(K Listům 4/2010)
Jiří Němec zůstává ve svých úvahách o přímé volbě starosty či prezidenta v abstraktní rovině jakéhosi modelu; nebere v úvahu reálný stav naší neduživé demokracie. Po celé minulé volební období byla činnost dolní komory parlamentu v podstatě paralyzována. Parlament si nebyl schopen zvolit předsedu; nakonec byl ustaven dočasný předseda Vlček, který ke konci volebního období musel odstoupit, a parlament řídila na posledních schůzích místopředsedkyně Němcová. Sněmovna byla rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, které vedly jakousi taktickou válku. Díky svému povolání jsem mohl v noci sledovat záznamy jednání parlamentu; podle mého odhadu asi 80 procent všech vystoupení bylo zcela bezobsažných. Jejich účel byl buď taktický (obstrukce) nebo se poslanec potřeboval z nějakého důvodu zviditelnit. Výsledkem byla půlroční vládní krize, kterou se podařilo překonat díky dvěma rebelujícím poslancům ČSSD, kterým se dostalo veřejného označení přeběhlíci a jejich čin byl nazván politickou korupcí, ač patrně hlasovali podle svého svědomí. Alespoň nikdo neprokázal, že by byli za to zaplaceni či získali jinou výhodu
Při volbě prezidenta republiky se utkali ve dvou kolech dosavadní prezident Václav Klaus a ekonom Jan Švejnar. Václav Klaus vyhrál nejtěsnějším poměrem a později se objevil v médiích záběr z bezpečnostní kamery, který ukazoval schůzku mužů v pozadí. Bezpečnostní pracovník, který se o to zasloužil, byl disciplinárně potrestán, ačkoli to byl vlastně chvályhodný čin – pomohl pročistit společenské ovzduší. Spravedlnost bývá bohužel slepá. Nynější vicepremiér Schwarzenberg nazval tento způsob volby záchodkovou volbou. Záchod může sloužit k nejrůznějším účelům: žáci tam chodí kouřit, konzervatoristé tam cvičí na housle. Proč by se záchody nemohly používat k tajným jednáním? Kamery tam asi nejsou.
Podplácení poslanců se dá těžko přímo prokázat; řada skutečností však svědčí o tom, že je poslanci považují (považovali?) za běžnou věc. Jsou to např. přílepky k zákonům nebo výše zmíněná slova o politické korupci. Jeden poslanec dokonce uváděl na svém volebním billboardu, že dokáže protlačit Sněmovnou takový či onaký zákon. Takovýto parlament asi těžko může rozřešit korupční skandály typu Grippen nebo podvody s akademickými tituly...
Přímá volba prezidenta, která se praktikuje i v jiných státech EU, by byla pro občany atraktivnější a dodala by prezidentskému úřadu větší vážnost. Myslím, že se nemusíme obávat silnějšího prezidenta; jsme koneckonců členy EU, takže jsme svázáni jistými pravidly. Až bude naše společnost na vyšší morální úrovni a zvolí si důvěryhodné poslance, potom se můžeme vrátit k volbě nepřímé.
Jiří Němec: Přímá volba: vějička?
Jakub Charvát: Taktická hra, nebo poráka ODS?
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.