Jarmila Cysařová

Zrození televizního národa

Těsně před vánočními svátky vyšla v kvalitní i populární edici Dny, které tvořily české dějiny nová publikace teoretika médií, televizního scenáristy a režiséra, rektora Literární akademie, Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého Martina Štolla. Hlavní titulek odkazuje na zahájení televizního vysílání Československé televize (ČST). Autor se však nesoustřeďuje pouze na toto téma. První kapitolu věnuje stručné historii Československého rozhlasu. A historii ČST pojednává v kontextu s vývojem nového média „vidění na dálku“ ve světě napříč kontinenty (v Americe, v SSSR, v Anglii, ve Francii, v Německu...) před druhou světovou válkou a poté. Jako datum zrození televizního národa v Československu určil rok 1961, kdy počet koncesionářů ČST dosáhl prvního milionu.

Kdo se aspoň trochu zajímá o vývoj televize, zná našeho průkopníka docenta Jaroslava Šafránka, technický vývoj televize v Tanvaldu, nebo si přečetl některou z dílčích prací různých autorů, věnovaných televizi. Najde je v závěrečném seznamu pramenů a literatury a v doporučené literatuře – výčet pramenů, které autor prostudoval – publikací, dobového tisku, vzpomínek pamětníků, internetových zdrojů a především archivních dokladů –, čítá jedenáct stran! Některé protokoly byly odtajněny v souvislosti s přípravou knížky v únoru 2011. „Abych nenabízel kompilát sestavený z nemnoha dílčích a porůznu roztroušených zdrojů,“ píše autor v úvodu, „vydal jsem se k primárním pramenům. Přiznám se, že jsem v mnohých chvílích zažíval návaly intelektuální rozkoše. Když ve Vojenském archivu jako první civilista v historii čtete výslechové protokoly tanvaldských pracovníků; když držíte v rukou telegram, kterým se televizní technika rozkazuje odvézt do Sovětského svazu; když probíráte zprávy ministerstva pošt a telegrafů o plánech na vývoj televize nebo tajné materiály komunistického ministerstva informací a osvěty, resp. kultury; když máte příležitost vidět na vlastní oči dopisy i rukopisy předválečných průkopníků televize; když si můžete dokonce ohmatat jejich přístroje, rozklepou se vám prostě ruce...“

Štollova publikace seznámí čtenáře kromě mnoha jiných objevných či málo známých faktů i s amatérskými průkopníky televize, podrobně i s velkou kapitolou jejího vývoje v Tanvaldu (mimochodem, Štollovo líčení sleduje čtenář jako detektivku), s prvním televizním vysíláním pro veřejnost přístroji československé výroby z improvizovaného studia při příležitosti Mezinárodní výstavy k 25. výročí Čs. rozhlasu v roce 1948 (známé jako Mevro), podrobně se zahájením pokusného vysílání pro veřejnost onoho 1. května 1953, i s předchozími diktátorskými pokyny a zásahy KSČ; pod její diktaturou byla ČST přidělena jako první pracoviště zcela nevyhovující staroslavná Měšťanská beseda oproti původnímu návrhu na polohou ideální – Kulturní dům na Vinohradech, přidělený Souboru písní a tanců. Televize tedy dostala pracoviště, kde první nadšenci připravovali a vysílali program ve zcela nevyhovujících, zdraví ohrožujících podmínkách. (Říkalo se tehdy, že televize jede na lidské nervy.)

Co komunistická moc od televizního programu očekávala, lze vyčíst z nejednoho dokladu. Štoll cituje například úryvek ze zprávy Sboru pro výzkum a technický rozvoj při ministerstvu informací z 18. září 1951: „Zatím co v kapitalistickém světě je rozšiřována televize jako nástroj rozvratné a rozkladné propagandy soustředěné na úpadkovou kulturu a zvrácenou senzaci, televize u nás bude sloužit tvořivým a mírovým hodnotám našeho socialistického budování.Teprve v socialistické společnosti, jak vidíme na sovětském příkladu, nabývá televize svůj pravdivý a užitečný, společenský význam.“ Rovněž v roce 1953 byla při ministerstvu vnitra ustavena Správa tiskového dohledu, tj. cenzura, a Martin Štoll nepomíjí stroze ani její neblahou působnost.

V celé publikaci popisuje a rozebírá nejen dosud neznámá, ale i známá fakta mnohem podrobněji, než jsme je dosud znali; lze říci objevitelsky.

Zrození televizního národa je kniha ojedinělá, dosud o historii ČST do roku 1961 nejkomplexnější. Navzdory vědeckému bádání je psaná čtivě, poutavě, místy až napínavě. Je určena každému čtenáři, který nesleduje pouze mnohdy slaboduché seriály a zajímá se, byť trochu, o vývoj společníka jménem televize. A je o to záslužnější, že – oproti rozhlasu – zájem České televize o vlastní historii se od odchodu generálního ředitele Iva Mathé v roce 1998 rovná nule.

Martin Štoll: 1. 5. 1953. Zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa, Havran, Praha 2011, 212 s.

Jarmila Cysařová (1929–2013) byla historička a novinářka.

Obsah Listů 1/2012
Archiv Listů
Autoři Listů

Jarmila Cysařová

Zrození televizního národa

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu