Kdo z nás by nechtěl volit prezidenta, ale také svého starostu, primátora a hejtmana přímo, nikoliv jenom zprostředkovaně poslanci a senátory, členy zastupitelstva? Kdo by nechtěl v přímé volbě zvolit starostu, který bude sdílet starosti občanů a snait se je opravdu řešit? Ale... co kdy se nám pak sice podaří zvolit toho nejlepšího z kandidátů, s jeho osobnostními kvalitami a volebním programem se ztotoňujeme... a pak mu k tomu zvolíme takové zastupitelstvo, které mu znemoní jeho volební program realizovat? Bez peněz nejen do hospody nelez, také ádný z nápadů a projektů obce bez rozpočtových peněz nezrealizuješ. a o rozpočtu, o rozdělování obecních peněz, ale také o územním plánu a o dalších zásadních věcech přece rozhoduje zastupitelstvo, nikoliv sám starosta! Nebo chceme zastupitelskou demokracii omezit právě ve prospěch přímo zvoleného starosty a dát mu tak i příslušné pravomoci? Proč ne! Ale to by však znamenalo značný posun od evropského zastupitelského modelu veřejné správy spíše k americkému, kde přímo volí – s plnou odpovědností a pravomocemi – nejen starosty, ale i šerify a prokurátory... Chceme skutečně takový posun tradiční evropské zastupitelské demokracie?
Toté platí, i pokud jde o ji avízovanou přímou volbu prezidenta. Kdo z nás by nechtěl volit prezidenta přímo? Zvláště po tragikomických zkušenostech z několika minulých voleb, počínaje třeba Sládkem ve vazbě a hvízdotem na Hradě přes zvolení Havlova nástupce moná a pod hrozbou kandidatury Karla Gotta po veřejné hlasování pod tlakem hrozeb u nejrůznějších... Navíc by se prý jen drobně pozměnila ústava, právě jen pokud jde o změnu způsobu volby, pravomoci prezidenta by zůstaly stejné. Je tomu skutečně tak?
Přímá volba prezidenta by moná ani ne tak ústavně, ale fakticky znamenala jednoznačně posílení jeho postavení, především v oblasti moci výkonné (kam vláda a prezident společně ústavně spadají) – vůči premiérovi, kterého prezident jmenuje, a vládě. Kdo je víc? Premiér, který po volbách, je, jak bývá u nás zvykem, tak úplně zase nevyhrál, nebo prezident, kterého zvolili přímo všichni občané ČR? a podle osobnosti toho či onoho by si určitě uměli naši budoucí prezidenti tento posun patřičně uít! Moností jak faktické posílení prezidentské funkce realizovat, nám dává ústava spoustu. Kdo říká, e pravomoci našeho prezidenta jsou malé (jako v Německu či Rakousku), asi ústavu nikdy pořádně nepřečetl. Třeba jenom nejrůznější jmenovací pravomoci a postupy bez daných lhůt k provedení, ratifikační pravomoci atd. Chceme skutečně tento posun a faktické posílení role prezidenta v našem ústavním systému?
Mám o přímé volbě prezidenta značné pochybnosti a povauji ji svým způsobem jen za vějičku pro voliče. Mnohem lepší by bylo přijmout zákon o jednacím řádu pro společnou schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu k volbě prezidenta a uzákonit tak volbu tajnou pro všechny další prezidentské volby. s přímou volbou bych byl opatrný a určitě bych takovou ústavní změnu nešil horkou jehlou v rámci koaličního vyjednávání o nové vládě.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.