Tracy A. Burnsová

Krev a kurva

aneb fejeton o chybách v češtině

Nedávno jsem zkusila vysvětlit kamarádovi, že budu muset jít se svým kocourkem Bohumilem Hrabalem Burnsem k doktorovi a že mě určitě pokouše, když se ho budu snažit dát ho do přepravky. Chtěla jsem říct: „Bude hodně krve,“ ale omylem jsem řekla: „Bude hodně kurva.“

Bydlím v Čechách osmnáct let, ale když mluvím česky, často se cítím, jako bych měla lepidlo v ústech. Stále dělávám hodně legračních chyb a čeština jaksi není mojí silnou stránkou.

Jako příklad uvedu jednu ze svých chyb: Asi před desíti lety jsem šla na snídani v penzionu v Mariánských lázních. Měla jsem strašný hlad, protože jsem minulý večer dorazila do města pozdě a nevečeřela jsem. Moc jsem se těšila na chutnou snídani. Číšnice zmizela vzadu a musela jsem dlouho čekat, než přišla k mému stolu. „Dám si vejce,“ hlásila jsem skoro nadšeně. „WC je vzadu, na konci chodby,“ odpověděla a zase zmizela. Nakonec jsem si dala tři housky.

Možná ještě horší je můj zmatek ve slovech „vyspat se“ a „zaspat“. Nikdy nevím, jestli jsem se vyspala nebo zaspala s mužem a jestli jsem se vyspala nebo zaspala, když spím déle, než chci. Mnoho lidí mi vysvětlovalo tenhle rozdíl, ale nedokážu si jej zapamatovat.

Ještě jeden příklad: Jeden muž mi poslal esemesku: „Mám tě rád.“ Myslela jsem, že to znamená „I like you.“ a ne „I love you.“ Protože to byl laskavý člověk, odepsala jsem mu: „Mám tě také ráda.“, což způsobilo vážné nedorozumění.

Dělala jsem i více jazykových chyb. Když jsem hrála lední hokej v Čechách, náš trenér se snažil přestat kouřit. Dala jsem mu perníček, na němž bylo napsáno „Nekuř!“ Skoro všechny spoluhráčky si myslely, že jsem zamilovaná do trenéra, a dělaly si ze mne legraci.

Avšak můj bývalý šéf v jazykové škole udělal snad nejhorší chybu. Studentka mu řekla: „Fakt jo?“ a on si myslel, že mu nadávala v angličtině. Naštval se, a studentka odešla z kursu.

Většinou jsou Češi shovívaví k mým legračním chybám, ale někdy nejsou moc taktní. Jeden prodavač se mě zeptal, jak dlouho bydlím v Čechách, a když jsem odpověděla, že tu žiji šestnáct let, zasmál se a řekl: „Šestnáct let, a ještě máte tak silný americký přízvuk!“ a smál se dál. Nereagovala jsem, ale byla jsem rozčílená.

Během svých mnoha let v Praze jsem se naučila smát se svým chybám a brát je s humorem. Přesto ve mně stále dřímá strach z toho, jakou chybu udělám příště.

Tracy A. Burnsová (1969) je Američanka, žijící v Praze; pracuje jako spisovatelka, novinářka, publicistka, korektorka a editorka.

Obsah Listů 3/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

Tracy A. Burnsová

Krev a kurva

aneb fejeton o chybách v češtině

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu