Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 2 > Stručně: Marcela Hutarová: Chudák Babička

Marcela Hutarová

Chudák Babička

Babička Boženy Němcové se stává terčem pozornosti, když se poukazuje na rozpor mezi skutečností a obrazem. Srovnávají se postavy a místa, kde se děj odehrává. Zdůrazňuje se, že skutečná babička nebyla přihrbená stařenka, jak ji vnukly knižní ilustrace či filmová zpracování, ale pětapadesátnice. Zapomíná se, jaký je rozdíl při srovnání dnešních a tehdejších žen tohoto věku; venkovské ženy byly poznamenány těžkou prací a neléčitelnými chorobami. Literární postavy mají vnitřní logiku. Spisovatelka žila v době romantismu; jde o idealizaci estetickou. Podařilo se jí vytvořit ideální typ české ženy na sklonku života. Mohli by Angličané takto přistupovat k hrdinům Dickensových románů? Zdeněk Mahler konstatuje, že „s naším zhrublým vkusem působí Babička Boženy Němcové jako krajka, jako křehký porcelán. V inscenaci, kde roli babičky ztvárnil herec s plnovousem, se režisér asi rozhodl bourat konvence. Pokud chce někdo bourat klasiku, musí ji především převýšit“. Umělecká fikce líčená jako rozpor se skutečností může přispívat ke zpochybňování díla. Přesto se toho ujímají stále další autoři. Hra s názvem Babička se vrací aneb Dichtung und Wahrheit v divadle Ypsilon srovnává dokonce tři roviny, příběh umělecky zpracovaný, skutečný a jeho promítnutí do dnešní doby. Film mladých amatérů, promítaný nedávno v kinech, byl natočen jako „Antibabička“. Chce zesměšnit příběh tím, že předvádí, jak po skeči ochutnávek veverek a koček u Kudrnů si Božena Němcová pochutnává u psacího stolu na kaviáru se šampaňským. Klasická babička je zastíněna parodovanou, která krade na panském. Neustálé zdůrazňování, že dílo bylo školní četbou, má také degradovat. Povrchní rozebírání autorova života v době bulvárních přístupů snižuje i význam tvorby. Psychologie říká, že každé očernění zanechává stopy na obraze. Odsudek Boženy Němcové ve filmu Gympl z úst studentky (jakoby v zastoupení mladé generace) není vůbec náhodný.

Marcela Hutarová

Obsah Listů 2/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.