Libor Martinek

Krnovská Cesta světla

Iniciativa Cesta světla vznikla v březnu 1990 v Krnově z aktuální společenské atmosféry a z potřeby pozitivně měnit mravní vědomí mládeže k demokracii a humanismu. Cestu světla založila filozofka Ludmila Ondrušková spolu s několika kolegy ze Střední pedagogické školy v Krnově. Cílem iniciativy bylo hledání východiska z morální devastace společnosti a úsilí o sjednocování mládeže i dospělých odpovídajícími formami otevřeného dialogu, přednáškové činnosti a kulturně výchovných aktivit. Smyslem Cesty světla bylo sbližování a sjednocování mládeže na základě nejvyšších duchovních principů. Iniciativa se opírala o kulturní a duchovní odkaz Jana Amose Komenského i o dědictví dalších významných osobností našich dějin. Název byl přijat podle Komenského spisu Via lucis. Kulturně etická iniciativa Cesta světla vznikla jako volné nezávislé sdružení mládeže, pedagogů a všech občanů, kteří měli zájem na objasňování českého filozofického myšlení v kontextu s filozofií evropskou a světovou, chtěli se aktivně podílet na utváření nového obrazu současného mladého člověka a jeho identity s odkazem našich dějin: na pochopení utváření nového obrazu světa (podle přílohy Zdeňka Jeníka ke sborníku Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století, 2003). Ve svém programovém prohlášení se zaměřovala na využití společenského klimatu po listopadu 1989 k permanentnímu rozvíjení zájmu mladé generace o občanské záležitosti, o nové uspořádání etických hodnot, o poznání kořenů národního sebeuvědomování. Záleželo jí na rozvíjení tvořivosti a samostatnosti, aby se mladí lidé stali subjekty nové kultury hledající východisko z konzumního pojetí života a umožňující rozvoj talentů v činnosti umělecké, osvětové, výchovné, ekologické i charitativní. Využila výročí 400. výročí narození J. A. Komenského k obeznámení mládeže s jeho pedagogickým i filozofickým dílem, k ukázání kontinuity českého filozofického myšlení, k propagaci a pochopení myšlenek velkých humanistů 20. století i nových myšlenkových proudů, duchovně formujících nový věk.

Cesta světla proto vyvíjela i různorodé kulturní činnosti. k těm patřily Kluby Cesta světla, které organizovaly přednášky, semináře, samostatné studium díla J. A. Komenského, konzultace, tvořivé zpracování myšlenkového odkazu Komenského. Dále to byly kulturně etické aktivity – literárně dramatické pořady, koncerty, využití pedagogické dramatiky ve formě kroužků Schola ludus, včetně pěveckých a instrumentálních skupin mládeže. Konečně cesty po stopách J. A. Komenského ve vlasti i zahraničí. Cestě světla se skutečně podařilo zrealizovat řadu cenných kulturních a vzdělávacích aktivit, deset filozofických seminářů a kolokvií, šest tematických zahraničních zájezdů po stopách J. A. Komenského, vydání osmi sborníků a dalších tiskovin, deset literárně-hudebních programů a koncertů, programy pro mládež. Přitom bylo navázáno množství užitečných a hodnotných kontaktů s komeniology, středoškolskými a vysokoškolskými pedagogy, školami, univerzitními pracovišti a kulturními institucemi i s neziskovými organizacemi.

K publikacím, které se vztahovaly k seminářům a konferencím, patří sborníky obsahující vedle prací studentů ze studentských kolokvií také kvalitní příspěvky řady nejen regionálních, ale i celostátně významných osobností vědy, kultury, umění a politiky: k filosofii J. A. Komenského (1992); Komenský redivivus (1992); Zdroje a základy duchovních hodnot současné české společnosti (1993); Duchovní hodnoty současné české společnosti (1994.); Jaroslav Krejčí: o češství a evropanství, I. a II. díl (1995); Člověk a česká společnost na prahu 21. století (2000); Češi a Němci dříve a dnes. Problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců (2000); Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století (2003). Jde vesměs o odborné publikace, v případě studentských prací o pokusy napsat mnohdy poprvé odborný příspěvek na dané téma. Jsou dokladem dlouhodobě velmi solidní kulturní úrovně krnovských kulturních pracovníků i vysoké odborné úrovně pozvaných osobností a expertů. Od sborníků se odlišuje a specificky vyniká dvojdílná monografie Jaroslava Krejčího (1932–2006), filozofa, pedagoga a signatáře Charty 77.

Je patrné, že moderní demokracie spočívá stále více na mimoinstitucionálních aktivitách, k nimž patří především občanská angažovanost, civilní kuráž a dialogická kultura demokratické diskuse. Cesta světla podporovala vytváření občanské společnosti. k této orientaci napomohly i semináře Cesty světla z oblasti filozofie, sociologie a politologie, na nichž byly rozebírány představy, postoje, měřítka a hodnoty demokratického a občanského života. Aktuálnost krnovských seminářů byla dána i vstupem ČR do EU, což předpokládalo nabytí kompetencí a kvalifikací pro regionální a kontinentální spolupráci v Evropě, ale i výchovu k tvorbě občanského konsensu, tvořícího základnu politického života.

Činnost kulturně etické iniciativy Cesta světla byla přechodně utlumena po ukončení projektu krnovských filozofických seminářů na podzim roku 2004. Zanedlouho byla aktivita obnovena pod novým názvem Cesta světla J. A. Komenského. Záslužná a potřebná aktivita Cesty světla J. A. Komenského bude, zdá se, i nadále pokračovat a obohacovat duchovní i kulturně-společenský život v regionu.

Libor Martinek

Obsah Listů 4/2010
Archiv Listů
Autoři Listů

Libor Martinek

Krnovská Cesta světla

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu