Ke knihám o vodách našich zemí (Listy 3/2005, 4/2008, 2/2009) přibývá další, věnovaná tentokrát přehradám, rybníkům a jezerům. Má poněkud odlišný ráz ne osobněji laděné knihy předchozí, v nich autoři líčili cesty k pramenům, vodopádům a soutokům. Tentokrát jde o důkladnou encyklopedii, zahrnující asi 1500 vodních ploch. Kromě popisu vody a s ní spojených rekreačních a turistických moností zde najdeme i rok vybudování přehrady a u starších rybníků století jejich zaloení. Kniha má fotografickou přílohu, v ní jsou zvláště zajímavé starší pohlednice. Jazykovým poitkem jsou jména některých rybníků, poukazující obvykle na dávné zapomenuté příběhy.
Stanislav Štefáček:
Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Libri, Praha 2010, 367 s., cena 490 Kč.-jn-
Je to ji 22. malá kníka, kterou autor vydal od roku 2005. Sevřený text, doprovázený neméně sevřenými básněmi, líčí autorovo pátrání po tom, co se dochovalo v archivech z procesu, v něm byl roku 1950 odsouzen k 20 letům vězení (propuštěn byl v 9. roce trestu). Na základě svých poznatků se autor táe, zda ze spisů státních soudů jednou historikové a právníci vyčtou aspoň zrnko pravdy. Čtenář si patrně na tuto otázku odpoví negativně – vyšetřovatelé a soudci se nesnaili zjistit pravdu o činnosti obviněných, ale vyhovět politické objednávce. Např. osoba, kterou byl autor podle údajně vlastního doznání řízen, nakonec v procesu vůbec nefigurovala, autora se na ni nikdo ani neptal a v pokynech soudu bylo uloeno se o ní nezmiňovat. Tím cennější jsou svědectví pamětníků, jejich sebrání a zpracování by nemělo být ponecháno jen na jejich iniciativě. Potěší aspoň to, e kdy se autor nenechal odradit nepříjemnými záitky z počátku pátrání, byl nakonec v Archivu bezpečnostních sloek Brno přijat mile a vstřícně. Kromě vylíčení nejtěší části autorova osudu v konfrontaci s jeho spisovým obrazem zaujme formulace o rozdílu mezi odporem a odbojem – svou vlastní činnost po nástupu komunistů vidí jako odpor, nikoliv odboj – a postesk, e léta 1989/90 nepřinesla celonárodní katarzi. Čtenář se zde můe ptát, zda kolektivní katarze je vůbec moná. Není katarze stejně osobní a nekolektivní jako vina a mohl by osobní katarzi prospět jakkoliv ušlechtile motivovaný politicky podpořený nátlak? Lze lidské svědomí probouzet nějak účinněji, ne to svým činem a knihou udělal autor?
Karel Vyslouil: Famo-o.
Monstrproces v Olomouci v červnu 1950, LÍPA, Vizovice 2010, 91 s., cena neuvedena.-jn-
Po dlouhém mlčení podává autorka svědectví o svém pohnutém ivotě. Po téměř idylickém dětství v předválečné ilině přichází strašlivý zlom, kdy slovenští idé strádají pod Damoklovým mečem transportu, který na poslední chvíli dopadne i na autorčinu rodinu. Autorka přeije Osvětim, Ravensbrück, Sachsenhausen i pochod smrti a po návratu se asi rok marně pokouší zakotvit v Čechách, na Slovensku i v Rumunsku, ne se jí po náhodném setkání ujme její pozdější první manel. Ani další ivot však není snadný – latentní antisemitismus v době procesu se Slánským přispěje k rozpadu jejího manelství, za normalizace se ocitá na černé listině a k zaměstnání jí dopomůe a známý, který se uchýlil na Slovensko a nebojí se část jejích kádrových materiálů prostě spálit. Knihu doprovodila předmluvou Olga Sommerová, která podle autorčiných vzpomínek natočila dokumentární film. Pojímá autorku jako oběť dvou po sobě následujících totalitních reimů, do čeho však ne zcela šťastně zařazuje její výrok, e doba po návratu byla horší ne sama Osvětim. Zrovna za to komunistická diktatura nemohla a mezi těmi, kdo v ivotě autorce pomáhali, bychom našli i řadu (byť asi většinou jen dočasných) členů KSČ. Kniha má pěknou fotografickou přílohu a obsahuje stručný přehled historie koncentračního tábora v Osvětimi.
Erika Bezdíčková:
Moje dlouhé mlčení. ivot a holocaust, Kartuziánské nakladatelství, Brno 2010, 93 s., cena 179 Kč.-jn-
Kniha vyšla jako 4. svazek edice Osobnosti, která ve formě rozhovoru přibliuje čtenářům čelné osobnosti české vědy a kultury (dosud to byli Josef Koutecký, Petr Král a Vladimír Justl). Nyní přišel na řadu profesor Masarykovy univerzity, geograf, klimatolog a polárník Pavel Prošek, díky jeho úsilí máme pro výzkum Antarktidy k dispozici území velké téměř jako Jihomoravský kraj. Nejzajímavější částí knihy jsou pochopitelně Proškovy záitky ze Špicberků a Antarktidy. Čtenář bude asi souhlasit s tím, e autor rozhovoru se ptal na to, na co by se rád zeptal i on sám. Zajímavá je však také retrospektiva Proškových osudů – pamatuje ještě konec války – s mnoha detaily příznačnými pro ivot jeho generace. Hodnotu knihy zvyšují fotografie, mapy a přehled o dřívějších pobytech našich badatelů v Antarktidě.
Jaroslav Čuřík:
Pavel Prošek. Profesor v Antarktidě, Akropolis, Praha 2009, 177 s., cena 356 Kč.-jn-
Spevák u jednu knihu fotografií vydal – pred trinástimi rokmi, s názvom Amerika. Druhá fotografická publikácia obsahuje 300 snímok a je koncipovaná ako portrét, príbeh fiktívneho mesta, vyskladaný z dielčich portrétov a naznačených príbehov iných miest, ktoré Müller navštívil za posledných desať rokov. Fotografie – niektoré urobil mobilným telefónom – sú rozdelené do tematických častí: Krajina krivých zrkadiel, Paralelné svety, Ilúzie, Blues v modrom, Ona, Iba kone, Mestská rapsódia, Zakliati a Exit. Sprevádzajú ich texty od J. Saudka, kurátorky knihy D. Bogdalíkovej a autora. V tom poslednom sa mono dočítať: Pozor, som veľký fotograf, meriam 198 centimetrov. V jeho sebairóni je, iaľ, kus pravdy. Napokon, naznačilo to aj jeho CD s názvom U, ktoré predchádzalo knihe. Kapela je len doprovodná, úplne podriadená spevákovi, ten rýmuje fuk – hluk – zvuk – lúk – muk... , alebo stačí pár jasných pohľadov a hneď sa pohnem vpred s náladou, a filozofuje: kadý zlomok ivota predstavuje hodnotu, ktorá v danom momente zodpovedá ivotu. Ale to u tak býva, e slávni ľudia sa občas obklopia nekritickými pritakávačmi. Informáciu o okázalo rozmernej a ťakej knihe uzavrime nedávno vyslovenou myšlienkou Gorana Bregoviča: Ak sa rozhodnete byť umelcom zo silného vnútorného popudu, je vám jedno, či budete úspešný. Úspech buď príde, alebo nie. Proste nepočítate s úspechom, máte len vnútorné odhodlanie, ktoré sa nedá potlačiť...
Richard Müller:
Enter, Slovart, Bratislava 2010, 212 s., 39, 90 eur.-mah-
O naléhavosti světové situace svědčí vyšší frekvence vydávání publikací o bezpečnostních tématech. Většinou jsou analytického charakteru a o terorismu. V roce 2007 přibyla monografie informačního charakteru určená zvláště vysokoškolákům. Byla asi zajímavá i pro jiné čtenáře, co byl důvod, proč vychází druhé rozšířené vydání. Soubor monografických studií vychází v úvodní studii Bezpečnost – hrozby – rizika z klíčové bezpečnostní problematiky, jí je koncept a souvislosti bezpečnosti spolu s identifikací bezpečnostních hrozeb. Dále se věnuje legislativě, ekonomickému zajištění bezpečnosti a kritické analýze strategických bezpečnostních dokumentů. Autoři se zabývají i šesti slokami českého bezpečnostního systému: ozbrojenými silami, policií, Integrovaným záchranným systémem, zpravodajskými slubami, obecní policií a soukromými bezpečnostními slubami. Samostatnou pozornost věnují mezinárodnímu zajištění bezpečnosti ČR, (NATO, EU, OBSE, OSN). Součástí je i prognóza do r. 2020, v ní jsou predikovány hlavní trendy světového vývoje a hlavní aktéři bezpečnostní situace ve světě. Z nich lze odvodit i budoucí potřeby zbrojní výroby a jejich trendy. V příloze se čtenáři mohou seznámit s právní úpravou zajišťování bezpečnosti, strukturou bezpečnostního systému republiky, seznamem vybraných institucí a organizací zabývajících se bezpečností. Je tu i studie o human security.
Balabán, M., Duchek. J., Stejskal, L. a kol.:
Kapitoly o bezpečnosti, Karolinum Praha 2010, 484 s.-ar-
Po úspěchu publikace Události pravdy zrady nadějí 1967–1971 vydalo třebíčské nakladatelství v říjnu další publikaci M. Sígla. Autor, narozený v Obříství (1926), byl novinářem ji od poválečných let (MF, Hospodářské noviny, zpravodajství ČST). Po okupaci spřátelenými vojsky ho neminulo existenční postiení, byl vyslýchán StB. Po Listopadu nechyběl mezi zakladateli Syndikátu novinářů. Soustavně uchovával ve svém osobním archivu tisk, monitoroval naše i zahraniční rozhlasové vysílání, zprávy si podrobně zapisoval, shromaďoval tituly publikací. Na základě rozsáhlého osobního archivu a jiných publikací tak vznikla další objemná kníka. Autor neovlivňuje čtenáře svým názorem. Pouze týden po týdnu i den po dni zaznamenává valící se společenské události pojednávaného období po červen 1990. Podrobná faktografická publikace o 496 stranách je poutavým čtením, doloeným 460 ilustracemi – fotografiemi význačných aktérů dějin, dobových dokumentů, obálek knih, sborníků, gramofonových desek, novinových článků, snímků z ulic, veršů, textů písní, anekdot... Nechybí ivotopisná data význačných protagonistů oné doby, přehled mluvčích Charty 77, publicistů, kteří působili v exilu. Po 21 letech, které uplynuly od historického Listopadu, leccos ze souvislostí upadá v zapomnění. Síglovo autentické svědectví události oivuje v souvislostech. Chronologické uspořádání dat, doloené ilustracemi, je zajímavým, napínavým čtením nejen pro pamětníky. Publikace osloví kadého, kdo se byť minimálně zajímá o naše novodobé dějiny. A je inspirující pro generaci, která se narodila ve svobodné zemi. Proto by publikace neměla chybět v obecních ani ve školních knihovnách. Knihu o událostech let 1967–1971 provázel velký ohlas i ocenění odborné veřejnosti. Dosud poslední Síglově knize lze přát ohlas stejný.
Miroslav Sígl:
1989–1990. Události totality, svobody, demokracie, Akcent, Třebíč 2010, 487 s.-cys-
J. Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů se problematikou terorismu zabývá dlouhodobě. Druhé upravené vydání knihy svědčí o tom, e zájem o publikace o bezpečnostním problematice je velký. Je rozšířeno o hodnocení nových válek, které proběhly v letech 2008 a 2009, zvláště války mezi Gruzií a Ruskem, a tzv. třítýdenní války, kterou zahájil Izrael proti Palestincům na území Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Dále je vydání obohaceno o hodnocení dalšího vývoje válek v Africe, v Kolumbii či na Srí Lance. V případě Afghánistánu přibylo zejména hodnocení mise ISAF, v případě Iráku změny přístupu USA. Eichler po detailním posouzení válek posledního dvacetiletí dochází k závěru: z analýzy nevyplývá, e kadá válka, která bude mít tzv. plný mandát Rady bezpečnosti OSN, vdy proběhne a skončí jako bezproblémová. Ale umoňuje, abychom i nadále doufali, e válka s jasným zmocněním můe být lépe řízena a stejně tak ukončena a můe otevřít cestu ke stabilizaci a rekonstrukci. Podle Eichlera první dvě desetiletí po skončení studené války přinesla také několik významných válek, jim padly za oběť statisíce lidí a v nich byly napáchány obrovské hmotné škody. Čtyři velké války, které po r. 1990 vedly USA, napovídají, e válka prozatím není vylučována z kategorie racionálních rozhodnutí nejvyšších činitelů. Válka není vyloučena z mezinárodního ivota, stále ještě nastávají situace, za nich není moné se jí vyhnout. Proto nadále zůstává jedním z námětů řady vědních oborů.
Jan Eichler:
Terorismus a války v době globalizace, Karolinum, Praha 2010, 398 s.-ar-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.