Ladislav Šenkyřík

Přeustavený lid

„To jsem nevěděl, že je přeustavená, já jsem si myslel, že vypadla z tabulky.“ Zbystřil jsem. Nestává se mi tak často, že bych vůbec netušil, o čem krajan mluví. Tedy stává, ale ne ve smyslu, že bych neznal význam použitých slov.

V poloprázdné tramvaji hlučně ovládají prostor tři od pohledu „úředníci na středním stupni řízení“ a živě rozebírají své pracovní problémy. Nerozumím, ani když po čtvrthodině vystupuji. Úřad, kam trojlístek – dva muži a jedna žena přibližně mého věku – míří, leží někde dál na trase a zůstane mi tak zahalen tajemstvím stejně jako obsah jejich slov. Nedozvím se, v jakém labyrintu tajemných chodeb žije ona záhadná femme fatale, kterou pouze „přeustavili“, takže nedokázala „vypadnout z tabulky“ a dosáhnout tak na řádově jiná čísla na výplatní pásce, než jaká jí – v tabulce uvězněné – nadále zřejmě náležejí. Alespoň tolik se dohaduji, ale vůbec nevylučuji, že to mohlo být i jinak.

Nedá mi to. Vždyť kdybych se nenechal přeustavit a včas vypadl z tabulky, kdo ví, možná bych mohl být v životě šťastnější, nebo přinejmenším movitější. Proč nebýt oním nepostradatelným odborníkem, jehož je třeba přeplácet statisícovými platy, aby neodešel ke konkurenci, nebo nedej bůh – jak s koulením očí straší Kalousek – „do soukromé sféry!“? Dovednosti těch lidí se přece mírně nadprůměrně inteligentní člověk musí s trochou úsilí umět naučit, třebaže si svůj um evidentně pečlivě hlídají a utajují, neboť ještě o nikom z nich jsme se vlastně nedozvěděli, cože tak zázračného a náročného to vlastně umějí. Je možné, mám podezření, že se vše odvíjí od poslaneckého platu, který při poctivé práci v tom příšerném prostředí věru není poslanci co závidět, a osobně ho považuji za podhodnocený. Logicky by pak z toho vyplývalo, že lidé, kteří by přece jen za něco odpovídali a ještě u toho museli přemýšlet, by opravdu měli mít nárok na plat daleko vyšší.

Chci se v tom vyznat. Sloveso „přeustavit“ však nezná internetová Jazyková příručka Ústavu pro jazyk český, ba ani strýček Google. Akademický Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 se abecedně nejblíže trefuje slovem „přeusmívat“, to však prý naposled použila Růžena Svobodová: „Vychytralí lidé dovedou všechno přeusmívat.“ Dnes to asi spíš přefackují, ale podstata zřejmě zůstává táž.

V celé římské říši v době jejího největšího rozkvětu obstarávalo veškerý daňový výnos asi sto padesát úředníků (jeden úředník na čtyři sta tisíc obyvatel); pro mladší ročníky připomínám, že bez po moci výpočetní techniky. Z daní ve výši pěti až deseti procent se platil nákladný císařský dvůr, na svou dobu solidní silniční síť, mohutná armáda, která kromě zajišťování hranic proti barbarům neustále expandovala na nová území, a ještě zbývalo na sem tam nějaký ten cirk, byť stavbou amfiteátrů se většinou chtěli blýsknout různí soukromí investoři – čerství zbohatlíci gründerského impéria. Rozpočet byl vyrovnaný z podstaty věci, v pokladně zkrátka peníze buď byly, nebo nebyly, žádnou tabulkou to nešlo přeustavit. Pravda, nebyl to zrovna sociální stát, ale zda dnes za několikanásobně vyšší složenou daňovou kvótu získáváme od státu i několikanásobně lepší služby, je velká otázka.

I za Římanů se kradlo, ale tresty za to bývaly kruté, protože se to všeobecně pokládalo za špatnost. U nás se spíš platí odborníci, tomu nelze nic vytknout. Jednoho takového se teď prý vláda chystá vyslat na vyřešení neřešitelné situace ve šluknovském výběžku, když předtím zdecimovala svůj léta budovaný lidskoprávní odbor, dříve ministerstvo. A jelikož je jasné, že tabulková zmocněnkyně pro lidská práva na něco takového nemůže stačit, bude nepřeustaveného, od tabulek osvobozeného odborníka potřeba jako soli. Pan premiér naznačuje, že už mu pan Joch nějakého nese na podnose.

Nezbývá než to všechno přeusmívat, Růženo.

Ladislav Šenkyřík

Obsah Listů 5/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Ladislav Šenkyřík

Přeustavený lid

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu