Dušan Havlíček: AIDA není jen opera

Dušan Havlíček

AIDA není jen opera

Z archivu Listů (1982, roč. XII., č. 5, říjen 1982, s. 61) vybíráme článek, podepsaný tehdy značkou -hd- a publikovaný pod stejným titulem jako nyní, jako doplněk k Havlíčkovu článku Tři Karlové ze strany 20 v tomto čísle. -red-

Znepokojující zprávy o pronásledování umělců v různých částech světa, v Argentině jako v Československu, v Chile jako v Sovětském svazu, v Jihoafrické republice jako v Polsku, přivedly v roce 1978 skupinu francouzských umělců na myšlenku, že nestačí, aby na jejich obranu sepisovali jen petice a pořádali podpisové akce, nýbrž že bude účinnější zastat se jich způsobem, který je jejich profesi nejvlastnější – uměleckým činem. Tak se z podnětu Ariany Mnouchkinové, Patrice Chéreau a Claude Lelouche zrodilo Mezinárodní sdružení na obranu umělců. Association Internationale de Défense des Artistes, zkráceně A. I. D. A., je jakousi obdobou Amnesty International, její akce mají však specifický charakter.

Příklad francouzských umělců našel následovníky v řadě evropských zemi – v Německu, Holandsku, Belgii. V září 1980 založili ženevští umělci švýcarskou sekci sdružení – A. I. D. A. Suisse – jejímž předsedou je divadelní režisér François Rochaix. A hned jejich první akce byla úspěšná. Ve spolupráci s televizí francouzsky hovořící části Švýcarska, Télévision suisse romande, nastudovali – podobně jako to učinila Mnouchkinová se svými přáteli ve Francii a v Německu – dramatickou rekonstrukci procesu s Václavem Havlem a dalšími členy VONSu. Dokumentární hra pod názvem „Proces a Prague: le VONS au banc des accusés“, měla svou premiéru ve švýcarské románské televizi 1. prosince 1980. Na živě vysílaném představení se za vedení Pierra Binera a v režii Alaina Blocha podílelo na padesát ženevských herců. Všichni účinkovali dobrovolně a své honoráře odevzdali fondu A. I. D. A.

Záznam velmi působivého pořadu byl na Mezinárodním festivalu filmu a tisku, který se konal v říjnu 1981 ve Štrasburku, vyznamenán zvláštní cenou za televizní dílo, a 5. ledna 1982 jej vysílal i třetí francouzský televizní program France Régions 3.

Další záslužnou akcí švýcarské sekce A. I. D. A. byl rozhlasový Týden československých spisovatelů, jehož iniciátorem a organizátorem byl ženevský herec François Germond. Po celý týden v listopadu 1981 vysílal švýcarský románský rozhlas pořady věnované české literatuře. Členové A. I. D. A. v nich přednesli výňatky z Haškova Švejka, Hrabalových Tanečních kursů pro pokročilé, Škvoreckého Tankového praporu, texty Václava Bendy a Evy Kantůrkové. Divadelní tvorba byla zastoupena hrou Václava Havla „Vyrozumění“ a Londonovou dramatizací dopisů Vlada Clementise, která měla nedlouho předtím premiéru v ženevském divadle v Carouge pod názvem „Le Merle Siffleur“.

V rozhlasovém cyklu bylo uvedeno i několik novinek. Ve francouzských překladech, které byly pro tuto příležitost pořízeny, tu poprvé zazněly fejeton Ludvíka Vaculíka „Jak se špatná zpráva změnila v lepší“, povídka Ivy Procházkové „Proč z takové dálky, když hrajeme přesilovku“ a krátká novela Karla Pecky „Mistři smíru“.

Každý pořad byl provázen zasvěceným úvodním slovem F. Germonda a cyklus byl doplněn rozhovory s J. Pelikánem a A. Londonem. Všichni, kdož se na týdnu československých spisovatelů podíleli, věnovali i tentokrát své honoráře fondu A. I. D. A.

Dušan Havlíček

Obsah Listů 4/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Dušan Havlíček

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu