Knihy 1/2012

Tři inkarnace

Sedmý svazek edice Osudy ukazuje, jak i člověk od mládí uceleného charakteru může zásluhou či vinou dějin prožít velmi nesourodé životní etapy – autor je nazývá inkarnacemi. Do té první, ukončené roku 1949, zasahují dějiny ještě jen zpovzdálí. Snaha „něco dělat“ proti nepřijatelnému režimu, i když se omezila na doručení zalepeného dopisu, vedla k odsouzení za špionáž a putování dvanácti tábory a vězeními, které skončilo až roku 1958. Na této cestě měl autor příležitost poznat výkvět křesťanské inteligence: Heřmana Josefa Tyla, Petra Ondoka, Silvestra Braita, Antonína Mandla, Josefa Kostohryze, Václava Renče. Ke druhé inkarnaci počítá i dobu do roku 1968, kdy se s pomocí slušných a neustrašených lidí propracovával k vědecké dráze. Třetí inkarnace začala emigrací do Kanady na podzim 1968. Zde se Svoboda stal polárním ekologem a strávil značnou část života mezi badateli a Eskymáky. Jeho vyprávění, členěné do krátkých sevřených kapitolek, má dramatický spád. Poznáme z něho bohaté autorovy zájmy a nahlédneme do řady lidských osudů. Pozadím je autorova pevná, ale nedogmatická víra, která ho posiluje v těžkých chvílích a pro niž paradoxně nachází více porozumění ve vězení než mezi kolegy vědci na polárních základnách. Je pro něho velkým zážitkem, když i tam může se dvěma návštěvníky uspořádat „tajnou mši“. O problematickém vztahu vědy a víry mu trochu varovně píše kardinál Trochta. Přátelství s agnostikem Jiřím Krupičkou vede Svobodu k přesvědčení, že i agnostik může být „pokřtěn touhou“.

Josef Svoboda: Tři inkarnace, Radioservis, Praha 2011, 388 s., cena 269 Kč.

-jn-

Ako som sa stal mudrcom

Slobodove texty pre deti, nápadito, pôsobivo ilustrované Tomášom Klepochom, sú príbehmi chlapca, ktorý čitateľov sprevádza vlastným svetom a svetom dospelých. V tých svetoch platia, samozrejme, odlišné zákony i zákonitosti, osoby myslia, hovoria a jednajú inak. Každodenné stretávanie oboch svetov, ich vzájomné prelínanie a prekrývanie je vítaným literárnym terénom, kde autor projektuje často láskavo-humorné nedorozumenia, paradoxy, no zavše dôjde aj k súladu. Ten nastáva, keď oba svety reprezentuje dieťa a dospelé dieťa. Príbehy sú plné fantázie, hier, poézie i akoby mimochodom utrúsených životných múdrostí. Postavy v nich vystupujúce sú slobodovsky originálne ako rozprávač prezývaný Mudrc: Strýko Rudolf „mal všetko nakrivo. Mama narovná hneď za dverami zrkadlo, a kým sa prezúvame, narovná obrázok, pootočí stoličku...“ Keď strýko nemôže nájsť klinec, „nadáva mu. On si myslí, že ten klinec sa skrýva. Ale čím viac mu nadáva, tým lepšie sa klinec skrýva, lebo sa bojí ukázať. Zrazu ho už má v prstoch. Vtedy sa skryje kladivo, ktoré len pred chvíľou strýko držal v ruke“. Mudrcov kamarát Vinco sníva o ponorke, „čo by chodila pod zemou, nešla by rýchlo, ale za sebou by nechala dieru a tou by sa už stále dalo chodiť“. Pes menom Dunaj nevie rozprávať, a tak strýko rozhodne, že ho treba predať. Zviera po tej hrozbe zosmutnie. Chlapcovi, čo sa na psa ľahkomyseľne posťažoval, ho príde ľúto, nuž začne strýkovi rýchlo prekladať všetky Dunajove slová do reči ľudí. Skrátka, u dospelých nikdy neviete, či to, čo povedali, aj naozaj povedali, alebo či si to aj mysleli. Podobajú sa jeden na druhého viac než deti. Sloboda alias Mudrc píše: „... jedna teta, taká istá ako iné tety...“ Na inom mieste nájdeme zmienku o návšteve cirkusu. Mudrcovi sa nepáčil, no otec na matkinu otázku odvetil, že to bolo úžasné predstavenie. „Ale vôbec sa nezasmial, takže som si nebol istý, či to povedal on.“

Rudo Sloboda: Ako som sa stal mudrcom, Slovart, Bratislava 2011, 146 s., cena 9,95 €.

