Adam Hiltawsky

Přívoz

„Mnoho polských absolventů,“ napsal nedávno u přežitosti třicáté šesté výstavy slezských studentů a absolventů ředitel opavského Institutu tvůrčí fotografie, fotograf a teoretik Vladimír Birgus, „se stalo nejlepšími fotoreportéry předních časopisů i agentur. Jiní působí jako pedagogové výtvarných škol nebo jako redaktoři pečující o kvalitu publikovaných snímků. Další pak sklízejí úspěchy v užité fotogtafii nebo vedou fotografické galerie a festivaly. Především si však získali významné postavení v oblasti současné polské fotografie a neopomenutelně se podílejí na jejích revolučních změnách po desetiletích vlády konceptuální a intermediální tvorby. (...) Ze tří set uchazečů, kteří se v posledních letech hlásí o přijetí na studia, pochází jedna třetina z Polska. Mezi nynějšími 209 posluchači bakalářského, magisterského a doktorandského studia je šedesát dva Poláků. Studenti ze Slezska mezi nimi stále hrají podstatnou roli. Přesvědčivým důkazem je i tato výstava... Jedna věc je patrná na první pohled, totiž velký počet děl ukazujících současné Slezsko: práci horníků, města, která utrpěla po omezení výroby v těžkém průmyslu a nyní ožívají novými nadějemi, hlubokou víru, tradiční mezilidské vztahy, staré lidi zaskočené převratnými změnami i mládež, pro kterou je nový životní styl čímsi přirozeným.“

Jeden ze svých cyklů uvádí sám autor, kterého představujeme v tomto čísle, následujícím textem...

Jel jsem tam z čiré zvědavosti – přívoz na řece uprostřed Slezska, to je dost nevšední spojení.

To je místo, kde do konce druhé světové války sloužil betonový most. Po jeho zničení ustupujícímu vojsky spojuje přívoz Odrou rozdělená území Ratibořska. Dvě vesnice: Ciechowice a Grzegorzowice.

Úžasná je nálada tohoto zdánlivě naprosto nenápadného kousku země a vody, ztraceného mezi zasněnými poli. Člověk má dojem, jako by se na tomto místě čas zastavil před mnoha lety.

Potkal jsem člověka, jehož osud se setkal s osudem řeky a osud ho uzavřel mezi její protilehlé břehy. Převozník i lidé, kteří se přepravují na protější břeh, žijí v rytmu řeky a kyvadlových plaveb.

Ticho, klid, pomalý proud řeky a událostí ve spojitosti s člověkem klidným, otevřeným, čerpajícím radost ze své zvláštní služby jinému člověku, vytvářejí úžasný svět, tak jiný než ten, který většinu z nás obklopuje.

Vždy po nějaké době se tam vracím...

Adam Hiltawsky

Adam Hiltawsky (1965) se narodil ve městě Rydułtowy v polském Slezsku. Je absolventem Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Nejraději se věnuje dokumentární fotografii, sleduje v ní proměny Slezska, zvolna odcházející hornickou kulturu, projevy zbožnosti, setkání lidí se stroji či lidské koníčky. Více o něm na stránce http://adamhiltawsky.prv.pl/.

Obsah Listů 6/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Adam Hiltawsky

Přívoz

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu