Antonín Rašek

Uspěl by Bárta s liberální stranou?

Šedá eminence VV se svěřila s politickým krédem: „Moje kandidatura bude spojena s churchillovskou vizí krve, potu a slz – z VV chci udělat středovou liberální stranu, zasadit se před regionálními volbami o růst krajských osobností a program vyčištění krajů od kmotrů.“

Už ohlížet se za Winstonem Churchillem je trochu nonsens. Lidé při zpětném pohledu vědí, že dovolával-li se někdo od druhé světové války nutnosti utahovat si opasky, byl to vždy důsledek špatné vládní politiky. Nyní dvojnásobně, většina lidí je přesvědčena, že národní bohatství je rozdělováno nespravedlivě.

A pokud jde o středovou liberální politiku jako podnikatelský projekt, je to záměr předem odsouzený k neúspěchu. Vítu Bártovi by stačilo pohlédnout do politické minulosti. Možná ho na to upozorní i prezident Václav Klaus. Liberální hnutí vzniklo v 17. století v Anglii, ideologie liberalismu počátkem 19. století ve Španělsku a byla povětšinou chápána jako zneužití hesel svobody k dosažení politické moci. U nás se liberalismus podle studie Františka Pavla Novotného v centru pozornosti nikdy neobjevil. Český národ liberální ideologii pro její jednostrannost a lhostejnost ke kulturním a sociálním potřebám nakloněn nebyl. Když se koncem 19. století formoval pluralitní systém politických stran, žádná z nich program čistě liberalistický nebo sociálně liberalistický nepřijala. Podobně až do konce 20. století.

Po Listopadu se ve volbách v roce 1992 sice dostala do České národní rady se šestnácti poslanci strana se slovem liberální, ovšem i s pojmem sociální v názvu: Liberální sociální unie. Liberální národní straně sociální se to ve volbách v roce 1996 se 124 165 hlasy již nepodařilo. Dlouho nevydržela ani Unie svobody, která s touto orientací koketovala.

Přes neexistenci sociálně liberální strany je u nás mnoho liberálů v původním slova smyslu a s převážně sociálním zaměřením, a to nejen v akademickém prostředí. U mnohých je tato orientace podmíněna humanitním vzděláním a sociálním cítěním. Po vlastní straně ale moc nezatoužili, spíš dávají najevo sympatie k levici, jako v poslední době Václav Bělohradský a Jiří Pehe.

Vít Bárta si proto měl zvolit jinou historii a jinou dobu. Pokud současná vládní koalice nedostane zemi do situace, kdy Churchilla bude potřeba.

Antonín Rašek

Obsah Listů 3/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Uspěl by Bárta s liberální stranou?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu