Václav Burian

Jak číslují republiky Poláci?

Snad se to bude hodit dopovědět k článkům J. Z. Dusa a A. Romanowského: Pojem „druhá republika“ vyvolává ve většině Poláků docela jiné pocity než stejný pojem ve většině Čechů. Polská II. republika je totiž jejich republika meziválečná, s politickým systémem od roku 1926 ne zcela demokratickým, ale rozhodně republika samostatná. Nejen tím, že musela za dvacet let scelit tři zábory, pruský, ruský a rakouský, s jinou administrativou, s jinými návyky, jinými předpisy, ale také regiony různě bohaté či chudé, vykonala mnoho práce. Vzpomíná se na ni v dobrém. a proč byla druhá? První totiž byla polsko-litevská unie a trvala do konce 18. století, než bylo Polsko na dlouho sousedy rozerváno. Byla to republika šlechtická, nikoliv všeobčanská v dnešním chápání, ale její zřízení poskytovalo svobodu a účast na moci vrstvám poměrně širokým. Po druhé republice následuje velký skok – třetí republikou je totiž míněno až Polsko postkomunistické. o tom komunistickém se mluví a píše jako o PRL či „Peerelu“ (č. PLR, Polská lidová republika) a z posloupnosti je tím vylučováno. To je jistě sporné, ale už vžité. Kontinuitu s meziválečným Polskem měla naplňovat londýnská exilová reprezentace včetně vlády a prezidenta; úctyhodná, ale postupem let ztrácející na významu, který naopak v exilu získávaly spíš iniciativy nakladatelské a mediální. (Ostatně podobně jako se v ČSSR víc vědělo o Pavlu Tigridovi či Jiřím Pelikánovi než o Radě svobodného Československa.)

Zvláštním případem je nedávná epizodní a poněkud fantomatická republika čtvrtá. To byla snaha začít od čistého – totiž korupce a „postkomunismu“ zbaveného – stolu. Dnes je připisována, jako projekt ztroskotavší, s počestnými motivy, ale podezřele radikální, ba revoluční, obvykle bratřím Kaczyńským a jejich straně PiS. Byly ovšem doby, kdy slogan o „čtvrté republice“ přijímala i podstatná část Občanské platformy (PO), dnes umírněnější. Platforma a PiS dlouho soutěžily v radikálnosti protikomunistické, národní, lustrační, protibruselské, příležitostně i protimoskevské či protiberlínské rétoriky. Nebylo by vůči bratřím Kaczyńským spravedlivé to nepřipomínat. v každém případě panuje dnes v Polsku většinová shoda, že Poláci žijí v republice třetí. a patrně i shoda v tom, že pro demokracii je zdravější instituce kultivovat, ale radikální přelomy nenabízet.

Václav Burian

Obsah Listů 4/2010
Archiv Listů
Autoři Listů

Václav Burian

Jak číslují republiky Poláci?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu