Aby někdo mohl tak vroucně vyprávět o lidech postiených, nemocných, osudem zlomených, musí prostě být dobrý člověk. Krzysztofovy snímky mají skrytý kód, který způsobuje, e lidé na nich zachycení mě zvláštně obohacují. Pokadé v nich nalézám odpovědi na otázky po hierarchii ivotních hodnot. Existuje mnoho snímků zachycujících postiené, na kterých jsou naším očím postiení jen předhazováni, a u nic jiného. Na Krzysztofových snímcích vypadají skvěle, mám pocit, e jsou úplně zdraví, a to je tajemství velké fotografie – lidi nemocné ukázat jako zdravé, místa temná rozjasnit a ve zdánlivé ošklivosti nalézt krásu.
Arkadiusz Gola, člen Slezské odbočky Svazu polských uměleckých fotografů ZPAF
(publikoval v Listech 4/2009)
Postiení, to slovo je klíč. Samozřejmě víme o jejich existenci. Rozumíme, e postiení můe být fyzické nebo psychické, způsobené nehodou nebo věkem. My dokáeme svoje nedokonalosti zamaskovat. Oni ne. My máme naspěch. Oni nestíhají. Uka mi své snímky a já ti řeknu, kdo jsi... Krzysztof má znalosti a zkušenosti psychologa, vychovatele a pěstouna. Sleduje, všímá si, fotografuje s pochopením. Díky tomu zůstávají jeho snímky v paměti a jsou odměňovány na zahraničních soutěích. Mám Krzysztofovy fotografie rád, protoe jsou reportání a nemají v sobě přehnanou snahu o pečlivý výřez nebo estetickou sladěnost. Cítíme důleitost rozhodujícího okamiku a odpovídající několikaplánový popis události. Myslím, e Krzysztof má před sebou snímky, které pro mnoho lidí budou znamenat otázku i odpověď zároveň.
Józef Wolny, člen Slezské odbočky ZPAF
Fotografování souvisí s mou kadodenní prací s postienými. Ale vyplynulo to z toho, e jsem nesouhlasil, jak jsou předváděni v médiích a na fotografiích. – Fotografuji i takzvaně zdravé, i postiené, vdycky je ale v prvním plánu člověk, jeho důstojnost a neopakovatelnost. Kromě toho se snaím zabývat se i docela jinými tématy, sem patří cykly jako jsou Sometimes, Stopy (Ślady), Vzpěračky (Siłaczki). – Na školu jsem se dostal díky příteli Piotrovi Szymonovi, který se jako absolvent stal velkým propagátorem ITF. Jsem vděčný tak výborným pedagogům a umělcům jako jsou profesoři Vladimír Birgus a Jindřich Štreit, ale i za to, e jsem jako Polák mohl studovat na tak skvělé škole.
Krzysztof Gołuch o sobě
Krzysztof Gołuch (1966) je absolventem Fakulty pedagogiky a psychologie Slezské univerzity v Katovicích a Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Pracuje ve středisku Panny Marie Uzdravení nemocných Charity katovické arcidiecéze v Knurowě. Jeho výstava Narušování stereotypů (Przełamujšc stereotypy) byla oceněna v různých soutěích, mj. Images of Health and Disability 2005 Světové zdravotnické organizace.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.