Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 4 > Juraj Charvát: O přesný obraz Slovenska není zájem?

Juraj Charvát

O přesný obraz Slovenska není zájem?

(K Listům 3/2011 - Juraj Charvát: Líška ryšavá očami dneška)

Článek Liška ryšavá očami dneška jste krátili, což je právem redakce. Způsob krácení je různý, protože různý je objem a hloubka znalosti o tématu u autora a zkracovatele. Každý má také jinou představu o čtenáři, k němuž promlouvá. Já si například myslím, že český čtenář nemá jasnou představu o maďarských zeměpisných a historických reáliích. Proto mám vždycky v závorce vysvětlení. Apretátor to důsledně vyškrtal, ačkoliv pro krácení to nemělo význam, šlo vždy jen o několik slov. Absolutně nemohu souhlasit s tím, že se vyškrtne pramen. Já jsem převzal z knihy Poslední Lucemburk na trůně výklad historika Kavky o mocenské situaci v husitských Čechách. Je to nový a důležitý pohled. Zkracovatel ho zkrátil, ale hlavně vyškrtl název knihy a autora. Tím mne postavil do světla, že myšlenky z cizích knížek kradu!

Interval dvou měsíců mezi vydáním jednotlivých čísel je ovšem dost dlouhá doba, aby se redakce spojila s autorem a oznámila mu, že tak dlouhý článek nemůže uveřejnit a zeptala se, souhlasí-li s krácením. Já bych byl odpověděl, že nesouhlasím, abyste tedy článek pokládali za nedodaný. Důvod by byl ten, že se poměrně rovnovážně týká Uher a Česka. Krácením se rovnováha porušila. Historička Dvořáková v použitém citátu říká, že dějiny Slovenska v průběhu celého tisíciletí není možné vystřihnout z dějin Uher, takže reálie uherské jsou i slovenské. Skoro důsledným vyškrtnutím uherské (slovenské) části článku jste z toho udělali obsahem článek český (proč psaný slovensky?), a ne česko-slovenský, jak náleží článkům psaným pro Mosty.

Jsem přesvědčen (v tom se různíme), že Slovensko je možné pochopit jenom poznáním uherského rámce, v němž Slováci 1000 let žili. Problémy česko-slovenského soužití za první republiky spočívaly v tom, že českým vojákům a úředníkům roku 1919 nikdo neřekl, že nejdou působit do východní části ČSR, ale do Uher, které se od západní části monarchie liší snad ve všem. Důsledky tisícileté existence Slováků v Uhrách působí a budou působit velmi dlouho (i když stále méně) a český čtenář o uherských reáliích neví skoro nic. Krácení mého článku v režii redakce Listů ukázalo, že o to ani není zájem.

S pozdravem

Juraj Charvát, Bratislava

Obsah Listů 4/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.