Již na první obálkové stránce zaznamenává Jakub Charvát „chybné chování nevoličů“! Toto obvinění si zasluhuje hlubší rozbor. Český „nevolič“ zřejmě prokoukl „demokratické volby“. Jak asi může ovlivnit složení Sněmovny, když o kandidátech do parlamentu rozhodují pouze a jedině straničtí funkcionáři a především lídři stran! Ti ale dobře vědí, čí chleba jedí. Politika parlamentu je předurčena dlouho před „volební kampaní“! Jak asi může volič-nevolič žádat na sekretářích výměnu kandidátů, jak je idealisticky navrhováno? Slyšel již někdo o tom, že by volební schůze donutila sekretáře něco takového vykonat nebo že by se to uskutečnilo při odevzdávání volebního lístku? Jak může nevolič něco takového vyžadovat, když většinu kandidátů nezná? Slyšel již v ČR někdo něco o tom, že by se kandidát veřejně vyzpovídal, odkud pochází, jaké jsou jeho příjmy, kolik platí daně, proč zastupuje politiku strany a čím ji zdůvodňuje? Já ne. Zásadně jsou projevy kandidátů nezávazné blábolení o tom, jak nastane v ČR ráj, když příslušný kandidát zvítězí nad kandidáty ostatních stran. Projevy plné prázdných slibů, které nejsou schopni splnit ani lídři stran, protože ti jsou řízeni zákulisními spolky plutokratů. Ne, ne, pane Charváte, hlas lidu je hlas boha, i když v poušti.
Jedinou chybou neúčasti voličů ve volbách je, že je neúčinná! i kdyby se, teoreticky viděno, téměř žádný volič voleb nezúčastnil, kandidáti by stejně zaujali místa v parlamentu – svými vlastními hlasy a hlasy svých amigos. To proto, že podle volebního řádu platí „poměr“ hlasů, a nikoliv jejich počet.
Veliký pokrok by nastal, kdyby teplé křesílko ve Sněmovně nebo Senátu bylo rezervováno ne pro „stranu a vládu“, ale pro konkrétní počet hlasů odevzdaných pro toho či jiného kandidáta! Pak by povstala i osobní odpovědnost poslanců před voliči, a ne před „šedými eminencemi“.
Ing. Evžen Patera, Rosenheim, SRN
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.