-mah-

Myslivcův rok

Básník pojmenoval svůj deník podle oblíbené knížky z dětství, je v ní však „myslivcem“ jen v málo běžném smyslu slova. Deník je pro něho příležitostí k celoživotní bilanci, která má na první pohled podobu nahodilé koláže, ve svém celku však vytváří panorama autorova života na pozadí historie rodné Litvy a dějinami krutě zkoušeného Polska. Poznáme z ní autorovy vztahy k osobnostem polské kultury: Gombrowiczovi, Iwaszkiewiczovi, Gałczyńskému, Tuwimovi a zaujmou nás i osobnosti u nás zcela neznámé. (Z našich spisovatelů ho patrně upoutal jedině Kundera.) Hlavně však nahlédneme do rozporů, které před básníka stavěly dějiny i vlastní život a které řešil a promýšlel. Některé z nich ho provázejí trvale: „fascinace podvojností duše – tělo“, neschopnost smířit se s „přirozeným stavem“, v němž vítězí silnější, snaha uchovat hodnoty víry navzdory porozumění „metafyzickým nevěrcům“. Je to kniha, kterou budu i po několikanásobném přečtení otvírat se zvědavostí, co v ní ještě objevím.

Czesław Miłosz: Myslivcův rok. Deník 1987–1988, přeložil Josef Mlejnek, Host, Brno 2011, 383 s., cena 296 Kč.

-jn-

Arabský svět – jiná planeta?

Tzv. arabské jaro poutá naši pozornost od poloviny prosince 2010, kdy se upálil tuniský prodavač s vysokoškolským vzděláním, jemuž odňali prodejní licenci; po jeho smrti vypukly v Tunisku demonstrace, které se rozšířily do tuctu zemí arabského světa, nejkrvavěji do Egypta, Libye, Sýrie a Jemenu. Emíre Khidayer je čtyřicetiletá slovenská autorka, která se narodila slovenské matce a iráckému otci, žila v Trnavě a vystudovala arabistiku v Bratislavě. Působila jako diplomatka na velvyslanectvích v Egyptě, Kuvajtu a v Iráku. Nyní pracuje v oblasti informačních technologií v Dubaji. Autorka si ve své třetí publikaci vytyčuje nelehký úkol. Chce odpovědět na otázky: Jaký je arabský svět ve skutečnosti? Jak myslí, cítí a žijí Arabové? Jaké jsou vztahy mezi muži a ženami? Je každý Arab muslimem a muslim Arabem? – Na tyto otázky odpovídá v kapitolách: Jak žijí Arabové?, Od republiky po sultanáty, Arab rovná se muslim?, Islámský slabikář, Způsob života. Tabu, Sexualita, Zvláštnosti v arabských vztazích, Dopravní prostředky, Dá se vůbec naučit arabsky?, Pozor na to, co a jak říkáte, Arabská jména a oslovení, Vztah ke zvířatům, Jak je to s rasismem?, Násilné činy poměrně vzácné!, Pojem času a vyřizování, Nákupy a umění smlouvat, Služby vždy a všude, Sladké nicnedělání, Alkohol a drogy. V hodnotících soudech převažuje v knize osobní mnohaletá subjektivní zkušenost nad studiem pramenů.

Autorka do dovětku názvu své publikace přidala otázku, zda arabský svět je – jiná planeta? Explicitně na ni neodpovídá. Podrobíme-li její dílo analýze, dojdeme k závěru, že arabský svět pro nás skutečně jinou planetou je.

Emíre Khidayer: Arabský svět – jiná planeta? Mladá fronta, Praha 2011, 248 s., 259 Kč.

