeobecnej mizérie v spoločenstve strachu ešte vytĺcť výhody a aspoň pred sebou „obhajiť“ vlastné zlyhania. „Karel Jan Schwarzenberg pred rokmi takto spomínal na svoje detstvo: ,Víte, že snad jen Čech je schopen ze sebe vypustit větu, kterou prý slýchával i můj otec, když se někde ve společnosti přiznal, že je Čech, a sice od Čechů. Ta věta zněla: Ale to je krásné, že se za nás nestydíte!' “ Gottland (nemecky znejúci názov pre menšiu krajinu, pomenovanú podľa menej slávneho speváka, by mohol znieť Kornland) totiž okrem mnohých príbehov ľudskej a občianskej statočnosti v normalizovanej a morálne upadajúcej krajine (M. Kubišová, K. Kryl, Zátopkovci, E. Kriseová, L. Reinerová, J. Moserová...) rozpráva o osudoch tých, ktorých represívny aparát režimu zomlel, a to i vtedy, keď sa obete rozhodli s ním kolaborovať. Szczygieł pri svojom exkurze do moderných dejín Čechov čerpal informácie a fakty z viacerých zdrojov, tie poprekladal osobnými výpoveďami postáv či ich citátmi, ba zavše opustil vecný tón a aspoň na niekoľkých riadkoch ich nahradil vlastnými úvahami a subjektivizujúcimi konštatovaniami, pripomínajúc nevôľu mnohých Čechov niesť osobnú zodpovednosť, nechuť nezabúdať a rozpamätávať sa, hovoriť o minulosti. Súčasťou cennej knihy, priemerne preloženej Miroslavom Zumríkom, sú čiernobiele archívne fotografie.

Mariusz Szczygieł: Gottland, Premedia Group, Bratislava 2012, 234 s.

-mah-

Gödel 1931

Velký brněnský rodák se těší ve své vlasti stále většímu zájmu, jak to dokládá i kniha, k jejímuž napsání se spojili tři čeští matematici dosti odlišných specializací. Jejich hlavním cílem je výklad slavné Gödelovy práce z roku 1931, po jejímž vydání se, jak říkají, „na prach rozpadly vizionářské snahy mnoha věhlasných matematiků, kteří spatřovali v axiomaticky vystavěné budově matematiky útočiště absolutní pravdy. Ale nic takového samozřejmě neexistuje!“ Protože stroze napsané Gödelovo dílo není příliš čitelné ani pro odborníka, nešetří autoři příklady, výklady a komentáři a propracovávají mnohem detailněji důkazy. Jejich dalším záměrem je poukázat na historické pozadí a na matematické i filozofické důsledky Gödelova objevu. Kniha obsahuje i stručný, ale působivě podaný Gödelův životopis, dokládající, že i jeho osudy a smrt byly paradoxem. Velmi poutavá je i závěrečná diskuse autorů s jedním z recenzentů. Nepochybně jde o jednu z nejlepších knih, jaké byly o Gödelovi a zejména o jeho díle napsány – autoři dávají houževnatému čtenáři šanci, aby tomu, co se z knihy dozví, také porozuměl.

František Včelař, Jaroslav Frýdek, Ivan Zelinka: Gödel 1931. Gnoseologická revoluce v matematice a exaktních vědách, BEN – technická literatura, Praha 2009, 273 s., cena 222 Kč.

-jn-

Rozhovory od Bakerova jezera

Rozhovory polárního badatele, žijícího v Kanadě (o jeho vlastním životopise Tři inkarnace psaly Listy 2/2012) s olomouckým environmentalistou vyšly sice už před deseti lety, ale uplynulá léta jim na zajímavosti jen přidávají. Jde v podstatě o futurologické dílo, v němž se autoři v živém dialogu snaží vystihnout hlavní problémy našeho světa a odhadnout jeho budoucnost. Jejich pohled je v zásadě optimistický, na čemž se patrně projevuje křesťanský základ, z něhož vycházejí. Tento základ se nijak nevylučuje s vědomím, že odpovědnost za osud světa leží na lidech. Skepticky založeného čtenáře překvapí pozornost, kterou věnují tzv. biblickému kódu, který je podle některých statistických výzkumů obsažen v textu Bible a obsahuje předpovědi, z nichž některé se už naplnily. Mimochodem se dovídáme mnoho zajímavého o arktické přírodě a o změnách, které vnesla civilizace do života jejích původních obyvatel – Inuitů. Kniha mi připomněla povídku Anatola France Na bílé skále, v níž jeden z účastníků debaty o budoucnosti lidstva předčítá svou literární vizi obdobné debaty v antických Aténách v době, kdy je navštívil svatý Pavel. Mladý čtenář by neměl zapomenout přečíst si knihu znovu řekněme po čtyřiceti letech.

Josef Svoboda, Pavel Nováček: Rozhovory od Bakerova jezera. Na hranici reality, meta-reality a fikce, Atelier IM, Luhačovice 2002, 223 s. 195 Kč.

-jn-

Zátiší s udidlem

Úvahy o holandském malířství v kontextu obchodu, řemesla, spořádaného života, mocenských ambic, politických intrik, šílenství individuálního i osobního, na druhé straně krása a umění. Vzhledem k době, kdy autor žil, mají eseje v lecčem zřejmě i poslání popularizační, avšak obraz toho, co bychom mohli označit za západní hodnoty předkládané polskému čtenáři, má k ploché didaktičnosti daleko. Esej Hořká vůně tulipánů o uchvácení krásou tulipánů, která vyvolala absurdní chování trhů, jež vedlo ke katastrofám, nabízí snad ne laciné paralely s úvahami docela aktuálními a zároveň připomíná opět dobu, kdy autor (1924–1998) žil; dnes se to čte jako připomínka, ale i jako varování: „Cožpak popsaná aféra nepřipomíná jiná, mnohem horší šílenství lidstva, která spočívají v oddanosti jedné ideji, jednomu symbolu, jednomu receptu na štěstí?“ Polský básník Zbigniew Herbert se dočkal zájmu u nás již před desetiletími, jako pozoruhodného esejistu ho známe odnedávna. V tomto doporučení by nemělo zaniknout: řeč je o kráse obrazů, třebaže i o tom temném, z čeho se rodí.

Zbigniew Herbert: Zátiší s udidlem, přeložil Jan Linka, Opus, Zblov 2012, 142 s., 268,- Kč.

-vb-

Brány spravedlivých

Synagogy Moravy, Slezska a Čech se představují z hlediska uměleckohistorického i stavebně technického, plány i výpravnými fotografiemi. Pražské, které trochu známe, ale i venkovské, v posledních letech opravené do stavu tak krásného, že – takové vlastně nikdy nebyly. Přesto těžko prohlásit prostě, že je to krásná kniha; je to kniha také svírající srdce a otvírající hrozné otázky: Člověk pociťuje vděčnost za snahu nevelkých židovských obcí, za přispění měst, vesnic, státu, lokálních patriotů, EU, ale nebyly ty ještě nedávné trosky – pravdivější? Nevracejí se někteří židé do synagog proti své vůli a podle přání nás dnešních? Karel Poláček? Ale ne, zažeňme teď tyhle otázky... Krásné fotografie a další cenný plod celoživotního hlubokého zájmu brněnského architekta a historika. Každý tam učiní svůj objev: třeba nejstarší synagogu na Moravě nebo jednu z mála našich skutečně krásných neogotických staveb, synagogu ve Velkém Meziříčí. Jedno přání: měla by vzniknout jedna kniha ještě tísnivější: o synagogách zničených u nás od roku 1938 až třeba po brtnickou, zbouranou v 80. letech.

Jaroslav Klenovský, Ludmila Hájková (fotografie): Brány spravedlivých, FOTO STUDIO H, Ústí nad Labem 2012, 264 s.

-vb-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2012
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 6/2012

Gottland

Gödel 1931

Rozhovory od Bakerova jezera

Zátiší s udidlem

Brány spravedlivých

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu