Američané se zřejmě domnívají, e příliš mnoho moci má v jejich zemi kdekdo – lobisté, korporace, banky, federální vláda apod. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Gallupův institut, jedno z nejrenomovanějších (a nejstarších) zařízení výzkumu veřejného mínění. Současně však občané věří, e vlády jednotivých států a vláda federální, jako i právní systém, náboenské organizace a armáda mají buď moc dostatečnou, nebo dokonce malou. Pokud jde o odbory, odpovědi jsou smíšené – hodně respondentů se sice domnívalo, e moc odborových organizací je přílišná, ale mírná většina je naopak přesvědčena, e tato moc je odpovídající nebo slabá.
Průzkum byl prováděn od 25. do 27. března.
Otázka tazatelova zněla: Kdy vám přečtu následující institucionální jednotky, řekněte mi laskavě, jestli se domníváte, e mají přílišnou moc, moc odpovídající, nebo nedostatečnou.
Přílišná (%) | Odpovídající (%) | Nedostatečná (%) | Čisté příliš v bodech (%) | |
lobbisté | 71 | 13 | 8 | + 63 |
velké korporace | 67 | 21 | 9 | + 58 |
banky a fin. instituce | 67 | 23 | 8 | + 59 |
federální vláda | 58 | 30 | 9 | + 49 |
odborové organizace | 43 | 28 | 24 | + 19 |
vláda vašeho státu | 34 | 49 | 15 | + 19 |
soudy, právní soustava, soudci | 34 | 49 | 14 | + 20 |
náboenské organizace, církve | 25 | 25 | 24 | + 1 |
obecní a místní správa vašeho bydliště | 22 | 53 | 21 | + 1 |
vojsko | 14 | 53 | 28 | – 14 |
Ačkoliv poměrně málo Američanů má za to, e tito významní společenští hráči mají příliš malou moc, zhruba kadý čtvrtý tvrdí, e odbory, organizované náboenství a vojsko jí mají nedostatek. Pouze pokud jde o vojsko, je více těch, kdo jsou přesvědčeni, e moci je spíše méně ne příliš – 28 procent proti 14.
Letos se vedly ostré diskuse o moci vlády a odborových organizací. Důvodem byly příkré spory několika guvernérů s odbory veřejných zaměstnanců, protoe pod záminkou nutných úspor v rozpočtech několika států se guvernéři – republikáni snaí nejenom sniovat platy státních zaměstnanců (nejčastěji učitelů a policistů – co v Česku jistě chápeme), nýbr také omezovat práva těchto odborových organizací na vyjednávání netoliko o platech. Na federální úrovni přitom demokraté zápasili (a ještě zápasí) o vhodný rozsah (pravomoci a financování) federální vlády.
Není tudí divu, e názory na moc těchto institucí se příkře rozcházejí. Republikáni jsou oproti demokratům s dvojnásobnou pravděpodobností náchylni tvrdit, e vláda ve Washingtonu má moc přílišnou (a sotva z poloviny se domnívají, e moc je příliš malá), take výsledek čistě příliš je + 68 procent republikánů proti +16 procentům demokratů.
Ještě výraznější rozdíl se týká odborových organizací. Republikáni jsou mnohem častěji přesvědčeni o jejich přílišné moci, take výsledek je +59 čistě příliš. Demokraté se domnívají opak, výsledek je –19.
Politické názory tzv. nezávislých – tedy těch, kdo nejsou členy ádné z obou velkých stran – jsou příznačně uprostřed mezi těmito krajnostmi. 47 procent má za to, e moc odborů je přílišná – cosi jako střed mezi republikánskými 69 procenty a 20 procenty demokratů. Zato v názoru na federální vládu je 67 procent nezávislých mnohem blí 75 procentům republikánů ne 34 procentům demokratů.
republikáni (%) | Nezávislí (%) | Demokraté (%) | |
federální vláda | |||
příliš velká moc | 75 | 67 | 34 |
odpovídající moc | 17 | 26 | 45 |
nedostatek moci | 7 | 4 | 18 |
čistě příliš mnoho | + 68 | + 63 | + 16 |
odborové organizace | |||
příliš velká moc | 69 | 47 | 20 |
odpovídající moc | 17 | 28 | 38 |
nedostatek moci | 10 | 21 | 39 |
čistě příliš mnoho | + 59 | + 26 | – 19 * |
* Čisté záporné hodnocení naznačuje, e více demokratů se domnívá, e odbory mají příliš malou moc, ne e jí mají příliš mnoho.
Demokraté tíhnou více ne republikáni k názoru, e organizované náboenství, vojsko, velké korporace a banky jsou příliš mocné. Soudy, lobbisty, místní správu a vlády jednotlivých států posuzují zhruba stejně.
Gallupův průzkum ukazuje, e k většině svých institucí nemají Američané důvěru. Kevin Drum, komentátor známého časopisu Mother Jones, si všiml nejenom skutečnosti – podle jeho soudu známé –, e politický úsudek krajanů je nesouvislý, nýbr i faktu, e pociťují určitou bezmocnost – jejich hlas není příliš slyšet. Přesvědčení, e federální vláda je příliš mocná, je podle něj také částečným vysvětlením, proč v nedávné bitvě o omezení vládních výdajů prezident Obama prohrál proti předsedovi Sněmovny reprezentantů (republikánovi) Johnu Boehnerovi a jeho (ještě konzervativnějším) spojencům z čajové strany (Tea Party). Nesoudrnost takového postoje se v tomto případě projevila v tom, e veřejnost je především pro výdajové škrty u tzv. volitelných programů rozpočtu – poloek ne přesně definovaných. Jakmile se škrty týkají konkrétních programů – například stále diskutované Medicare (federálního nemocenského pojištění osob nad 65 let) –, Američané názor hned mění.
Nespokojenosti, vyjádřené také v Gallupově průzkumu, se snaí pochopitelně vyuít populistická pravice – od bývalé kandidátky na viceprezidenta Sarah Palinové přes zmíněné čajovníky a po miliardáře Donalda Trumpa (který se ovšem právě zřekl své moné kandidatury na prezidenta). Levici se naproti tomu nedaří rozhořčení nijak kanalizovat. Nedokázala – aspoň zatím – předloit ádný souvislý program (vizi), v něm by mohla federální vláda i s omezenou mocí přiškrtit spekulativní chování bank a finančních institucí a zaměřit se například na vytváření pracovních míst (největší problém současné americké ekonomiky) a zlepšování ivotních podmínek milionů zbídačelých spoluobčanů.
Gallupův ústav se dotazoval namátkou vybraného vzorku 1027 dospělých (starších 18 let) ijících v pevninských státech USA. Se spolehlivostí 95 % lze říci, e maximální odchylka jsou plus minus čtyři procenta. Rozhovory byly váeny podle pohlaví, věku, rasy, vzdělání, oblasti a telefonních linek.
Štěpán Steiger (1922) je publicista a překladatel.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.