-ar-

Cesty z krize

Velmi aktuální publikace s aktuálním názvem! Martin Potůček přijal nelehký úkol, totiž odpovědět na soubor velmi naléhavých společenských a politických problémů a otázek. Co společnost rozkládá – a co ji spojuje, Jaké jsou deficity institucionálního rámce ekonomiky, Nezaměstnanost jako sociální zlo, Chceme mít děti, nebo cizince?, Děti, staří, důchody, Bude na penze?, Úbytě sociálních práv, Ženy a muži mezi státem a trhem, Porodní bolesti společnosti vědění, Zanedbávat bezpečnost je nebezpečné, Vánoce na úvěr – šťastné a veselé?, Dlužíme přírodě. A náš dluh roste, Osm hříchů státní správy, Nejlepší stát – žádný stát, nejlepší daně – žádné daně! Hledá i řešení v kapitolách Hospodářský růst – nebo kvalitnější život pro nás a naše potomky?, Obnova a podpora veřejného sektoru a veřejných služeb, Velkorysá rodinná politika, Jakou Evropu chceme?, Jak být dobrými Evropany?, Potřebujeme společně sdílenou vizi? Potůček konstatuje, že naše znepokojení je oprávněné, a to zvláště v rozhovoru s Marií Fleissigovou Žije se nám lépe, ale spokojeni být nemůžeme a v rozhovoru s Janou Šmídovou a Petrem Holubem Naše země nevzkvétá. V závěru se věnuje klíčovým výzvám budoucnosti, a to pod mottem R. Kappela a M. Mülera Není pochyb o tom, že institucionální změny na jedné straně a změny myšlení lidí na straně druhé na sobě závisí a navzájem se posilují.

Martin Potůček: Cesty z krize, Sociologické nakladatelství, Praha 2011, 136 s., cena 259 Kč.

-ar-

Rozumíme si navzájem?

– O vzájemném ovlivňování češtiny a polštiny na rozloze dějin (Grażyna Balowska), o překladech polské poezie u nás od nejstarších dob po doby nedávné, včetně samizdatové výměny, a až po současnost (od editora sborníku), pohledy polských odborníků na českou kulturu a literaturu, zajímavé nejen tím, že představují pohled zvenčí, přijímání populární literatury, čtiva, v různých obdobích u nás i v Polsku (Josef Urbanec), ale také o kinematografii, třeba z poválečné doby, kde se měly barrandovské ateliéry stát „slovanským Hollywoodem“ (Pavla Bergmannová), se píše ve sborníku, který je velmi užitečným příspěvkem pro vzájemné poznávání Čechů a Poláků.

Rozumíme si navzájem? Možnosti reflexe minulosti v současnosti v české a polské literatuře, jazyce a kultuře 20. století, ed. Libor Martinek, Slezská univerzita, Opava 2011, 156 s.

-vb-

Bratislava moja

– Karol Kállay začal fotografovať ako jedenásťročný. Jeho fotoreportáže vyšli v mnohých renomovaných časopisoch (GEO, Stern, Paris Match, Der Spiegel, Focus, Sports International, Ilustreé, Merian, Jardin des Modes...). Vydal viac ako štyridsať fotografických kníh. Jeho najnovšia publikácia je príbehom mesta s pohnutými dejinami, zachytenými na snímkach z rokov 1944–1964. Väčšinou neboli nikde uverejnené či vystavované. Ich autor si podľa vlastných slov po šesťdesiatich rokoch prezerá svoje zábery Bratislavy a opäť tak nazerá do otvorených okien, brán, dverí a dvorov. Necháva ožívať zväčša už neexistujúce domy s pavlačami, tváre ľudí či ich kontúry. Znovu načúva hlasom z hĺbky minulého času alebo aspoň ich ozvenám. Ako jeden zo svedkov veľkých premien tohto mesta sa vydal po dávno zaviatych a pozametaných stopách. Znovu sa v oblúku času, na pár letmých okamihov stretol s ľuďmi, čo v ňom žili spolu s ním. Vznikla tak vskutku pozoruhodná kniha a súčasne pocta svojmu mestu, unikátny dokument, ktorý je svedectvom o Bratislave pustošenej najprv druhou svetovou vojnou, neskôr „urbanistami“ a „estétmi“ totalitného režimu. Človeku je až smutno z toho všetkého, čo sa v nej nezachovalo, čo so zemou zrovnal buldozér tej druhej ideológie. Knihu uvádza sprievodný text Jozefa Leikerta Vrásky mesta. Je preložený do angličtiny, n mčiny a maďarčiny a s Kállayovými fotografiami sa navzájom dopĺňa a ilustruje, tvoriac vzácne vyvážený celok.

Karol Kállay: Bratislava moja, Slovart, Bratislava 2011, 270 s., cena 69 €.

-mah-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 1/2012
Archiv Listů
Autoři Listů