Tomáš Tichák

O mravencích a střechách

Začátek června byl bouřlivý. Divoké povětří strhlo tašku a voda zatekla do obývacího pokoje. Zavolal jsem Vikymu, jestli by to nepřišel opravit, neboť tak nečiní poprvé, a má tudíž know-how. Já zase umím Vikyho držet pevně za nohu, aby nespadl ze střechy, až se bude vyklánět z mansardy.

O den později jsem ale sám v tom větru musel na ještě vyšší střechu, neboť jsme tam pořádali křest, jak se říká, knihy Olomouc z nadhledu. V noci se mi zdálo, že v poryvech vichru balancuji na hraně toho dvacetipodlažního mrakodrapu. Než bych čekal, jak to skončí, raději jsem se probudil. Ale ve skutečnosti to nebylo tak hrozné. Ke kraji jsme se nepřibližovali a nejistotu zaplašil úžasný, větrem pročištěný výhled.

Představa bývá horší než skutečnost – například u zubaře. Ale někdy je skutečnost taková, že si nikdo neumí představit příšernější. Teď se to říká o vládě: mysleli jsme, že horší než Topolánkova už nemůže být, a ejhle! Jako důkaz se uvádí statistické zjištění, že devadesát procent Čechů si ji – tu dnešní – nepřeje. To je ale názor subjektivní: ona nepopularita pramení asi víc z uměleckého dojmu než z podstaty vládnutí. Velká část nespokojených totiž žádá okamžité zahájení vzývaných reforem a trvalý klid k práci. Proč by nebyla příště možná vláda, za kterou se ta většina nebude stydět, a přitom bude pilně činit vše, co svým voličům na očích vidí?

Události a komentáře České televize 19. 5. se zabývaly Facebookem poslance ODS Jiřího Šulce. Bývalý hejtman na něm nabízel zničenému Haiti pomoc slovy „Pošleme z ČR 200 000 nových Haiťanů!“ pod fotografií početné romské rodiny. Sám Šulc novinářům tvrdil, že o ničem neví, a místopředsedové jeho strany zareagovali vlažně – že vyvěšovat takové věci není vhodné (Drobil) a že by se situace na Haiti neměla zlehčovat (Vondra). Také politolog Miroslav Mareš hovořil smířlivě – „Šťastné to není, objeví se to v různých kritických zprávách z Evropské unie... na druhé straně je i v oblasti rasismu řada zásadnějších problémů.“ Nebo: „Patří to dnes do české kultury, bohužel...“ Pozoruhodné bylo, že tento odborník na extremismus se během celého rozhovoru potutelně usmíval. A nakonec pobaveným tónem nakazil i zarputilého redaktora. O něco později se ve stejném pořadu hovořilo o rozhodnutí pořadatelů filmového festivalu v Cannes vykázat režiséra von Triera za vyslovené sympatie k Hitlerovi. Byla to hloupá provokace, ale vyhazov byl myslím namístě. O to víc bych pokládal za záhodné prohlásit za nežádoucího politika, který zasévá rasismus.

Pole je totiž úrodné. Nedávno jsme dostali od jedné inteligentní a hodné křesťanské rodiny bajku o pracovitém mravenci a cikádách, které se jen „smějí, tancují a užívají si“. V zimě nemají zásoby a umírají hladem. „Televize ukazuje třesoucí se cikády a mravence, jak si v teple domova vychutnává dobroty... Diváci jsou pobouřeni, že chudinky cikády jsou ponechány utrpení, když si jiní žijí v přepychu. Interpelují vládu, aby zvýšila mravenci daně, musí přece odvádět spravedlivý díl. Mravenec dostane pokutu, že nezaměstnal cikády, a je mu finančním úřadem zabaven dům, protože nemá na daně ani pokuty. Bývalý mravencův dům, nyní sociální ubytovna pro obtloustlé cikády, chátrá za nezájmu vlády... Mezitím některé cikády zemřou na předávkování a tisk ještě více podtrhuje nutnost starat se...“ Humor dotvářejí počítačové kresby lučních kobylek a závěrečná výzva: „Jestli nepošleš 150 známým, tak se celkem nic nestane, akorát cikády tě za chvilku ,sežerou'.“

A tak si říkám, jestli jednou nebudeme tesknit po vládě, za níž se pouze kradlo a pravda se říkala do ukrytých mikrofonů. Stačí, chopí-li se někdo hlasu lidu. Nové, opravdovější Věci veřejné se už připravují.

Dnes odpoledne přišla další bouřka s lijákem. Skvrna v obývacím pokoji ale usychá a střecha drží. To je teď hlavní. Zítra, na Medarda, je hlášena zvlněná studená fronta.

Tomáš Tichák

Obsah Listů 3/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Tomáš Tichák

O mravencích a střechách

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu