Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 5 > Petr Kolman: Proč nesmí být cizinec členem politické strany?

Petr Kolman

Proč nesmí být cizinec členem politické strany?

Patrně některé čtenáře a čtenářky překvapím, ale cizinci nesmějí být, alespoň dle platného práva, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí. A to dokonce ani občané ze sedmadvacítky (prozatím) spřátelených zemí EU. Ano, píše se rok 2012, ale toto omezení skutečně v naší liberální demokracii stále existuje. Zejména pro člověka z otevřeného akademického prostředí je tato věc těžko pochopitelná.

Čtenář si možná řekne, cizinec ze Zambie se tak bude chtít stát členem Dělnické strany sociální spravedlnosti, takové starosti bych chtěl mít. Nicméně pokud si uvědomíme, že přísné omezení dopadá třeba i na občany Slovenska dlouhodobě žijící v ČR, shledáme, že nejde jen o akademický pseudoproblém. Též je tu silná vazba na určité typy důležitých voleb.

V řešení tohoto problému se při pohledu z pozitivněprávní úpravy musíme podívat do Ústavy a zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (424/1991 Sb.). V naší normě norem – tedy v Listině základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí Ústavy ČR – je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům (čl. 20 odst. 2 Listiny) a prováděcí zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (č. 424/1991 Sb.) stanoví, že členem „může být občan starší 18 let“. Pro kontext nutno uvést, že dle našeho práva mají cizinci ze zemí Evropské unie s trvalým pobytem v Česku aktivní a pasivní volební právo v komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Tedy nejen že sami mohou volit, ale mohou ve zmíněných volbách být voleni. Proto bych pokládal za logické, pokud by zákonodárce umožnil i členství cizinců (prozatím alespoň ze zemí EU) ve stranách, jinak jejich zapojení do tohoto procesu není plnohodnotné. Zejména ve větších městech je kandidatura v „komunálkách“ bez podpory politické strany značně komplikovaná, a též strany nemají větší motivaci přepouštět přední (volitelná) místa na kandidátkách nestraníkům. A jak jsme už řekli, cizinec v ČR může být jen nestraníkem, nikdy straníkem.

Když jsem si vyhledával podklady k tomuto krátkému textu, nalezl jsem, že v české publicistice se práva cizinců na členství v politických stranách zatím zastal jen progresivní soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček, a to již v roce 2007 v blogu Jiné právo. Zde mj. trefně napsal, že smysl politických stran spočívá ve vytváření svorníku mezi státem a společností. To mj. znamená, že aktivizují občany, pomáhají při jejich zapojování do veřejného dění, zprostředkovávají a prosazují společenské zájmy. Se Šimíčkovými slovy souhlasím.

Samozřejmě že nepodporuji toto právo pro všechny cizince, ale jenom pro ty, kteří mají v ČR řádně povolen trvalý pobyt. K jehož legálnímu získání je mj. zapotřebí (zjednodušeně napsáno) pěti let nepřetržitého pobytu na území ČR a bezúhonnosti. U těchto lidí je tedy již vybudován silnější právní i faktický vztah k České republice. V nadsázce: turistky ze Švédska by v rámci dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit například kongres jihomoravské organizace Pirátské strany (tolik oblíbené u středoškolské mládeže, viz nedávné cvičné studentské krajské volby, organizované Člověkem v tísni), ve které by se operativně staly členkami...

Podtrženo a sečteno: Je velice vhodné právně odemknout vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým pobytem v ČR. V současné době se mi jeví vhodné přiznat toto právo občanům členských zemí EU, nicméně v budoucnu, mj. vzhledem ke stále globalizovanějšímu světu, bych se ani nebránil členství taktéž lidí z tzv. třetích zemí v našich stranách. Ale možná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem ke stávajícím poměrům v našich politických stranách myslí na duševní zdraví cizinců?

Petr Kolman

Obsah Listů 5/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.