V Římě, ještě před Listy

Jiří Pelikán začínal publikační a vydavatelskou činnost v exilu dřív, než začaly vycházet Listy. Kniha nazvaná XIV. mimořádný sjezd KSČ (Protokol a dokumenty) připomínala na 294 stranách drobného tisku v kapesním formátu událost ojedinělou – sjezd vládnoucí strany, který se odehrál v srpnu v utajení před okupačními jednotkami „spřátelených“ zemí. Ve stručné tiráži se uvádí: 1970 by Europa-Verlag Vienna, Printed in Italia, SALEMI – Roma. Nabízíme pár odstavců z Úvodu k českému vydání (svazek vyšel i v jiných jazycích), datovaného 16. 2. 1970 a podepsaného iniciálami J. P. Je v něm řeč také o potížích, které více či méně provázely exilové nakladatele celou dobu. Druhá část pochází ze Závěru s datem 7. 11. 1969; to svědčí i o tom, jak brzy po odchodu z vlasti se zakladatel Listů pustil do nové práce. Reprodukujeme první stranu obálky, jinak čistě bílé, dokumentující snahu o konspiraci při pašování domů, ale patrně i smysl pro humor.

Uskutečnění českého vydání dokumentů XIV. sjezdu narazilo na velké potíže, které poznamenávají celý náš boj doma i v cizině Protože nemůžeme přijmout finanční pomoc, která by mohla narušit naši politickou nezávislost, museli jsme se spolehnout jen na vlastní síly a na pomoc našich přátel a soudruhů, kteří sami jsou angažováni v těžkém boji za svobodu, demokracii a socialismus. Nedostatek finančních prostředků i možností českého tisku nás postavily před nutnost omezit se při korektuře jen na hlavní chyby, které by změnily smysl, a ponechat všechny ostatní, které čtenář snadno rozpozná. Je to řešení bolestné pro každého, kdo miluje náš rodný jazyk. Přijali jsme je však s nadějí, že tento nedostatek bude napraven při novém vydání v Československu, zbaveném okupace. Teprve potom bude možno dát této publikaci definitivní tvar, nejen po stránce slohové, ale i věcné, srovnáním různých verzí protokolu, podkladových materiálů, usnesení atd.

Do té doby a s ohledem na tyto důvody prosíme čtenáře o shovívavost a pochopení. Jestliže tato publikace přispěje přes všechny tyto nedostatky k lepšímu poznání pravdy, včetně zkoumání kladů i záporů našeho hledání nových cest v r. 1968, k dalšímu myšlenkovému kvašení, ke zkoumání skutečných příčin dočasné porážky„pražského jara“ a hledání pozitivních východisek i k inspiraci do dalších bojů – pak splní své poslání.

Neboť nejde ani zdaleka jen o vnitřní záležitost Československa, nýbrž celého mezinárodního pokrokového hnutí. Tak jako ve chvíli zkoušek v 1. světové válce zklamala II. Internacionála, když podřídila mezinárodní solidaritu mocenským zájmům, tak je ohrožena celá perspektiva socialismu a pokroku ve světě, jestliže se připustí, aby byla pošlapána suverenita a svoboda malé socialistické země jinou, silnější socialistickou zemí, která má více tanků, raket a vojáků. Odčinit tento zločin 21. srpna 1968 je v zájmu socialismu Československa i celého světa, včetně Sovětského svazu, jehož revoluční prestiž byla vážně otřesena touto agresí, jež se obrací proti jeho vlastním zájmům. Jen tak je možno zabránit pokračování a opakování tohoto zločinu.

Čtěte také:

Václav Jindráček: Počátek sporů o Rukopisy na stránkách Athenea

Josef Škvorecký – Lubomír Dorůžka: Dopisy přes oceán

Obsah Listů 2/2011
Archiv Listů
Autoři Listů

V Římě, ještě před Listy

Čtěte také:

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu