Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 5 > Petr Kolman: Proč nesmí být cizinec členem politické strany?
Patrně některé čtenáře a čtenářky překvapím, ale cizinci nesmějí být, alespoň dle platného práva, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí. A to dokonce ani občané ze sedmadvacítky (prozatím) spřátelených zemí EU. Ano, píše se rok 2012, ale toto omezení skutečně v naší liberální demokracii stále existuje. Zejména pro člověka z otevřeného akademického prostředí je tato věc těko pochopitelná.
Čtenář si moná řekne, cizinec ze Zambie se tak bude chtít stát členem Dělnické strany sociální spravedlnosti, takové starosti bych chtěl mít. Nicméně pokud si uvědomíme, e přísné omezení dopadá třeba i na občany Slovenska dlouhodobě ijící v ČR, shledáme, e nejde jen o akademický pseudoproblém. Té je tu silná vazba na určité typy důleitých voleb.
V řešení tohoto problému se při pohledu z pozitivněprávní úpravy musíme podívat do Ústavy a zákona o sdruování v politických stranách a v politických hnutích (424/1991 Sb.). V naší normě norem – tedy v Listině základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí Ústavy ČR – je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům (čl. 20 odst. 2 Listiny) a prováděcí zákon o sdruování v politických stranách a v politických hnutích (č. 424/1991 Sb.) stanoví, e členem můe být občan starší 18 let. Pro kontext nutno uvést, e dle našeho práva mají cizinci ze zemí Evropské unie s trvalým pobytem v Česku aktivní a pasivní volební právo v komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Tedy nejen e sami mohou volit, ale mohou ve zmíněných volbách být voleni. Proto bych pokládal za logické, pokud by zákonodárce umonil i členství cizinců (prozatím alespoň ze zemí EU) ve stranách, jinak jejich zapojení do tohoto procesu není plnohodnotné. Zejména ve větších městech je kandidatura v komunálkách bez podpory politické strany značně komplikovaná, a té strany nemají větší motivaci přepouštět přední (volitelná) místa na kandidátkách nestraníkům. A jak jsme u řekli, cizinec v ČR můe být jen nestraníkem, nikdy straníkem.
Kdy jsem si vyhledával podklady k tomuto krátkému textu, nalezl jsem, e v české publicistice se práva cizinců na členství v politických stranách zatím zastal jen progresivní soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček, a to ji v roce 2007 v blogu Jiné právo. Zde mj. trefně napsal, e smysl politických stran spočívá ve vytváření svorníku mezi státem a společností. To mj. znamená, e aktivizují občany, pomáhají při jejich zapojování do veřejného dění, zprostředkovávají a prosazují společenské zájmy. Se Šimíčkovými slovy souhlasím.
Samozřejmě e nepodporuji toto právo pro všechny cizince, ale jenom pro ty, kteří mají v ČR řádně povolen trvalý pobyt. K jeho legálnímu získání je mj. zapotřebí (zjednodušeně napsáno) pěti let nepřetritého pobytu na území ČR a bezúhonnosti. U těchto lidí je tedy ji vybudován silnější právní i faktický vztah k České republice. V nadsázce: turistky ze Švédska by v rámci dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit například kongres jihomoravské organizace Pirátské strany (tolik oblíbené u středoškolské mládee, viz nedávné cvičné studentské krajské volby, organizované Člověkem v tísni), ve které by se operativně staly členkami...
Podtreno a sečteno: Je velice vhodné právně odemknout vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým pobytem v ČR. V současné době se mi jeví vhodné přiznat toto právo občanům členských zemí EU, nicméně v budoucnu, mj. vzhledem ke stále globalizovanějšímu světu, bych se ani nebránil členství takté lidí z tzv. třetích zemí v našich stranách. Ale moná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem ke stávajícím poměrům v našich politických stranách myslí na duševní zdraví cizinců?
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.